"Intenzivně pracujeme na získání peněz. Jednou z možností je fond na likvidaci ekologických zátěží, můžeme se pokusit získat také peníze přímo z evropských fondů," říká mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Snahu ochranářů o získání peněz musí posvětit ministerstvo životního prostředí a také vláda. Nynější ministr Jan Dusík by se podle svého náměstka Františka Pelce měl se situací a stavem Labské boudy seznámit zřejmě během března přímo na místě. "Pokud nezískáme prostředky ze současného operačního programu, v budoucnu je získáme jen velmi těžko," míní Pelc. Už tři roky inzerovaný prodej Labské boudy se zřejmě ještě nějakou dobu potáhne. Majitelé chtěli za stavbu původně 43 milionů včetně rolb a skútrů. Ani za nyní požadovaných 39 milionů se kromě státu žádný další vážný zájemce nenašel. Okolí boudy podléhá přísnému režimu omezujícímu i pohyb lidí. "I když bychom na zakoupení boudy peníze sehnali, dřív než budeme mít na asanaci, Labskou nekoupíme. Nechceme, aby nám nakonec ten megalomanský projekt, který nemá šanci se uživit, zůstal na krku," vysvětluje Drahný. Ředitel parku Jan Hřebačka sice na letošní rok pohlížel s nadějí na získání peněz na zbourání a likvidaci, která bude dražší než samotná stavba, ale ekonomická situace tomu moc nenasvědčuje. I pokud by se peníze získat podařilo, dřív než za dva roky Labská bouda nezmizí.

"To je odhadovaná doba na získání potřebných povolení. Veškerou stavební aktivitu, tedy i bourání v první zóně parku, musí schválit vláda," sděluje mluvčí parku. Důležitý orientační bod a symbol Krkonoš

Horská služba považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí. Náčelník Adolf Klepš se proto již před časem přimlouval alespoň za zřízení přístřešku. S tím správa parku problém nemá. "Počítáme s nějakou jednoduchou, volně přístupnou stavbou, kde by se turisté mohli schovat. Možná i s bufetem a prodejem suvenýrů. Rozhodně ale nepůjde o nějakou náhradu s velkým provozem či ubytováním," říká Drahný. Samotná likvidace boudy a přístupové asfaltové silnice k ní by měla trvat několik týdnů, nejvýš měsíců. "Předpokládáme, že sutiny by odvážela malá, ekologicky certifikovaná nákladní auta. Krátkodobě by sice došlo k zvětšení ekologické zátěže a omezení návštěvníků, ale pro Krkonoše by to byl přínos," vyvrací mluvčí obavy, zda demolice nepřinese víc škody než užitku. Vedení parku počítá s tím, že jeho záměr vzbudí i nesouhlasné reakce veřejnosti. Oslovení architekti jsou ale pro.

"Labská bouda se stala symbolem Krkonoš a jejich turistického poslání. A symbolů se zříkáme neradi. Nelze ji však uložit do muzea jako relikt doby, její zbourání Krkonoším neublíží," míní architekt Pavel Švancer.

Také proděkan liberecké fakulty architektury Jiří Suchomel si myslí, že by to velká ztráta nebyla.

Labská bouda byla před několika lety v anketě MF DNES zvolena společně s hotelem Horizont v Peci pod Sněžkou největší hrůzou Královéhradeckého kraje. Přestože někteří turisté chápou, že stavba není architektonicky cenná a invazivně zasahuje do krajiny našich nejvyšších hor, zbourání Labské boudy litují. "Vím, že je to hrůza, ale přesto - za ta léta, co po Krkonoších chodím, jsem už na Labskou zvyklý. Asi bych ji už i nechal stát," říká 60letý Eda Vojíř.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.