Kvůli obavě z líhnutí letošní třetí a dokonce i čtvrté generace kůrovce a hrozící katastrofě v již nyní zdevastovaných lesích svolal hejtman Olomouckého kraje kalamitní štáb. Chybí místo ke skladování vytěženého dřeva a také dělníci, kteří by káceli stromy.
Stav lesů na Šternbersku a Šumpersku v důsledku kůrovcové krize začíná být katastrofální. „Situace se blíží kalamitě," oznámil po pondělním jednání krajské rady hejtman Ladislav Okleštěk.
„Máme problémy s těžbou i zpracováním," hodnotí situaci hejtman.
Kvůli kůrovci se proto sešel kalamitní štáb složený z majitelů lesů, zpracovatelů dřeva, skládkařů, zástupců kraje a ochránců životního prostředí.
Po zhruba tříhodinovém jednání přišli se základní kostrou dalšího postupu v boji s kůrovcem. Jak upozorňuje hejtman, situace se totiž může ještě výrazně zhoršit.
„Běžně se čelí jedné nebo dvěma generacím kůrovce. My zažijeme s jistotou třetí generaci a v případě, že bude dál pokračovat sucho a teplo i v druhé půlce roku, tak nás může potkat i čtvrtá generace," varuje Okleštěk. Dodává, že takový scénář by mohl znamenat zkázu pro většinu smrkových lesů starších 40 let na území kraje. Právě tyto dřeviny jsou hlavní „obětí" kůrovce.
„V případě, že by se skutečně vylíhla čtvrtá generace kůrovce, šlo by o historické unikum," říká vedoucí odboru komunikace Lesů České republiky Ondřej Kopecký. „Ačkoliv je počasí o zhruba tři týdny dopředu, neočekáváme, že by k tomu došlo," mírní zatím obavy z nejčernějšího scénáře Kopecký.
Musí přestat těžba zdravých stromů
Aby se mu předešlo, bude podle vedení kraje potřeba učinit několik zásadních kroků. Doposud například nebyla těžba v lesích úplně organizovaná, každý majitel řešil krizi po svém, nebo ji neřešil vůbec. Primárně se těžily nemocné a suché stromy. Současná strategie by však měla spočívat v těžbě i těch porostů, které již kůrovec napadl, ale které zatím neuschly.
„Vím, že to nemůžeme nikomu nakázat, ale je potřeba přestat s těžbou zdravých stromů," říká Okleštěk po poradě se štábem.
Problém, na který totiž lesníci již nějaký čas upozorňují, spočívá v omezených možnostech skladování vykácených porostů. Těžba dřeva loni v Olomouckém kraji kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně vzrostla a byla nejvyšší v Česku.
Jak nedávno upozornil Český statistický úřad, zatímco v roce 2016 se těžba dřeva v kraji zvýšila o 16 procent na 2,37 milionu metrů krychlových, loni vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových.
Dřevo navíc v současnosti nejde na odbyt tak, jak by bylo potřeba, a sklady jsou tak na mnoha místech plné. V kraji navíc existuje pouze možnost suchého skladování, protože pro takzvané mokré sklady, které dříve řešily na několika místech republiky situaci po kalamitách, nejsou vhodné podmínky. Sklady navíc nesmí být od lesa vzdáleny více než deset kilometrů.
Kraj proto hledá i jiné možnosti skladování. Jednou z probíraných variant je shromáždění vytěžených dřevin na zemědělské půdě. „Na využití zemědělské půdy jsou ovšem často vázány dotační programy, musíme zjistit, zda bychom tím neporušili nějakou evropskou legislativu," dodává Okleštěk.
Scházejí dřevorubci
Ondřej Kopecký za Lesy České republiky dodává, že nedostatek míst ke skladování je problém, se kterým se státní podnik potýká, ale podstatně větší překážku v boji s kůrovcem představuje nedostatek dělníků, kteří by pracovali přímo v lesích. „Tíží nás hlavně nedostatek lidských zdrojů," upozorňuje.
V tomto směru chce vedení Olomouckého kraje začít jednat s ministerstvem zahraničí. „Budeme hledat cesty, jak sem co nejrychleji dostat ukrajinské dělníky," prohlásil v pondělí na tiskové konferenci Okleštěk.
