Národní park Šumava se stal před volbami terčem politických útoků. Jako roznětka posloužilo šíření kůrovce. Park se změnil v bitevní pole mezi zastánci a odpůrci zásahů do přírodních procesů, či kácení i v nejpřísněji chráněných oblastech. Krajská redakce MF DNES požádala osm volebních lídrů v regionu o jejich pohled na budoucnost parku a ochranu přírody.
Jiří Pospíšil ODS
Je třeba vyvažovat názory
Domnívám se, že problémy spojené s národním parkem je nutné řešit systémově. Podle mě podstata problému spočívá v tom, že v současné době proti sobě stojí ministerstvem jmenované vedení Národního parku Šumava a na straně druhé starostové a občané, kteří na tomto velkém území chtějí žít a pracovat.
Občanská demokratická strana v době, kdy vedla Plzeňský kraj, připravila návrh zákona o Národním parku Šumava. Tento zákon mimo jiné navrhoval, aby o klíčových otázkách, jako je například obsazení funkce ředitele národního parku nebo schvalování plánu péče a lesního hospodářského plánu, rozhodoval takzvaný výbor národního parku, složený ze zástupců jmenovaných poslaneckou sněmovnou, vládou a také na návrh obcí zastupitelstvy obou „šumavských” krajů.
Zmíněný výbor by tedy vyvažoval jak názory ekologů, tak obyvatel Šumavy. Zákon se však nepodařilo prosadit, a to i kvůli poslancům sociální demokracie. Věřím však, že toto řešení nezůstane zapomenuto.
Martin Marek Strana zelených
Chraňme skutečný les
Šumava je dnes jedním z posledních míst, kde je možné vidět skutečný les tak, jak vypadal, než jej začal člověk chápat jako součást průmyslu.
Pokud na Šumavě dovolíme kácet, přijdeme o poslední zbytky skutečného lesa. Kůrovec je odjakživa součástí lesa, jen to díky průmyslovému využívání lesů již nevíme a bereme jej jako nebezpečí, které je třeba ihned motorovou pilou a těžkou technikou vymýtit.
Strana zelených prosazuje zachování Národního parku Šumava ve stávající rozloze a bude bránit všem snahám o jeho zmenšení. Národní parky zabírají pouze jedno procento celkové rozlohy lesů v České republice, nejde tedy o žádné nebezpečí pro obce či průmysl.
Jiří Lodr KDU-ČSL
Pohroma? Neochota jednat
Šumavě žádná ekologická kalamita nehrozí, pokud ano, tak v nedostatečné ochotě zúčastněných stran komunikovat. Pod kůrovcem napadenými stromy již efektivně roste nový les. Rozumná těžba v takzvaných zásahových zónách by mi nevadila, ovšem kácení v bezzásahových zónách nepřipadá v úvahu.
Za dobrý podklad k jednání vidím materiál Vize 2020, ve kterém se vedení správy národního parku zavázalo k tomu, že území ponechané přírodě do roku 2020 nepřekročí o třicet procent rozlohy šumavského národního parku.
Pokud budu zvolen poslancem, rád pomohu hledat účinný dialog, někdy je totiž důležité zkusit hledat nové mediátory.
Jaroslav Škárka Věci veřejné
Nutný je dlouhodobý plán
Z národního parku se bohužel vytvořilo politikum a velmi často převládají emoce před věcným řešením problémů. Trvám na tom, aby byl co nejdříve vypracován dlouhodobý plán podpory a péče o Národní park Šumava. Zároveň si dovedu představit, že se v co nejbližší době vytvoří na zhruba třetině území parku bezzásahové pásmo.
Karel Šidlo KSČM
Potřebný zákon o parku
Nejen jako poslanec za KSČM, ale i jako krajský zastupitel, jsem spolupracoval od počátku svého mandátu na přípravě návrhu zákona o Národním parku Šumava. Je velmi zajímavé, že jak návrh z pera poslanců KSČM, tak návrh Plzeňského krajského zastupitelstva vedeného politiky ODS, byly skoro shodné z hlediska obsahu zákona a vytváření orgánů správy parku. V obou případech, které jsem plně podporoval, se jednalo o posílení vlivu měst a obcí na území parku, odborné veřejnosti a správců lesů na rozsah bezzásahových zón v parku, plán péče o les, hospodaření parku a také veřejné kontroly nad vedením parku. Můžeme pouze litovat, že ani v jednom případě jsme nebyli na plénu poslanecké sněmovny úspěšní.
Václav Votava ČSSD
Preferuji aktivní zásah
Je to jistě odborná otázka a politici by problém Šumavy měli přenechat odborníkům. Nicméně můj osobní názor je, že proti kůrovci je třeba aktivně zasahovat, tedy i případně kácet. Kůrovec nezná hranic a nevěřím, že v tomto případě si může příroda pomoci sama. Nechtěl bych se dočkat toho, že Šumava bude jedna velká holina.
Vladimír Gabriel Strana práv občanů Zemanovci
Nečinnost je riskantní
Nedokážeme-li učinit přítrž šíleným experimentům zelených fanatiků, tak o tento cenný ekosystém můžeme velmi snadno přijít. Je totiž součástí nikoliv čistě přírodní, ale kulturní krajiny.
Tahle krajina byla dlouhá staletí modelována zásahy člověka. Lidská činnost, včetně například hubení přemnožených škůdců, se tak stala součástí její rovnováhy. Proto si šumavská příroda sama bez naší pomoci se současnou kůrovcovou kalamitou nemůže poradit.
Riskujeme rozsáhlou devastaci lesních porostů a rovněž ztrátu jejich vodohospodářské funkce (zadržování vody). Což způsobí splavování orné půdy a obrovské škody na majetku lidí v šumavských obcích. A samozřejmě následný nedostatek vodních zdrojů.
Náprava si přitom vyžádá nejméně jedno století.
Strana práv občanů Zemanovci podala „podnět k prošetření důvodného podezření ze spáchání trestných činů”, který směřuje na současné i minulé vedení národního parku a bývalé ministry životního prostředí a já byl jsem jedním z těch, kteří jej podepsali.
Jaroslav Lobkowicz TOP 09
Věc odborná, ne politická
Spory na Šumavě by měli řešit odborníci, kteří vycházejí ze staletých zkušeností. Šumavské lesy byly vždy lesy hospodářské. Sestávají z monokultur náchylných na škůdce, kterým se samy neubrání. Dobré by bylo dále hospodařit a národní park zakládat pouze tam, kde se dnešní porosty vytěžily.
