Pardubice – V poslední době se stále častěji setkávám s informacemi, že Lesy České republiky (LČR), které obhospodařují státní lesy, zastavily pěstební činnost. Co se za tím skrývá? Všichni přeci vědí, že pěstební činnost je základem pro budoucnost našich lesů. Pokud za vykácené stromy nebudou vysázeny nové, pokud o mladý les nebude řádně pečováno, tak naši vnuci nezdědí krásné lesy, ale jen jejich torzo.
Pokud se informace o zastavení pěstební činnosti zakládají na pravdě, tak si položme otázku proč? Zastavit pěstební činnost jde přeci proti lesnické logice věci. Vysvětlením by mohly být indicie o ekonomických problémech státního podniku.
Dříve byl zisk stovky milionů
Je bezmála už veřejným tajemstvím, že se současnému vedení LČR podařilo dostat podnik od červených čísel. Poprvé od transformace. V minulosti vždy LČR dosahovaly zisku stovek miliónů až jednotek miliard korun. Letos poprvé se musíme připravit na to, že tomu bude jinak.
Právě proto se podnik snaží ušetřit, kde se dá, proto zastavení pěstební činnosti. Právě proto se snaží prodávat své nemovitosti, bohužel způsobem, který budí opět další pochybnosti. Přitom se v této jeho svízelné ekonomické situaci objeví indicie, že se podnik hodlal účastnit předem domluvené dražby pily Javořice ve Ptení a o více než půlmiliardu přeplatit její reálnou cenu. Záměr koupit neprodejnou pilu tak museli zastavit až novináři, kteří informovali o tomto nehorázném plánu současného vedení.
Ptám se, jak dlouho ještě české lesnictví bude trpět tento diletantismus současného vedení? Vše nasvědčuje tomu, že v současné době není na prvním místě les, jak by bylo správné, ale něco zcela jiného. Co to však je, nelze zjistit.
LČR prostě nekomunikují. Informace o fungování státního podniku se objevují z neoficiálních zdrojů. V současné době to je však jediný způsob, jak se vůbec k nějakým informacím o dění v LČR dostat. Kromě kauz, které novináři vyšťourají, se o jejich činnosti nic neví. Nemáme šanci se dostat k jakýmkoliv číslům. Logicky se nabízí otázka, komu vyhovuje, že se veřejnost nedostává k informacím o fungování největšího správce státních lesů?