Škůdce se přemnožil kvůli loňským polomům, ohrožené jsou lesy na Frýdlantsku i Českolipsku
Jizerské hory, Krkonoše - Již za několik dní vylétne z kůry stromů Jizerských hor kůrovec. Lesníci musí s tímto nebezpečným škůdcem lýkožroutem smrkovým bojovat, aby zabránili kalamitě, která může vážně poničit lesy.
„Přemnožení kůrovce a následná kalamita letos hrozí v celé zemi a také v Jizerských horách i v Krkonoších. Musíme proto rozjet taková opatření, abychom pohromě zabránili,” uvedl mluvčí Lesů České republiky Radek Drahný. „Zatím odhadujeme, že v celém Česku škůdce napadne až dva miliony kubíků dřeva. To je ta nejhorší vize, v lepším případě to bude polovina,” dodal. Kůrovec se přemnožil kvůli loňským rozsáhlým polomům, které má na svědomí především orkán Kyrill. V lesích totiž ještě zbylo poškozené dříví, které kůrovec snadno napadne a s jeho „pomocí” se rozmnoží. „V Jizerských horách patří mezi nejohroženější oblasti Frýdlantsko, Českolipsko či Českodubsko. Jedná se o místa, kde jsou smrky oslabené suchem,” dodal ředitel libereckého krajského inspektorátu Lesů ČR Ludvík Řičář.
Zdůraznil přitom, že kalamita hrozí, pokud bude horké a suché léto. „Nebo když během boje se škůdcem uděláme nějakou chybu. Myslím, že budeme muset vytěžit z lesa několik tisíc kubíků dřeva napadeného kůrovcem,” řekl Řičář. Již od podzimu se snaží v Libereckém kraji pohromě zabránit a odváželi nemocné stromy z lesů, aby se škůdce neměl kde rozmnožit.
Kůrovcům svědčí sucho a teplo Lesníci nyní musí spoléhat především na počasí. Aby nedošlo ke kalamitě, nesmí být sucho a teplo. „Pokud bude další dny teplo, vyrojí se první generace škůdce již tento týden. Jinak asi do čtrnácti dnů. Závisí také na nadmořské výšce. Například na Českolipsku se již vyrojil,” informoval Řičář s tím, že pokud půjde vše podle představ lesníků, kůrovec se nepřemnoží. Běžně se škůdce líhne za rok dvakrát.
První generaci očekávají Jizerské hory již za několik dní a další asi v srpnu. „Pokud by bylo horko a sucho, mohli by být generace tři, což by byl problém,” doplnil Drahný.
Lesníci musí do lesů umístit lapáky, což jsou kmeny stromů, do nichž kůrovec naklade vajíčka. Díky tomu nenapadne okolní zdravé stromy.
„Pak také budeme rozmísťovat lapače. To lidé znají jako plastové roury nebo kvádry s feromony, které přitahují škůdce,” vysvětlil Drahný. Další metodou je odstraňování kůry s larvami. Ty potom zahynou. „A důležité je také rychle odvážet z lesů již napadené kmeny, aby se kůrovec nevyrojil a nebylo ho ještě více,” zdůraznil mluvčí.
V Krkonoších bude postup v boji s lýkožroutem podobný. Kromě nejvíce chráněných lokalit, kde národní park nezasahuje do přírody, aby zachovali území neovlivněná člověkem. „První generace se tu zatím nevylíhla a škůdce u nás není tak rozšířený. Vloni napadl asi deset procent naší roční těžby dřeva,” informovala mluvčí Krkonošského národního parku Alena Machačová.
Opatření, podobná jako v Jizerských horách, proti kůrovci ochranáři přesto podniknou.
