HROZÍ KATASTROFA. V Krušných horách umírá 40 tisíc hektarů lesů. Stromy vysázené před třiceti lety nevydržely tvrdé podmínky. Nyní je nahrazují původní dřeviny jako buk, jeřáb, smrk ztepilý a bříza pýřitá. Na záchranu je potřeba 10 miliard, ale kde je vzít?
Krušné hory - Drnčící mohutný stroj přijíždí ke stromu a za pár okamžiků ze smrku pichlavého zbývá jen hromádka štěpků. To mohou vidět zděšení návštěvníci Krušných hor. „Neničíme zdravé stromy, likvidujeme ty, které by nepřežily. Laik sice vidí vcelku zdravý smrk, ale stačí rozhrnout větve a vidíte, jak žloutne a umírá. Přitom z dálky vypadá docela dobře,” vysvětluje ředitel krajského ředitelství Lesů ČR Jan Ferkl.
Čas rozpadu: třicet let Přestože se ovzduší za poslední roky zlepšilo a emise oxidu siřičitého poklesly, stromy dál ničí kyselá půda, škodliviny z dob největšího zamoření hor (70. a 80. let) zůstaly v ní. Tady v kraji je kyselost půdy dvakrát až třikrát vyšší. Proto stromy, které se před třiceti lety sázely na záchranu lesů, začaly umírat.
Dnes je stav alarmující v Krušných horách na 40 tisících hektarech, což je třetina veškerých lesů, a je nejvyšší čas začít něco dělat. Podle odborníků stromy vydrží maximálně 20 až 30 let. Pokud do té doby nebude vysazen nový les, hory se promění v holá kamenitá místa bez života.
Kromě přemnožené zvěře lesníkům práci komplikuje i místní velmi tvrdé klima. „Na záchranu a obnovu lesa v těchto podmínkách nejsou žádné učebnice, žádná pravidla hry. My máme návod jen v našem výzkumu a je to opravdu pokusná laboratoř,” říká Ferkl. „Kdyby lesník odjinud viděl, jak stroje vjíždí tady do těch jeřábů, tak by mu vlasy vstávaly hrůzou. Ale nepadl ani jediný živý strom,” líčí mezi čerstvě vysázenými smrky ztepilými. Smutný konec během několika málo let čeká i právě zmíněné jeřáby, téměř každý je okousaný. „Jeřáb je úžasně odolný a vydrží hodně, i několik okusů po sobě. Ale už není v dobré kondici. My kácíme ty nejzničenější a v těch pruzích potom sázíme nové stromky. Chceme využít toho, že okolní ty nové stromky ochrání před sluncem, zpomalí větry,” vysvětlil Ferkl.
Proč vysazované stromy nevydržely? Nebyla chyba, že se zde sázel smrk pichlavý a bříza bělokorá, které tady nikdy nerostly a nakonec nevydržely ve zničeném ovzduší? „Někdo to vyzkoušet musel, jiná varianta ani nebyla. Nic jiného se tu nechytilo. Svůj účel, aby les přežil, ty stromy splnily,” říká Miroslav Sloup.
Dnes lesníci sázejí původní krušnohorské druhy, tedy jeřáb, buk, smrk ztepilý.
I když se projekt povede, otázkou jsou peníze. Podle odhadů záchrana lesa bude stát 10 miliard korun. Ale kde je vzít? „Lesy ČR zatím obnovují les jen ze svých peněz. To ale nestačí. Intenzivně jednáme s krajem o ekologické dani za vypouštění škodlivin. Pomoci by měly fondy EU. Ale to budou miliony a my potřebujeme miliardy,” dodal Ferkl.