Problémem je podle vedení hejtmanství také samotná doprava dřeva. Kraj se snaží vyjednat s ministerstvem dopravy zvýšení počtu vagonů pro snadnější odvoz. „Doufáme, že nám ministerstvo vyjde vstříc," podotkl Okleštěk.
Posledním bodem je pak výsadba nových porostů. Obrovské množství pokácených stromů bude totiž potřeba brzy nahradit. V opačném případě hrozí vodní a větrná eroze půdy a při příchodu větší vichřice také polomy kvůli nízké opoře starých stromů. Na trhu je ovšem nedostatek sazenic listnáčů, které by měly v nižších polohách pomoci narušovat ohrožené monokultury.
Komentáře
Jak tu už zaznělo, KDO je zodpovědný za to, že:
- se stále vysazuje smrk v nadpolovičním množství v ekologicky naprosto nevhodných podmínkách?
- se zcela ignorují poznatky současné vědy o změnách klimatu?
- lesní školky mají nedostatek listnatých sazenic, zato kvanta smrku, které budou nutit za výprodejové ceny - jen si počkejme na podzimní zalesňování.
KDO rozhodl o tom, že byly ignorovány poznatky vědy i tisíců praktických lesníků se zkušenostmi z terénu?
To víte, že smrk je "výnosová dřevina", pánové. Zkuste to vysvětlit mému sousedovi, který od dubna musel shodit už skoro dva hektary 90leté kůrovcové smrkové plantáže a momentálně prodává kubík za 850 Kč - pokud mu to dřevo ovšem někde vezmou.
Nebo jinému kolegovi, který teď mýtí porost založený po předchozí kůrovcové kalamitě v roce 1995. Cena? 220 Kč za kubík. Po odečtení nákladů na těžbu a dopravu zvažuje, že si to navozí raději za dům a bude pálit v kotli sám.
Proto bych rád doporučil pánům Rensům a dalším, co sledují les především z oken svých klimatizovaných off-roadů, aby také občas z vozu vystoupili a šli se přesvědčit pěšky, jak vypadá největší kalamita smrkových plantáží od Marie Terezie. Třeba se i oni ještě něčemu užitečnému přiučí.
Jen pitomci si mysleli, že za to může nezpracovaná větrná kalamita. Děkuji za prozření.
Jde o základní poznatky, o skutečně udržitelné lesnické hospodaření. Pokud vysazuji smrkové plantáže do oblastí bučin a bukojedlin a do toho se mi začne oteplovat a ve vegetační sezóně rapidně ubývat srážek jen jen otázkou času, kdy se kůrovcová megakalamita u boreálního smrku objeví. Z názorů, které zde uvádíte, vyplývá, že hlavním viníkem je nepořádek v lese. Takový argument mi trochu připomíná obviňování kuřáka se špatným čichem, který se nevědomě brouzdá kalužemi benzínu, za to, že způsobí při odhození nedopalku požár a vinen tím požárem je tedy on, ne ti, kteří všude kolem rozlili ten benzín...
Současnou kalamitu se může podařit zastavit, s využitím opatření, která prosazujete. Ale za jakou cenu? Čistě ekonomicky - zůstane poté ten váš smrk i nadále "výnosovou dřevinou), po všech těch tisících kubíků kulatiny povinně prodávané pod 1000 Kč, po všech těch dvacetiletých plantážích nuceně smýcených na palivo? Započítáváte do výnosovosti smrku i tyto faktory? O faktorech ekologických a celospolečensky rozhodujících nemluvě.
A teď popořádku.
Nebo se tam ten brouček namnožil sám jenom z místních zdrojů??
Víte houby o tom, jestli je vzdálenost Šumava - Bruntál pro pasivně letícího brouka nepřekonatelná nebo překonatelná. Víte jako dlouho vydrží brouk bez jídla? Víte, jak dlouho letí částice nesená větrem tuto vzdálenost a je jedno, jestli je to písek Sahary, spraš HImaláje nebo brouk z Prčic.
Vážně se ptám znovu, co Vy o tom víte??
Jedli prý nikdo nechce. Když se ptáte po důvodech, řeknou Vám, že vymírá a má vyhnilé jádro. Podíval se někdo z nich z oken svých offroadů už na to, jak kolikrát vypadají uvnitř kmeny kůrovcových smrků? A už někdy jedle vymírala tak masově, jako smrk nyní?
