; "m_sykora.jpg")
Zisk se kvůli krizi propadne o polovinu, tvrdí šéf společnosti Lesy ČR.
Rozhovor Vadima Fojtíka z týdeníku Euro s generálním ředitelem Lesů České republiky, s.p., mimo jiné o globální a oborové krizi a o tom, kolik času bude potřebovat ke stabilizaci státního podniku.
V posledních letech se ve vedení Lesů ČR vystřídalo několik manažerů. Každý při nástupu tvrdil, že udělá ve firmě pořádek. Nikomu se to ale nepodařilo, většinou vše skončilo nějakou aférou a odvoláním. Také jste přišel udělat do firmy pořádek? (...)
* EURO: Plánujete velké personální změny?
SÝKORA: Je dobře, když alespoň část vedení přijde odjinud, přinese jiné myšlenky a podněty. Ať to není tak jednostranně zaměřeno jako donedávna. V nejvyšším managementu změny skončily, všechny klíčové pozice jsou obsazeny lidmi, o kterých si myslím, že jsou dělní a na svém místě. Změny mohou samozřejmě pokračovat i na nižších postech, ale v této fázi je to spíš o výměnách konkrétních lidí než o hromadném propouštění.
* EURO: Tvrdíte, že problémy firmy souvisejí i s tím, že vaši předchůdci neměli dostatek času na práci. Jenže post ředitele Lesů ČR je považován spíš za politickou než manažerskou funkci. Za chvilku jsou parlamentní volby. Stále si myslíte, že budete mít dostatek času na práci?
SÝKORA: Doufám, že ano, jinak bych do vedení firmy nešel. Není možné se za jeden rok zorientovat, vymyslet nějakou strategii, pak ji prosadit a začít zavádět. Během roku stihnete tak maximálně poznat firmu a začít s přípravou strategie. Právě v těchto dnech jsem ministrovi zemědělství předal koncepci dalšího rozvoje podniku.
* EURO: Kolik času potřebujete?
SÝKORA: Tři čtyři roky považuji za optimální dobu.
* EURO: Co konkrétně tedy chcete ve firmě změnit?
SÝKORA: To je v této době těžké říkat. Firma je dnes kromě jiného napadána, že má netransparentní výběrová řízení, některé finanční toky a neprůhlednou vizi. Osobně si myslím, že to není tak hrozné. Co se týká tendrů, ty jsou velmi standardní. Lesnické zakázky, což je náš hlavní byznys, běží na všech územních jednotkách, do kterých máme rozdělenu celou republiku. Veškerá výběrová řízení, která byla napadena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, případně jinde, jsme uhájili, všechno funguje standardně. Samozřejmě registrujeme i jeden velký problém.
* EURO: Jaký?
SÝKORA: Parametry tendrů pro zadávání lesnických zakázek na tříleté období, tedy pro léta 2008 až 2010, byly nastaveny v roce 2007. Potíže spočívají v tom, že některé vítězné firmy vyhrály tendry s cenami, které jsou dnes s ohledem na ekonomickou krizi obtížně dosažitelné. Tedy někteří naši dodavatelé lesnických prací jsou nyní ekonomicky na hraně a sotva dýchají.
* EURO: Některé dřevařské firmy již smlouvy s Lesy ČR vypověděly. Kolik jich je?
SÝKORA: Jsou zhruba na šedesáti územních jednotkách, ale důvody ukončení byly různé, nebyly to jen výpovědi od dodavatelů. V těchto lokalitách teď skončila jednací řízení bez uveřejnění. To znamená, že jsme vybrali nové dodavatele, kteří zajistí hospodaření na těchto územích na několik nezbytných měsíců, než vybereme otevřenými výběrovými řízeními dodavatele na období do konce roku 2010. V příštím roce se pak bude soutěžit o kontrakty na rok 2011 a dál. Nová výběrová řízení chceme nějakým způsobem inovovat tak, aby reagovala na to, co se nyní děje na trhu, aby i naše dodavatelské firmy mohly předvídatelným způsobem plánovat své vize a výkony. To znamená, že chceme uzavírat smlouvy na delší období, a ne jako doposud na tři roky.
