BOJ S KŮROVCEM Stromy v šumavském národním parku brzy zasáhne letní rojení lýkožrouta smrkového. Lesníci proti tomuto broukovi nasazují lapače i postřik obsahující roztok se speciální mikroskopickou houbou.
Šumava - Lesníci na Šumavě jsou úspěšní v boji proti kůrovci, který napadá stromy a ty pak usychají. Po loňských obrovských polomech způsobených orkánem Kyrill se jim daří brouky hubit díky lapačům, lapákům a trojnožkám. Zabírá i postřik speciální mikroskopickou houbou, která brouky usmrtí. Ta se nyní navíc začala v lesích sama šířit.
Šumavský národní park a stromy v něm mají za sebou polovinu boje s kůrovcem. Ustály totiž první rojení lýkožrouta smrkového, takzvané jarní. Teď se blíží ale další - letní. Takový scénář předpovídali odborníci hned po orkánu Kyrill.
„Vývoj kůrovcové kalamity, která vždy po větrných polomech v minulosti přišla, zpomalilo počasí. V lesích, kde se proti kůrovci zasahuje, jsme napočítali sedm až osm tisíc kubíků napadeného dřeva. V zónách, kde se nezasahuje, pak zhruba dvakrát tolik. Osvědčily se naše nástrahy na brouka, a proto chceme nyní zamořit další už mnohem větší území,” řekl ředitel správy parku František Krejčí.
Houba Bauveria bassiana tělo lýkožrouta zcela rozloží. Její vzorek nalezli vědci z Jihočeské univerzity přímo v přírodě, konkrétně nedaleko Pramenů Vltavy. V laboratořích ji namnožili a loni v srpnu z práškovacího letadla stříkali nad Trojmezenským pralesem nedaleko Stožce na Prachaticku na zhruba 4,5 tisíce kubíků dřeva.
Momentálně park chystá během několika týdnů další postřiky ohnisek kůrovce. Například na Kalamitní svážnici, Černé hoře či Polomu.
Ošetřit takto chce zhruba 20 tisíc kubíků dřeva. Pro představu, na jednom hektaru lesa roste asi 300 kubíků dřeva, takže takto postříkají v parku kolem 66 hektarů pozemků. V lesích také zůstane pětadvacet tisíc zařízení, do kterých kůrovec vletí, ale ven se již nedostane, jako jsou lapače nebo trojnožky.
Dobrou zprávou pro vědce z Jihočeské univerzity je i to, že houba se začala v přírodě sama množit.
„Na územích postižených větrnou kalamitou musíme počítat s přemnožením kůrovce, a to i mimo národní park. Ten má ale všechny předpoklady k zastavení očekávané kůrovcové kalamity v zásahových zónách, které se rozkládají na sedmdesáti procentech plochy parku,” uvedl Rastislav Jakuš ze Slovenské akademie věd, který se jako nezávislý odborník v parku pohyboval a hodnotil boj správy parku s kůrovcem. Jakou účinnost přesně houba má, budou vědci zjišťovat. Úmrtnost brouků předpokládají mezi 60 a 70 procenty.
„V laboratořích za ideálních podmínek byla stoprocentně účinná. S šedesáti až sedmdesáti procenty úmrtnosti brouků bych byl spokojen,” popsal profesor Jihočeské univerzity Zdeněk Landa, který celý vývoj a postřik řídil.
Naopak boj proti kůrovci pod taktovkou správy parku se nelíbí Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Česku nebo ministru zemědělství a lesnictví Německa Josefu Millerovi. Ten už napsal dopis, který má MF DNES k dispozici, ministru životního prostředí Martinu Bursíkovi. Vytýká mu v něm, že česká strana nedodržuje dohodu o ochranném pásmu proti kůrovci podél hranic parku s lesy v Bavorsku a Rakousku.
Podle úmluvy z února roku 2005 mělo totiž být podél hranic dvě stě metrů široké pásmo, v němž by se kůrovec hubil všemi způsoby, aby nelétal do lesů sousedních zemí.
„Mám informace, že se loni žádná taková opatření nedělala, a lýkožrout proto napadl státní lesy v Bavorsku i stromy v Rakousku. Například na Třístoličníku jsou vážně poškozeny 200 až 300 let staré původní horské smrčiny,” upozorňuje ministr Miller.
Sdružení vlastníků lesů poté, co se jim dopis dostal do ruky, ihned vyzvali premiéra Mirka Topolánka, aby vláda rozhodla, jak má budoucnost Šumavy vypadat. To ale zase nepovažuje za nutné české ministerstvo životního prostředí.
„Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním. Panu ministru Millerovi jsme odpověděli, že s výjimkou zhruba patnácti set kubíků kalamitního dříví na dvou místech, kde byla tato hmota postříkána roztokem houby, byly veškeré polomy v tomto pásmu podél hranice ošetřeny nebo z lesů odvezeny,” uzavřela mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.