Dřevěnice našich předků, od pahorkatin po hory, byly postaveny z jedle. Skoro celé, až po šindele. Jedlové dřevo vydrží ve vlhku, a to i trvalém, podstatně méně hnije. Porost s jedlí se dá i při tlaku zvěře obnovovat "sám ze sebe", většinou stačí dokonce jen nátěry a počkat, až terminály odrostou tlaku zvěře.
Prý jsou takové návrhy "fanatické". Ano? A jak tedy označit pokračující výsadbu smrku v pro něj zcela nevhodných polohách, když ne jako slepý fanatismus?
Jsou lesní hospodářství zemí jako Slovinsko, Švýcarsko či jižní Polsko "aktivistickými", když v určitých typech porostů nebo zcela (Slovinsko) neumožňují holoseče?
A nepořádek v lese jako hlavní příčina současného hynutí smrku? Doporučuji těmto pánům natankovat plnou nádrž do svých offroadů a projet se od jihovýchodní Francie, přes Švýcarsko, Německo, Polsko a Slovensko, až na západní Ukrajinu. Všude to ve smrkových monokulturách vypadá stejně.
Jsem ale rád, že mluvíte o lesních školkách, skoro bych čekal, že budete tvrdit, že lesní školky jsou zcela zbytečné, protože nám bohatě postačí sukcese.
Jestli mluvíte o klimatu, tak byste mohl zkusit vysvětlit, jaká je klimatická funkce lesa a jestli tuhle funkci plní lépe 60 letá smrková monokultura nebo
stejně stará vinou kůrovce odumřelá smrková monocenóza, popřípadě vykácená paseka.
Když už nedokážete zastavit produkci mikroplastů (což byste jako chemik měl dělat na jednom z čelních míst), tak prosím mluvte v kontextu a v rámci skutečných možností.
Sázení smrku (jehož jsem v určitém ohledu podobným odpůrcem jako Vy) určitě neřeší současnou situaci tím spíš, že smrk můžete využít i jako přípravnou dřevinu minimálně alespoň pro stínění půdního pokryvu.
Pokud jde o současnou situaci, tak třeba jedli jsem na jaře sehnal až ve třetí školce a jen 100 kusů, buky a duby nejsou. Podzimní zalesňování bude problém. Otázka tedy je: - KDO nese zodpovědnost za to, že navzdory desítkám a desítkám doporučení odborníků ani lesníci, ani školky nezměnili adekvátně sortiment pěstovaných sazenic / vysazovaných dřevin?
60letá smrková monokultura? Myslíte, že se řada z těch monokultur těch 60 let vůbec dožije? To je odpověď na Vaši "klimatickou" otázku.
Problematika mikroplastů podle mého názoru nepatří na lesnický server. Jak víte nebo nevíte, čím se zabývám v oblasti redukce plastových odpadů?
Ke smrku jako přípravné dřevině. Zní to hezky, ale praktičtí lesníci se tím neřídí. Prosím tedy o příklady, kde se to tak provádí. Já osobně žádné neznám. Vy ano?
Vidíte, že zřejmě nejsem nějaký úředníček, který nemá kalhoty od smůly.
Vás jako chemika musím znovu odkazovat k Vašemu verpánku, protože kážete lesníkům svoje někdy pravdy, ale v naprosté většině případů pouze ideologické nenávisti a ostouzení. Běžte s tím už někam jinam, ale raději né do háje, protože bych Vás tam nechtěl potkat
Však Vy ani neumíte nic napsat ke klimatické otázce lesa, na kterou jsem se Vás ptal. Čekal jsem, že řeknete třeba to, že dospělý strom vytranspiruje za slunečného dne až 300 litrů vody, nebo že v jeho stínu je půda vystavena podstatně menším extrémům a dovoluje existenci další vegetaci a živočichům. Podle mne jste prostě taková lesnická rychlokvaška, která má sice pár hektarů lesa, kde pěkně hospodaří, ale čeho má podstatně víc je pýcha a nadutost se kterou haníte hlava nehlava všechny lesníky včetně těch, kteří jsou dávno v Pánu, ale údajně způsobili dnešní kalamitu - to je fakt hnus, měl byste se stydět.