* EURO: Na jak dlouho chcete uzavírat nové smlouvy?
SÝKORA: Přemýšlíme až o desetiletých smlouvách. Což by bylo i logické, protože na stejné období máme nastavený lesní hospodářský plán.
* EURO: Bude možné dodatečně upravovat podmínky v nových smlouvách, třeba i dle vývoje cen dřeva na trhu?
SÝKORA: Ano, takové řešení právě teď vymýšlíme. Tedy pokud nastane výrazný výkyv na trhu, jako je dnešní, aby bylo možné na vývoj reagovat a dle předem stanoveného vzorce cenu zreálnit. Zkrátka aby se nestalo to co dnes, kdy s cenou v již uzavřených smlouvách neumíme moc hýbat. EURO: Jaký je rozdíl mezi současnou cenou a tou, se kterou dřevařské firmy vyhrávaly výběrová řízení? SÝKORA: Ta nynější je až o třetinu nižší. Záleží na konkrétním sortimentu dříví.
* EURO: Několik let hledáte model, dle kterého budete prodávat dřevo. Již jste po letech zkoušení konečně rozhodli, která varianta je pro vás nejvhodnější?
SÝKORA: V roce 2007 vzniklo memorandum mezi organizacemi zastřešujícími dřevařské firmy a ministerstvem zemědělství. Na jeho základě se mělo rozhodnout, který obchodní model je nejlepší. V současné době prodáváme dřevo dle dvou obchodních modelů. Ten první, kterému říkáme podle pařezu či pně P, funguje zjednodušeně řečeno tak, že prodáme dřevařské firmě strom nastojato, ta jej pokácí, odvětví, zkrátí, přiblíží, odveze a dřevo prodá. Druhému modelu říkáme OM, odvozní místo. Dodavatelská firma pro nás stromy pokácí, odvětví a přiblíží na skládku na odvozním místě. My si pak dřevo sami zobchodujeme. Po prvních vyhodnoceních se ukazuje, že jak pro nás, tak pro dodavatelské firmy je nejvýhodnější obchodní model P. Z toho důvodu plánujeme, že od roku 2011 bude většina tendrů vypsána dle modelu P.
* EURO: Proč je prodej dřeva nastojato výhodnější?
SÝKORA: Z našeho pohledu se mnohem lépe kontroluje, dochází k mnohem menším ztrátám než u modelu OM, do kterého přece jen vstupuje mnohem více vlivů. Ostatně model P odpovídá i filozofii státního podniku, který byl založen jako správce lesa. Při transformaci lesních závodů na státní podnik se vycházelo z toho, že všechny činnosti budou vyčleněny a Lesy ČR je budou nakupovat. V zásadě je model P návratem ke kořenům.
* EURO: Jak se projevila na hospodaření firmy ekonomická krize?
SÝKORA: Lesy ČR jsou v tuzemsku jedním z prvních podniků, na kterých se ekonomická krize projevila. Dopadla již počátkem roku 2008, kdy tuzemský trh se dřevem negativně ovlivnila hypoteční krize v USA. Trh se najednou zcela zastavil, cena začala padat dolů. V USA byly plné přístavy dřeva určeného pro stavebnictví. To se ve finále seštěpkovalo a spálilo, protože dodavatelé nechtěli platit skladné. Krize trvá dodnes, prohloubila se přes stavebnictví v Evropě i do dalších oborů, třeba papírenství a obalového průmyslu. Odbyt dřeva je špatný, ceny nízké.
* EURO: Lze předpokládat, že kvůli současné situaci bude počet vypovězených smluv, které máte uzavřeny se dřevařskými firmami, stoupat, což může způsobit problémy s odbytem i Lesům ČR?
