Díky dešťům, které byly v mnohých částech republiky v posledních třech dnech velmi intenzivní, není v povrchové vrstvě do 40 centimetrů až na drobné výjimky sucho, uvedli tvůrci projektu Intersucho na síti X. Za deset let existence monitoringu se to stalo na přelomu května a června poprvé. V hlubší vrstvě od 40 centimetrů do jednoho metru ještě suchá místa zůstávají. V nasycení půdy jsou poměrně velké regionální rozdíly. Zatímco někde je plně nasycená, v některých oblastech jen z poloviny.
Mapa, kterou vědci na síti X zveřejnili, zachycuje stav v neděli v 7:00. Jak moc kde pršelo, lze najít na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvíce nasycená půda je s ohledem na intenzitu dešťů v Plzeňském a Karlovarském kraji, západní části Jihočeského, také v pohraničních pohořích a v některých menších oblastech. I kvůli plné nasycenosti se vyskytly v západních Čechách o víkendu lokální záplavy. Jak vyplývá z mapy nasycení, kterou tvůrci Intersucha ČTK zaslali, nejméně je půda nasycená na jižní Moravě, na Hané, ve středním Polabí a části Moravskoslezského kraje.
Po suchých letech 2014 až 2019 v Česku v květnu poměrně pravidelně a hodně prší. Klimatologové mluví o uspíšeném „medardu“, tedy pranostice spojené se svátkem Medarda 8. června, po němž následovalo deštivé období. Za období 1961 až 1990 byl červen nejdeštivější měsíc, za poslední čtyři roky se dvakrát stalo, že květen byl deštivější než červen. „Takzvaný evropský monzun způsobený prohřátím evropské pevniny a přísunem studenějšího a vlhkého oceánského vzduchu, který přináší srážky, se posunuje o měsíc dopředu, stejně jako nástup jara a vývoj vegetace,“ doplnili tvůrci Intersucha a poukázali tak na dopady klimatické změny.
Ta je také příčinou větší extremity počasí. Na jedné straně zvýrazňuje dopady suchých period, na druhé straně stojí také za častějším výskytem extrémních lijáků a bouří. Klimatologové uvádí, že sucho a povodně jsou dvě strany téže mince, tedy klimatické změny.
ČTK