Proto Vám znovu vzkazuji, běžte zpátky ke svojí chemii, kterou jste si zvolil za životní povolání a dělejte ekologii tam - práce tam máte až běda. Začněte tím, že zamezíte nadprodukci plastů, které se nám nyní hromadí už i v oceánech a v celých potravních řetězcích.
Lesy ponechte nám lesníkům, o problémech víme a uděláme, co je v našich silách. Nějakého chytráka, který do nás akorát střílí věru nepotřebujeme, stejně jako byste takového trotla nepotřebovali mezi vámi chemiky.
Dobré chemii zdar ! lesník MK
Opakuji Vám znovu a naposledy - mé aktivity stran chemie Vám mohou být zcela ukradené a nepatří na lesnický server. A pokud jde v tomto ohledu o Vaši maličkost, tak pouze konstatuji, že Vám NEPŘÍSLUŠÍ ukládat mi, čím bych se měl a čím neměl zabývat. Rozumíme si?
Jak jste ostatně psal, zabýváte se kdečím, jinými slovy: - nic pravděpodobně neděláte pořádně, do hloubky. To ostatně prezentujete i zde, kde je zcela evidentní, že Vám chybějí ty nejzákladnější poznatky týkající se ekologických nároků lesních dřevin a tedy pěstování lesa.
Neustále si vymýšlíte, lžete a manipulujete, přitom na konkrétní otázky nejste schopen dát odpovědi. Ke klimatické otázce jsem Vám neodpověděl, říkáte? To, co uvádíte v příslušném odstavci, se dnes učí už na středních a vyšších odborných školách. Já jsem Vám ke klimatickému aspektu řekl jasně: - kde je funkce lesa (jakéhokoliv) v ochraně klimatu, pokud takový les musím po 40 či 50 (a někdy i 20-25) letech předčasně smýtit?? Upozorňuji Vás, že tyto fatální chyby jsou dílem "vás lesníků" volících naprosto nevhodnou druhovou skladbu, nikoliv žádných "ekologistů" a podobné pro vás chamradi, kterou byste nejraději vystřelil na Měsíc.
Navíc je zřejmé, že máte buďto problémy se čtením, nebo s porozuměním psanému textu, soudě dle Vašich slov "haníte hlava nehlava všechny lesníky". Neuvedl jsem snad - naposledy v příspěvku, na který jste teď reagoval - řadu jmen lesníků, jichž si vážím a které obdivuji? Mám ta jména uvést znovu?
NE, LESY UŽ NEBUDOU PONECHÁNY VÁM LESNÍM TECHNOLOGŮM. Společnost má jiný názor - stačí jen sledovat, co se píše a co probíhá i na úrovni vlády, kdy nový ministr zemědělství otevřeně deklaruje záměr spolupracovat s Hnutím Duha. Lesní hospodaření není a nebude stát ve státě, lesníci už nebudou sorta nedotknutelných polobohů, kterým je dovoleno beztrestně prznit desítky % rozlohy naší země boreálními monokulturami, a to jen proto, aby si ONI usnadnili práci, aby ONI měli snazší život. Ne, milý pane - už jste pod drobnohledem, takže doporučuji vážit slova.
Zřejmě jste to nezachytil, ale společenská objednávka ohledně lesů už desítky let není o tom, zajistit co nejrychleji co nejvíce a co nejrovnějšího dřeva, ale zabezpečit KOMPLEXNÍ FUNGOVÁNÍ LESŮ, kde klíčovou roli začínají hrát tzv. mimoprodukční funkce. Odvětví, které přináší do státního rozpočtu 0,8%, ale obhospodařuje třetinu rozlohy země, nebude kvůli uvedeným 0,8% zajišťujícím jistým lidem teplá kancelářská místečka, prznit životní prostředí zbytku obyvatel.
Omlouvám se za drsná slova a opakuji - je celá řada lesníků, jichž si HLUBOCE vážím. Ale těm, jimž nedošlo, že už nežijeme v období Marie Terezie, to buďto bude muset dojít "po dobrém", nebo jim jejich pochybné plantážnické "dílo" rozvrátí sama příroda - načež se budou zodpovídat společnosti. Tento proces už nastává a je i na Vás, lesní technologu, jak se k němu postavíte.