SÝKORA: Jednotek, do kterých máme rozdělenu republiku, je zhruba 250, více než šedesát smluv zkolabovalo, na zbytku území se zatím pracuje. Aktuální situace není tak dramatická. Může se ale stát, že firmy začnou vypovídat smlouvy až teď. Snažili jsme se jim vyjít vstříc. Firmy mají roční plán těžby, očekávali jsme nějaké oživení a posouvali jim úmyslné těžby z úvodních měsíců na druhou část roku. Oživení v tuto chvíli nepřichází, dosud se dělaly především těžby, které se týkají péče o les, probírky a nahodilé těžby. Teď ale budeme muset začít s nařizováním úmyslných tržeb. Uvidíme, jak na to naši dodavatelé zareagují.
* EURO: Ovlivní ekonomická krize hospodaření Lesů ČR?
SÝKORA: Za letošek počítáme zhruba s polovičním ziskem v porovnání s rokem 2008. Je to jen odhad, ke kterému musím ještě dodat: pokud vše dobře dopadne. Ceny dřeva se od počátku roku nehýbají směrem nahoru, což znamená, že oživení na trhu nepřichází. Uvidíme, co bude dál. Bavíme se o současné situaci se všemi, kteří zpracovávají dřevo – papírnami, pilami – nikdo z nich si netroufá předpovědět další vývoj.
* EURO: Kdy očekáváte oživení na trhu se dřevem vy?
SÝKORA: Určitě ne dříve než ve druhém pololetí příštího roku. To ale hovořím o mírném oživení. O nějakém návratu do normálních časů, tedy do stavu před krizí, lze uvažovat nejdříve v horizontu tří až čtyř let. To je ale jen odhad.
* EURO: Hrozí kvůli propadu firemního zisku zastavení některých projektů, jako je třeba obnova zničených lesních porostů v Jizerských horách?
SÝKORA: Takových projektů se krize nedotkne. Samozřejmě jsme omezili všechno možné včetně investic a nějakých oprav. Máme velké množství majetku a nějakou údržbu dělat musíme, ale část investic, se kterými jsme původně počítali, se zcela škrtla. Snížili jsme investiční plán. Pokud to alespoň trošku půjde, a jsem přesvědčen že ano, nemůžeme a ani nechceme snižovat náklady na obnovu a správu lesa. Naopak hledáme další možnosti, jak na obnovu poškozených ploch najít peníze i z jiných zdrojů, třeba z evropských fondů.
* EURO: Neustále roste poptávka po biomase. Není to pro firmu jedna z možností, jak alespoň částečně vyrovnat propad na trhu se dřevem?
SÝKORA: Biomasa je stále populárnější slovo, mnohem více, než je její skutečný význam. Nutno říci, že jí nemáme tolik, kolik si všichni myslí. Biomasy je jasně dané množství, které jsme schopni vyprodukovat, jsou to těžební zbytky plus malá část kmene. Ale ten kus kmene lze použít i jako štěpku pro papírny, zatímco teplárny a elektrárny by zase chtěly spalovat co nejvíc – ty dokážou spálit takřka všechno. Začínáme cítit přetlak poptávky po biomase. Podnik je připravený podepsat smlouvy s každým konečným odběratelem, který prokáže oprávněný zájem, ale až bude vyprodáno, tak bude vyprodáno. Prodej biomasy částečně propad poptávky na trhu se dřevem vykryje, ale až tak významný podíl to nebude. Část lesní hmoty však musí v lese zůstat pro udržení kvality ekosystému, musí se citlivě vybalancovat, co prodat a co ne.
* EURO: Vlastníte les?
SÝKORA: Ne, ale možná bych někdy v budoucnu nějaký i bral. Jenže do doby, dokud budu šéfovat státnímu podniku Lesy ČR, si nic takového dovolit nemohu. Ani bych to nepovažoval za správné.
