Základem ekologické stability krajiny na souši byl kromě vodních toků, vodních ploch a mokřadů odjakživa les. Problém je, že člověk ho intenzivně kácel s cílem získat zemědělskou půdu i dřevo pro otop, nábytek, obydlí, lodě atd. S ústupem lesů se zhoršovalo klima, někdy drasticky, někdy jen mírně. Zpětná rekonstrukce říká, že asi polovina největší pouště světa Sahary vznikla v důsledku prudké změny klimatu před několika tisíci lety, druhá polovina v důsledku neodpovědné lidské činnosti – nadměrného kácení lesů, nadměrného orání půdy, nadměrné pastvy dobytka. Se zánikem lesů zanikají i jejich užitečné mimoprodukční funkce a klima se dále vážně zhoršuje. Také ekologická stabilita našeho území se citelně zhoršila, když naši předkové snižovali lesnatost země z původních asi 90% na asi 25% za Marie Terezie v polovině 18. století, byť dopady nebyly zdaleka tak drastické, jako na Sahaře.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Lesu zdar !!!
No a k autorovi článku: v problematice invazních druhů a konzervativní ochrany přírody (bez aktivního managementu) to není zdaleka tak jednoznačné, jak by si přál mystifikátor "Knap".
A v neposlední řadě i ing. Košulič mluví v souvislosti s kůrovcovou kalamitou o příležitosti pro lesníky (analogie s Kyrillem) a snad jen osel by ho nazýval fundamentalistou.
Chyba. Jestli to chcete všude propagovat a prosazovat k masivním výsadbám jako velmi vhodnou až dokonalou dřevinu, i tohle může být dost zásadní faktor. Ideální není ani intenzivně zalétávající park, ale nasadit si něco, co bezuzdně začne vytlačovat cokoliv ostatního ve velkém do běžného lesa je opravdu na pováženou.