Prosím Vás, co je to "slunečný" den? Zima 2017/2018 kulminovala překvapivě až na konci února. V tuto dobu je délka dne už téměř 11 hodin. Mohutná sibiřská anticyklóna vytvořila "dceřinou" anticyklónu nad severozápadním Ruskem, z důvodu čehož proudil do našich zeměpisných šířek arktický vzduch z oblasti východně od Uralu. Některé dny tak ani ty nejvyšší teploty nepřekročily -10 stupňů, a to dokonce i v nížinách. Byly to ovšem NÁDHERNĚ SLUNEČNÉ dny. Ono to už tak u sibiřského vzduchu bývá;-)
A dnes máme také SLUNEČNÉ DNY. Dokonce i ty tlakové útvary máme podobně rozložené, jen ty teploty jsou o nějakých 35-40 stupňů vyšší.
Pominu-li fakt, že stálezelené rostliny transpirují i za mrazu, svědčí Vaše takto postavené poznámka či otázka o jediném - povrchnosti či naprosté aroganci vůči přírodním procesům, ze strany člověka, který je prostě považuje za natolik druhořadé, že mu ani v situacích, kdy se vysloveně na ně ptá, nestojí za to, aby svou otázku přesně zformuloval:-(
Věřte mi, že odpovědní jsou ti nahoře - politici, ministři, premiér. Víte kolik to dá práce, aby nás lesníky vůbec vzali na vědomí. Jistě, máme jako lesníci břímě vlastních nedostatků - současných i těch minulých. To má ale každý obor , ne? Copak chemici nemají "své máslo na hlavě". Jak to tam u Vás vypadá? Chemie se na střední lesnické učí jenom v prváku, stejně tak i na VŠ. Přesto nás také nějak dotýká a provází - viz chemické přípravky pro použití do lesa.
Tak nás třeba informujte, jak nám Vaše chemie pomůže v lese, jestli je to možné. Jaký letecký postřik by bylo možné v současné situaci použít proti kůrovci, nevěděl byste? Aby byl ekologický a přitom účinný. Přece nechcete, aby všechny smrky uschly, nebo ano? To máme podle Vás opravdu všechno nechat na přírodě (myslím s tou asanací brouka).
A už nám pořád nenadávejte, pomozte a trochu nás respektujte
Současné problémy a kůrovcová kalamita je jen jedním z nich, vznikly za odborné lesnické péče a lesnického hospodaření. Z toho plyne, že se to asi dělalo špatně. Neříkám, že úmyslně, ale podstatný je výsledek a ne sebelepší úmysl.
Je zcela jedno, jaký podíl na kalamitě mají jednotlivé druhy kůrovce, který brouček jak daleko doletí. Problém je v tom, že má do čeho nalétávat, že je nepřeberná potravní nabídka oslabených smrkových porostů. Primárním problémem je kombinace nevhodné dřevinné skladby a nedostatku vláhy.
Že ryba smrdí od hlavy a obrovský problém je na straně vlády, MZe a legislativy obecně je nepopiratelné. Stejně tak chybí schopnost pružné reakce na prudké změny klimatických podmínek.
Je třeba si přiznat, že sadit jednu generaci smrku za druhou na lokalitách, kde ani není původní, je hloupost. Většina takových lokalit má dnes akorát vyčerpané překyselené půdy, je promořená václavkou a těžko za daných podmínek čekat extra pěstební úspěchy.Je třeba uplatňovat zemědělskou terminologií "střídání plodin".
Aby další les mohl růst, je třeba si přiznat potřebu radikální změny lesnických náhledů a zapomenout značnou část toho, co lesnické školy absolventy naučily. Je třeba mimo jiný i změnit pohled na myslivost, radikálně redukovat stavy spárkaté zvěře, místy ji i z volné krajiny stáhnou na omezenou plochu intenzivních chovů. Je zajímavé prostudovat si myslivecké statistiky z doby Rakousko-Uherska nebo první republiky. Stejně tak je třeba uvažovat o stanovení pěstebních cílů s ohledem na další zpracování dříví. Životnost dřevařských technologií je podstatně kratší, než produkční cyklus lesa a dřevaři do budoucna ochotně změní technologie, až ty stávající dožijí,í, uvidí-li jasné možnosti zdrojů suroviny jiného charakteru, než jsou dnes zvyklí..
