Sloučení rezortu zemědělství a životního prostředí se snaží prosadit šumavští starostové, podnikatelé i politici. Zároveň chtějí, aby se národní park více otevřel turistům, kteří by tu utratili více peněz.
ŠUMAVA Na Šumavě sílí hlasy volající po sloučení ministerstva životního prostředí a zemědělství.
Kromě šumavských starostů, podnikatelů, těžařských společností už tato slova zaznívají i z úst politiků a některých členů rady národního parku. A proč by bylo sloučení ministerstev tak důležité? Obce věří, že díky tomu by v parku začal větší boj s kůrovcem, Šumava se více otevřela turistům a obyvatelé i podnikatelé měli více práce.
„Kůrovcová kalamita nabyla v národním parku obrovských rozměrů. Současný stav přesáhl hranici vědeckého experimentu a je názornou ukázkou selhání ideologie pod rouškou vědy,” varuje například ve své zprávě občanské sdružení Zachraňme Šumavu, jejímž členem je například i senátor Tomáš Jirsa z Hluboké nad Vltavou.
Budoucí ministerstvo by se podle sdružení mohlo jmenovat pro rozvoj venkova a životního prostředí. Na stranu volajících po aktivnějších zásazích proti kůrovci už se přiklonil i předseda rady parku Jan Stráský. Ten dokonce vypracoval seznam kroků, které je potřeba na Šumavě udělat či zlepšit.
„Dochází k dlouhodobě nevratné změně šumavské krajiny a tvrzení o kalamitě pod kontrolou se postupně opouští. Na Šumavě se těží mnohonásobně víc než v předchozích letech, jen v roce 2009 třikrát víc, než park předpokládal na počátku tohoto roku,” uvedl Stráský.
Navrhuje proto, aby okamžitě vznikl dvouletý plán péče o šumavské lesy a zároveň i zákon o národním parku.
Ředitel parku spoléhá na lapače
Naopak ředitel šumavského parku František Krejčí, který sestavil na správě parku kalamitní štáb zabývající se právě kůrovcovou kalamitou, ale situaci tak černě nevidí. Správa parku podle jeho slov užmá dvouletý plán protikůrovcových opatření. „Věřím, že to, co jsme učinili, je dostatečné,” naznačil. Lesníci rozmístili po parku tisíce feromonových lapačů na brouky. Jako návnady slouží i tisíce pokácených stromů.
Obyvatelé parku, kteří přímo v rezervaci pracují, jsou nejčastěji na straně svých starostů. Stejně jako oni volají po větším otevření rezervace turistům.
„Šumava má obrovský ekonomický potenciál. Dnes sem přijedou dva miliony turistů, alemohlo by to být klidně i jednou tolik a hlavně by zde lidé mohli utratit mnohem více peněz, kdyby zde byla třeba dobrá nabídka zážitkových programů,” míní spolumajitel penzionu U Kvildy Jan Hauser.
Starosta Modravy Antonín Schubert zase říká, že lidi musí vedení rezervace pustit více do přírody, a ne množit zákazy, kam se nesmí.
„Sedm set turistů, kteří smí za rok s průvodci do divočiny na nejkrásnější místa, je žalostně málo,” sdělil Schubert
***
FAKTA Požadavky 1. Sloučit ministerstvo životního prostředí a zemědělství v jedno 2. Sestavit dvouletý plán péče o šumavské lesy s cílem zastavit kůrovcovou kalamitu 3. Připravit novou zonaci (rozdělení parku do jednotlivých zón podle stupně ochrany) 4. Vymezit území, kde se bude proti kůrovci zasahovat a kde ne 5. Otevřít Šumavu více návštěvníkům 6. Vyměnit některé členy rady parku 7. Zajistit, že se problémem Šumavy bude zabývat vláda 8. Připravit zákon o Národním parku Šumava Pozn: Chtějí to šumavské obce a občanské sdružení Zachraňme Šumavu
