Rubrika: Kraj Liberecký
Chráněná krajinná oblast Jizerské hory vznikla přesně před čtyřiceti lety a stále se rozrůstá
Jizerské hory - Přesně prvního ledna bude Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory čtyřicet let. Ten samý den navíc v horách přibude nová přírodní památka Quarré.
"Quarré je rašeliniště na vrchu Plochý nad Smědavou. Leží uvnitř oblasti, takže se nerozšiřujeme, ale spíše zvyšujeme ochranu tohoto výjimečného místa," vysvětlil šéf CHKO Jiří Hušek. Quarré je výjimečné například výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, které tu lze najít. Jedná se třeba o vegetaci bultů a šlenků.
Nová přírodní památka: mokřady Tichá říčka Jen o několik dní či týdnů později přibude v Jizerských horách další přírodní památka - mokřady Tichá říčka u Hrabětic na Jablonecku. "Chtěli bychom ji vyhlásit památkou již v lednu," zmínil Hušek. Okolí Tiché říčky bylo kdysi součástí významného komplexu rašelinných a mokřadních luk, které se rozkládaly podél řeky a které byly následkem melioračních zásahů silně poškozeny. "Přírodní památkou se stane jen malá nenarušená část s dosud přirozenou vegetací a vzácnými druhy rostlin a živočichů," informují internetové stránky CHKO Jizerské hory.
Zvýšení ochrany Quarré a Tiché říčky by nemělo omezovat návštěvníky hor. "Jedná se o podmáčená území, kam se tak jako tak nedalo vstupovat. Zvýšení ochrany se proto spíše dotkne lesníků, již tu nebudou moci hospodařit stejně jako doposud, a nebude možné tu také nic stavět. Právě rašelinišť a mokřadů je sice v Jizerských horách poměrně dost, ale v rámci Evropy jsou tato místa výjimečná a vzácná. "Ostatně to je i důvod, proč se nyní uvažuje o rozšíření evropsky významných lokalit Natura 2000 o Jizerské smrčiny. Ty jsou k vidění okolo Knajpy," naznačil Hušek další plány ochranářů. Ani tato změna by běžného turistu při putování po kopcích neměla omezovat. Oslavy čtyřicátin vypuknou na konci ledna a potrvají prakticky celý rok. Kdo se jich zúčastní, dozví se o místní přírodě snad vše. Seznámí se se životem žab, sov i vzpomínkami pamětníků. První akce spojená s oslavami proběhne 24. ledna. "V Severočeském muzeu v Liberci se uskuteční vernisáž fotografií Jizerky mýma očima. Na výstavě lidé uvidí snímky desítky fotografů," upozornil na první díl programu šéf CHKO Jiří Hušek. Každý měsíc se bude dít něco jiného a nového. Informace o programu a zajímavostech najdou lidé na internetových stránkách www.jizerkyslavi.cz. "Chystáme řadu akcí pro děti a celé rodiny, Například Vítání ptačího zpěvu v Liberci a Soví noc na Jizerce potrvá dva dny a upořádáme ji na jaře," upozornil Hušek. Akce Žabí festival upoutá v programu už samotným názvem a také náplní. "Hry, zábava, poznání, pomoc přírodě vše na téma žáby a další obojživelníci," slibuje program. Kde a kdy? V březnu v Ekocentru Oldřichov v Hájích. Poutavé a zajímavé bude také listopadové setkání pamětníků a řada plánovaných výstav o přírodě Jizerských hor.
Během celého roku se budou moci lidé něco dozvědět i o historii regionu. Hory za posledních asi třicet let prošly obrovskými změnami od velké devastace náhorních plošin po současnou snahu vrátit jim tvář, kterou turisté dvě stě let nemohli vidět. Na krajině se totiž v minulosti významně podepsalo hned několik vlivů. Sklářský průmysl potřeboval hodně dřeva, a tak před dvě stě lety postupně zmizely místní typické smíšené lesy a nahradily je smrkové monokultury. V sedmdesátých letech byl smrkový porost vážně poničený škodlivými imisemi a přišly další kalamity. Stromy napadl v letech 1978 až 1979 škůdce obaleč modřínový. Co nezničil, dokonal v letech 1982 až 1988 kůrovec. Pohled na náhorní plošiny byl v té době tristní. Místo stromů trčely z vrcholků jen kmeny podobné ohlodaným rybím kostrám. "V posledních letech se snažíme horám vrátit jejich původní tvář a postupně vysazujeme místo smrkové monokultury smíšený les podobný tomu původnímu. Tento porost je navíc odolnější, a kdyby přišly podobné kalamity jako vminulosti, lépe se s nimi vyrovná," upozornil Hušek na současný úkol ochranářů.
* Jizerské hory Chráněná krajinná oblast Vznik: Byla vyhlášena před 40 lety, 1. ledna 1968. Poloha: sever Čech; části okresů Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily, na jihu sahá až k Liberci a Jablonci nad Nisou, na východě hraničí s Krkonošským národním parkem a Polskem, na severu tvoří hranici CHKO spojnice obcí Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Frýdlant a na západě silnice Frýdlant
- Liberec
Na území CHKO se nachází řada známých rekreačních středisek, jako např. Janov nad Nisou, Josefův Důl, Desná či Kořenov.
Rozloha: 368 km2
Nejvyšší bod: 1124 m n. m., Smrk
Nejnižší bod: 325 m n. m., u Raspenavy Zvláště chráněná území: celkem 27; tři národní přírodní rezervace, 13 přírodních rezervací a osm přírodních památek, v působnosti správy CHKO jsou NPR Karlovské bučiny, NPP Čertova zeď a PR Hadí kopec.
Nejcennější přírodní lokality jako bukové lesy, rašelinná společenstva, horské smrčiny a květnaté a podmáčené louky se dochovaly na prudkých svazích, na sutích, v nejvyšších polohách hor, na rašeliništích a v mokřadech.
Podnebí: území je typické vysokými srážkami, nejvíce v ČR v denních, měsíčních a ročních srážkových úhrnech. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi čtyřmi až sedmi stupni Celsia, časté jsou teplotní inverze.
Lesy: zaujímají plochu 274 km2, tedy 73 procent území CHKO; dříve pokrývaly takřka celé území, přirozená bezlesí jsou pouze na sutích nejvyšších vrcholů, rašeliništích a některých mokřadech. Původní jedlobukové lesy se dochovaly pouze na severních svazích hor, jinde je nahradil smrk. Na těchto lesích se negativně projevila dlouhodobá imisní zátěž z blízkých průmyslových oblastí, následné invaze škůdců a nevhodné způsoby hospodaření. V 70. a 80. letech minulého století byly vykáceny v podstatě všechny lesy náhorní plošiny, rozsáhlé holiny se zalesňují dodnes.