Tito lidé, vystudovaní lesníci (někteří dokonce profesoři!) už desítky a desítky let zpátky poukazovali na chyby českého či spíše saského lesnictví - přesto byli ignorováni, a pokud se nedali odbýt, tak dokonce sankcionováni.
Protože převládli hlupáci, pohodlní lenoši, kteří berou les jako pole kukuřice, které je vždy snazší najedenkrát vysázet a najedenkrát sklidit. Pro svou lenost, tupou omezenost a nadutost pěstují dodnes lesy jako obilí, a za situace, kdy lesní hospodářství vytváří stěží 0,8 % HDP a jejich "dílo" po tisících hektarů po republice hyne, budou ještě mít tu drzost tvrdit, že ZASE JEN ONI JSOU TI JEDINÍ OPRÁVNĚNÍ danou situaci řešit. Jen oni mají tu "odbornost" přece - kterou prokázali tím, co teď po Evropě sledujeme.
Každý jiný selhávající odborník by byl zticha a šoupal nohama, ale oni mají ještě tu drzost se vysmívat těm, kteří - na rozdíl od nich - to máslo na hlavě nemají.
Jakým právem?
Jenže situace se mění. Nové vedení MZe bude budoucí podobu českých lesů konzultovat se sdruženími typu Duhy či Čmeláka. Pokud tyto debaty selžou a kalamita se nezastaví (víme oba, že "TOHLE" je teprve začátek), bude veřejnost vyžadovat tvrdé a jasné změny, protože pohodlnost obtloustlých pánů ve služebních off-roadech - nepohodlnost obtloustlých pánů ve služebních off-roadech, nikdo není zvědavý chodit na houby či procházku s kočárkem do rezavé plantáže "výnosové dřeviny", která se musí co 20-40 let vytěžit na palivo, plošně obnovovat a MY VŠICHNI to musíme dotovat.
Ještě jako student jsem si oblíbil jednu starou moudrost: - nová pravda se neprosadí tím, že by její zastánci přesvědčili zastánce pravdy staré o tom, že se mýlí. Nová pravda se prosadí tím, že zastánci staré pravdy odejdou do důchodu.
Přeji proto pánům Klewarům, Rensům, Mičánkům, Šedivým a dalším dlouhý, spokojený a klidný (dále už českým lesům neškodící) důchod!
Mne napadá, jestli jediný důvod, proč si Toman pozval Bláhu do Těšnova není to, že potřebuje za něco vyhandlovat, že mu nebudou demonstrovat za zrušení Argofertu i s jeho chemičkami. Nejste nokonec v tom agromechemickém holdingu zaměstnán i Vy, pane Vladimíre??
Vaše neustálé křečovité poukazování na fakt, že mám chemické vzdělání a mám se jít tudíž zabývat řešením chemických namísto lesnických problémů, jen podtrhuje totální argumentační nouzi, v níž jste se ocitl.
Navíc neustále LŽETE, LŽETE a LŽETE, vymýšlíte si, co jsem vůbec neřekl, například naposledy, že je dle mě třeba všechno nechat přírodě. Ubezpečuji Vás, že jsem za život vlastníma rukama zasadil víc sazenic, než jste viděl Vy z okna svého služebního auta na leasing, které Vám zprostředkuje 90% Vašich "praktických" zkušeností z lesa.
Budu se zabývat tím, co uznám, za vhodné - je Vám to už konečně jasné? Jediný Vámi lesotechnology tolik proklínaný "veterinář Bláha" udělal pro záchranu českých lesů desetkrát víc než několik ročníků absolventů lesárny, jejichž odbornost, kterou pak předvádí v praxi, končí na vysazování smrkových plantáží na místě vyrubaných doubrav, bučin a bukojedlin.
To, co dělám a či nedělám správně pro les, budou posuzovat ti, co jsou nade mnou, ne jakýsi úředník s praxí technologa, jehož "profesionálním" podpisem zůstanou akorát stovky hektarů plantáží. Každý desetiletý kluk, který jde vysbírat do lesa PET lahve po nějaké letní rallye, je pro les užitečnější než "odborně vystudovaný" plantážník.
