Stav šumavské přírody začala prošetřovat na podnět Hnutí Duha Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle prvních zjištění průzkum terénu ukázal na určitá poškození, zatím ale není jisté, kdy vznikla. Lesy ČR tu ještě stále likvidují kalamitu z roku 2007.
„Poškození povrchu a nebezpečí eroze tam je, je ale otázka, v jakém rozsahu,” objasnil první výsledky šetření ředitel ČIŽP Plzeň Zbyněk Sevelka. „Je třeba vyhodnotit, zda je poškození přiměřené tomu, jaké práce se tam dělaly,” upřesnil.
Hnutí Duha poukazuje například i na to, že při kácení kůrovcem napadených stromů se používají těžké stroje, což vede k erozi lesní půdy.
Odborníci prozkoumali místa stahování dřeva. „Došli k závěru, že v padesáti procentech jde o místa k tomu používaná několik desítek let, čemuž odpovídá i stav vydření na kámen,” informoval ředitel. Teď se bude zkoumat, zda není poškození ještě větší.
„Požádali jsme o předložení určitých dokladů a záležitost budeme konzultovat s Chráněnou krajinnou oblastí Šumava,” dodal s tím, že chtějí využít znalosti původního terénu.
Lesy ČR trvají na tom, že k poškození životního prostředí nedošlo. „V místě proběhly těžby především v důsledku zpracování kalamity Kyrill a použitá technologie je identická s technologií používanou v obdobných případech v Národním parku Šumava,” uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Podle jeho slov se jedná o jedny z mnoha přibližovacích cest, z nichž část slouží i nadále k přibližování dříví z nahodilé těžby.
„Že k poškození nedošlo, dokazuje dle našeho názoru i masivní přirozená obnova lesních porostů, která se v místě zachovala i přes to, že podmínky těžby byly předem dány větrnou smrští, a tudíž postup zpracování musel být přizpůsoben rozmístění polomů. Díky včasnému zpracování naopak došlo k minimalizaci poškození kalamitou nepostižených okolních porostů, zabránění následné kůrovcové kalamity, a tím i omezení následných škod,” vysvětlil.
