V rozhovoru Martina Maříka pro Hospodářské noviny mluví ministr Ivan Fuksa o svých prioritách - hledání úspor, dokončení restitucí, o podpoře regionálních potravin a také o řešení situace státní firmy Lesy ČR, zmítané aférami.
Jen dva týdny je Ivan Fuksa ministrem zemědělství a už se chystá k radikálnímu zásahu - získat peníze ze státních firem i fondů, jež jeho resort spravuje. Políčeno má přitom nejen na státní Lesy ČR, ale třeba i na Budějovický Budvar nebo Pozemkový fond. "Tyhle peníze potřebujeme hlavně na kofinancování programů, které zčásti hradí Evropská unie," vysvětluje ministr.Z rozhovoru v HN vybíráme odpovědi týkající se lesního hospodářství a podniku Lesy ČR HN: Už letos musíme v rozpočtu škrtnout 1,3 miliardy korun a příští rok snížit o deset procent mzdy, o deset procent nemandatorní výdaje a o pět procent kapitálové. Přitom zemědělci požadují naopak doplatky k bruselským dotacím z národní kasy. Kde na to vezmete?
Nechci chodit na ministerstvo financí v roli prosebníka. Jednou z cest je získat peníze pro resort z vlastních zdrojů, například ze státního podniku Lesy ČR, z Pozemkového fondu, ale i z Budějovického Budvaru.
HN: Jenže Lesy ČR ani Budvar nejsou státními akciovkami. A zákon vám neumožňuje jejich aktiva čerpat. Změníte je na akciové společnosti?
Je to jedna z možností.
HN: To ale nestihnete během několika měsíců. Chcete přitom jejich peníze už letos?
Možná už letos. Zatím víc nechci říkat, plán mám. Bude k tomu samozřejmě třeba změnit legislativu.
HN: Nejžhavější problém, který jste zdědil, jsou Lesy ČR. Obří státní podnik stíhaly aféry kvůli neprůhledným tendrům. Před volbami musel pozastavit výběrové řízení na lesnické práce za 16 miliard. Začněme tímto: Jste pro to, aby stát přenechal obchod se dřevem spíše soukromým firmám, což je princip pozastavených tendrů, anebo aby naopak Lesy ČR prodávaly dřevo samy?
Na to existuje spousta odlišných názorů a já se budu řídit tím, co je nejefektivnější.
HN: Vy budete muset rozhodnout.
Je jasné, že kdyby chtěl státní podnik obchodovat sám, musel by nabrat další lidi, koupit si vlastní pily, ohromně by nabobtnal. A my teď musíme naopak šetřit. Přitom v republice zpracovatelská kapacita na dřevo je a nemělo by cenu, aby ji stát zdvojoval.
HN: Lze tedy předpokládat, že bude zmíněný velký tendr na deset let znovu vypsán ještě tak, aby začal platit od 1. ledna příštího roku?
Nespěchejte na mě. Rozhodně se nepřestane v lesích od ledna hospodařit. Postupovat podle pravidel velkého tendru by bylo ekonomičtější už od ledna, protože kratší přechodné smlouvy by byly pro Lesy dražší.
HN: Souhlasíte s tím, aby státní podnik svou činnost více outsourcoval?
V Příbrami, kde jsem byl dříve starostou, jsme měli ve správě 1200 hektarů městských lesů. Dost brzy jsme přišli na to, že je výhodnější zadat obchod i práce firmám.
HN: Znamená to, že na svém postu zůstane i ředitel lesů Svatopluk Sýkora, který tendry prosazuje?
Určitě nehodlám v příštích týdnech někoho odvolávat, to byly nejasné interpretace v médiích. S panem Sýkorou nyní začínáme komunikovat a spolupracovat.
HN: Dosud se vždy příslušní lidé vymlouvali, jakmile měli nést za dění v Lesích ČR zodpovědnost. Generální ředitel svaloval zodpovědnost na dozorčí radu a ministerstvo zase na management... Kdo tedy nese za Lesy ČR zodpovědnost?
Samozřejmě generální ředitel. Musíme ale posílit i dozor ministerstva.
HN: Takže na uvolněné místo předsedy rady po Pavlu Drobilovi, nyní ministru životního prostředí, přijde váš člověk? Například Roman Boček, váš první náměstek?
Jsem pro, aby to byl Roman Boček.
HN: Problém Lesů ČR spočíval i v tom, že je nikdo nenutil vykazovat zisk. Nenapadlo vás stanovit jim třeba desetiletý plán zisku?
Samozřejmě, napadlo. A budou mít dost tvrdé podmínky.
Celý rozhovor naleznete na serveru ihned.cz