Vaše názory se stále točí okolo přemíry smrku a s tou já jenom souhlasím.
Když ale stále mluvíte o příčinách současného kolapsu lesů, které započaly před 50 a více lety tak se ptám: skutečně mohou za chřadnoucí smrkové, borové (jasanové, olšové) lesy nejvíce lesníci a jejich vadná činnost?
Kde je odpovědnost třeba vás chemiků či ekonomů?? Nemá na současném rozvoji kůrovcové kalamity, potažmo klimatické změně vůbec nakonec větší podíl "vaše" chemická a ekonomická lobby?? Podívejte kolik NOX lítá vzduchem, za to může určitě víc chemický a další průmysl než lesnictví.
Takže pouze očekávám, že uchopíte svůj podíl odpovědnost za stav životního prostředí (nejen člověka, ale i rostlin hub a živočichů) z pozice, která je Vám nejvlastnější a tou je pozice Vašeho povolání, které jste si svobodně zvolil.
Chápu, že si na Silvárium chodíte odskočit k diskusi na téma, které je Vaším koníčkem. Pokud ale za lesnictví nenesete žádnou odpovědnost, tak se to kritizuje velmi lacino. Stejně jsou na tom NGO (Hnutí Duha apod.), kteří mohou svobodně kritizovat co chtějí, protože za to nemají žádnou odpovědnost. Nejen Václav Klaus mladší, nebo pan Rychetský mluví o krizi státu a nepatřičném vlivu nevládních organizací, které si vynucují změny ve státní správě a nechají si zaplatit ze státních dotací na svojí činnost. Jenomže, když dojde na lámání chleba a nesení odpovědnosti, tak utečou jak když do nich střelí a tvrdí, že oni za nic odpovědnost nenesou.
V případě Vaší osoby, Vy zase dokola omíláte přemíru smrku v českých lesích, co kdyby jste šel pracovat do státní správy lesa?? Inzeráty na pracovní pozice jsou vypsány a Vy můžete začít něco konkrétního řešit a měnit. Dokud budete jenom naštvaně žvatlat, tak Vás budu popichovat za chemický průmysl, protože ten podle mne lesnímu prostředí uškodil za posledních 50 let více, než všichni čeští lesníci chybným vysázením smrku.
Nikdo neustále neomílá "lesníci vysadili příliš mnoho smrku"! Když už, tak spíše "lesníci si spletli hospodaření s kukuřicí s hospodařením s lesním ekosystémem". Pro Váš jednoduchý, alibistický svět, který potřebuje nálepkovat oponenty, aby vůbec neztratil sebeúctu, jsou ovšem takovéto polopravdy či dokonce přímé smyšlenky a lži nutností - to už jsem pochopil.
Stále si kladli podmínky, za nichž budou ochotni nastoupit do zajetí, a stále si vybírali, že to musí být zajetí americké.
V lesnictví je to stejné. Jen místo "banditů" je to Hnutí Duha.
Arogance lidí, kteří nepochopili, že vzhledem k situaci, kterou způsobili, nemají skoro žádné právo ještě si klást podmínky, či dokonce vybírat si, s kým budou a s kým nebudou jednat. Že naopak mohou být rádi, že je zatím nikdo nezavírá, jako ty nešťastné konstruktéry domů či mostů, které spadnou a vznikne tím škoda srovnatelná s tou, kterou způsobili oni.
1) Dávat do jedné skupiny míru chřadnutí jasanu, olše a smrku může jen totální demagog. To je jako psát o domácím násilí a ve stejné skupině uvádět muže, který na manželku v hádce zakřičel: - ty jedna krávo, a muže, který na ni už několikrát vytáhl nůž a ona skončila v nemocnici.
2) Odpovědnost chemiků za lesy zprasené technokratickými lesníky je NULOVÁ. S ekonomy nemám nic společného - zřejmě budete mít delší vedení...Pokud jde třeba o NOx, ty okyselují půdu, ale nevedou na rozdíl třeba od SO2 k přímému hynutí stromů. Tento Váš argument je stejně hloupý jako Vaše otázka: - kolik se vytranspiruje z lesa za "slunečného dne"...
