Hukvaldská obora bude mít nového správce, takzvaného oborníka. Dlouholetý správce Milan Koutný, který v oboře prožil 41 let, totiž odchází na konci března do důchodu. Každodenní péči o lesy i zvěř předá svému synovi. V rodině se lesnické povolání dědí nejméně pátou generaci. Novinářům to dnes sdělil Ondřej Elbel, mluvčí ostravsko-opavského biskupství. O oboru se od roku 2014 starají Biskupské lesy.
Koutný začínal jako lesník v roce 1982, s oborou je tak spjat přes čtyři desetiletí. I po odchodu do důchodu bude v oboře dál bydlet. „Stáda muflonů, daňků i pstruhové sádky nebo desítky tisíc turistů hladících Lišku Bystroušku a šplhajících k hradu Hukvaldy i velkorysé kulturní programy v lesním amfiteátru, to vše patří k životu v hukvaldské oboře a její správce musí mít o všem přehled,“ připomněl Elbel.
Kromě každodenního provozu a krmení zvěře musí oborník řešit i nečekané situace. „Třeba loni na Štědrý večer jsme museli s partnerkou Janou v osm večer ven k rybám. Přišla obleva a s ní strašně velká voda, která nám ucpávala přítoky. Do půl desáté večer jsme museli podnikat záchranné kroky, aby se ryby neudusily. Tak to prostě v oboře chodí,“ řekl Koutný. Dodal, že na rozdíl od většiny lidí nemůže zamknout kancelář a týden práci vůbec neřešit.
„Když na dovolené slyším, že jsou na Ostravsku velké bouřky, tak hned zaměstnancům volám, jak to vypadá. Pstruzi nepočkají. Když k nim přijdete až ráno, může být pozdě,“ uvedl Koutný, za jehož působení se v oboře vystřídali čtyři zaměstnavatelé. Nejprve do roku 1992 Severomoravské státní lesy, následně Frenštátská lesní akciová společnost a po roce 1994 Lesní správa Frenštát. Od 1. října 2014 se o oboru starají Biskupské lesy.
Největším přáním odcházejícího oborníka byla oprava rozpadající se kamenné zdi kolem obory. „Dnes nám zbývá dozdít zhruba posledních padesát metrů. Ani jsem netušil, že se toho dočkám ještě za své služby. Teď může zeď sloužit klidně dalších 200 nebo 300 let,“ míní Koutný.
Biskupské lesy mají od roku 2014 ve správě kromě Obory Hukvaldy také bezmála 25 000 hektarů lesů v Moravskoslezských Beskydech a Jeseníkách.
„Církev se o lesy na těchto územích starala už od vrcholného středověku. Kontinuitu v hospodaření zpřetrhal nástup KSČ k moci v roce 1948. Po přijetí Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se tyto lesy vrátily do majetku Biskupství ostravsko-opavského,“ řekl Elbel. Připomněl, že v blízkosti obory provozuje biskupství také environmentální centrum Hubert, které nabízí školám interaktivní poznávání přírody nebo projektové dny. Pořádá také příměstské tábory nebo workshopy.
ČTK