Nechápete VŮBEC nic. Házet do jednoho pytle ultralevičácké, liberalistické fiat-alternativní organizace typu Člověka v tísni a nadšence typu Hnutí Duha nebo Čmeláka může jen totální ignorant. Jen pro toho jsou totiž klíčové nálepky, protože ničemu hlouběji nerozumí.
Nejsem advokát Hnutí Duha, ale oni na rozdíl od mnoha "neziskovek" nekopou za ničí ekonomické zájmy. Je to parta nadšenců, kteří se velmi rychle naučili to, co měli dělat standardní lesníci - a kde zcela selhali!
A zodpovědnost? Kdyby ta skutečně fungovala, pane Kleware, tak by za všechny ty profesní chyby, které "lesní odborníci" způsobili, už celá řada z nich seděla.
Když konstruktér špatně navrhne most, ten se zřítí a vznikne škoda za několik miliónů korun, jde sedět. Když lesník špatně "navrhne les", ten předčasně uschne a vznikne škoda také za několik miliónů korun, NEDĚJE SE NIC. Proto buďte rád, že tu zodpovědnost - ZATÍM - nenesete.
Se státní správou lesa už spolupracuji. Stejně tak třeba s Českou televizí. Říkám Vám - děláte velkou chybu s těmi nálepkami "ekonom", "chemik", "lesník". Už jste se tím několikrát znemožnil - bude dobré, když s tím, ve vlastním zájmu, přestanete. Tzv. "profesionální lesník" totiž momentálně není v té pozici, aby si vzhledem k těm astronomickým škodám, které "profesionální lesníci" způsobili, ještě nárokoval, že to bude on a zase jen on, kdo bude mít právo to "napravit". Šoupání nohama by asi za této situace bylo mnohem vhodnější:-(
1) Občas mne zaráží, že Vaše meditování nad "otázkou viny" jakoby toto téma zpracované Jaspersem neznalo. Po něm už je totiž jasné, že v metafyzické rovině je vinen každý z nás, protože naše vysoká životní úroveň je nepochybně daná exploatací i toho lesa. Analogicky s Jaspersovým "jsme vinni tím, že jsme zůstali naživu". To platí i pro Vladimíra. V těch ostatních rovinách je to samozřejmě hodně jiné: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vina
2) 18-ti letá dcera mne upozornila, že Váš "mortalitní parazit" je nový koncept. Z kontextu Vašich reakcí se ovšem zdá, že to víte. Že mortalitní jsou parazitoidé (lumci, lumčíci...) Což v praktické lesařině je jasné: neoslabený smrk zalévá brouky pryskyřicí a normální virulence jednotlivých kalamitních lýkožroutů je omezena zájmem na přežití populace hostitele. V druhém kroku úvahy je třeba samozřejmě přiznat, že smrk JE stresován mnohdy už tím, kde roste. A ten "areál mimo optimum" se zvětšuje. To je kardinální problém!!
Pod tím je svou vahou teprve to, že "stěhování druhů" - které bude pokračovat též - vedlo k násobení virulentnosti do určité míry konkurujících si druhů a zabíjení se zrychluje.
(vsuvka spočívá v tom, že poněkud mechanistický pohled na Boží stvořitelský akt teď nutně potřebuje nějakého Správce, který by intervenoval. Mně osobně je bližší představa "Všemocného", který "vymyslel inteligentní systém", jenž na změny reaguje. Ano, příroda jeví znaky samoorganizujícího se a dokonce téměř bezodpadového systému. Který má čas, jenž my postrádáme. Naše zájmy - nic proti nim, jen je třeba je nazývat pravým jménem - to komplikují.)
No a když jsem tak brouzdal za účelem vyhledání "mortalitního parazita", našel jsem fantastický případ! Tak tedy Zmar parazitoidním parazitům!!: http://www.vetrelci.cz/facehugger-parazitoid-i-parazit
Šla by použít i analogie s"PUPFLem kategorie hosp.lesů zařazených do dvou nejvyšších pásem imisního ohrožení", páč z ÚHULu do toho zaslouženého důchodu skutečně šli někteří představitelé tvrdé školy, jichž jsem vzpomínal v souvislosti s mým pohovorem na VULHM. Ach, legendární odpůrce náhrad imisních škod!! A jiné...