Jaká „zelená a chytrá” řešení jsme již zažili? Fotovoltaické elektrárny? Tunel do našich peněženek a obří zábory zemědělské půdy. Biopaliva? Zvýšení cen benzinu a likvidace deštných pralesů. Globální oteplování?
Dnes již víme, že hlavní protagonisté nejen falšují data, ale jsou spoluvlastníky firem obchodujícími s emisními povolenkami. Ukazuje se, že Šumava je možná dalším „zeleným” tunelem. Od okamžiku, kdy ministr Bursík jmenoval inženýra Františka Krejčího ředitelem Národního parku Šumava (NPŠ), se v odborných kruzích spekulovalo o tom, zda tento krok není cestou, jak se dostat k těžbě šumavského dřeva.
Největší kritici
Největší kritici nového ředitele poukazovali na personální propojení Františka Krejčího se společností Park Servis, která si chtěla na počátku devadesátých let pronajmout veškeré služby v národním parku, včetně těžby dřeva. (Text historické smlouvy je zveřejněn na www.sumava21.cz). Podpisu této smlouvy za dramatických okolností na poslední chvíli zabránil tehdejší ministr životního prostředí František Benda.
Masivní těžby
František Krejčí se tvářil ”ekologicky”, mluvil posvátně o horských smrčinách, spolupracoval s nevládními organizacemi, organizačními změnami se zbavil lesníků ve vedení parku a rozhodnutím o okamžitém rozšíření bezzásahových zón na Šumavě jednoznačně zamířil k masivním těžbám dřeva.
Šlo o předem promyšlený záměr? Již v roce 2004 tehdejší náměstek NPŠ Jiří Mánek zpracoval a předal ministerstvu životního prostředí analýzu, včetně mapových podkladů, která pojmenovala rizika vyplývající z náhlého rozšíření bezzásahových zón.
Promyšlený záměr
Analýza konstatovala, že pokud se naráz na velkých smrkových plochách okamžitě vyhlásí bezzásahovost, dojde zde dříve či později k přemnožení kůrovců, jejichž šíření bude možné zastavit pouze kácením smrků v lesích, které na tyto bezzásahové plochy navazují.
Bylo vypočteno, že pro zastavení šíření kůrovce z bezzásahových ploch bude jako ”daň za bezzásahovost” muset být v nárazníkových (pufračních) zónách vykácen zelený les o rozloze téměř dvou třetin z plochy ponechané bez zásahu. Dnes tyto závěry potvrdila expertní skupina, kterou sestavili hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje, která říká, že za 1000 hektarů bezzásahovosti se v podmínkách Šumavy zaplatí 600 hektary vykácených holin, nezbytných pro zastavení šíření kůrovců.
Jeden celek
Mluví-li nyní vedení parku o 21 procentech NPŠ v bezzásahovém a 9 procentech v přechodovém (blízkém bezzásahovému) režimu, vezměte si kalkulačku a počítejte objemy dřeva, které bude nutné vytěžit. Může to být i více než 3 miliony m3 dřeva.
Šumava je jeden celek, jeden ekosystém, tvořený většinou z člověkem vysázených smrkových monokultur. Z tohoto ekosystému prostě nelze vyjmout část území, v něm nechat namnožit kůrovce a doufat v zázrak, že kůrovec bude respektovat hraniční čáru namalovanou na mapě ředitelem Krejčím.
Řada vědců, šumavští starostové, hejtmani a regionální politici několik let varovali před vznikem kůrovcové kalamity na Šumavě, přejde-li její část ze dne na den do bezzásahovosti.
Nesmyslná obvinění
Za naše varování jsme byli nazýváni dřevožrouty, agenty těžařských lobby a obviňováni, že chceme na Šumavě těžit dřevo. Všechna obvinění byla samozřejmě nesmyslná, protože jediný, kdo v centrálních částech Šumavy smí těžit a prodávat dřevo, je Správa NPŠ. A ta se také činí.
Sliby chyby
Ve snaze zastavit kůrovcovou kalamitu se dnes „ekologická” Správa NPŠ chystá těžit přibližně 500 000 m3 dřeva. Tedy cca padesátkrát více, než těžil „lesnický” ředitel Žlábek, kterého ekologisté za tyto těžby odvolali. Na Šumavě dnes pracují desítky harvestorů a stovky dřevorubců s motorovými pilami.
Kam se mezi těžkou lesnickou technikou a erozními rýhami poděla ekologie? Vždyť ministr Bursík i ředitel Krejčí slibovali, že k „drastickým holosečným” těžbám na Šumavě už nikdy nedojde, že tu bude divočina plná stabilního lesa! Paradoxně, Šumavu dnes ovládli těžaři. Akaždý vidí, kdo fakticky těžaře na Šumavu přivedl. Veřejnost je nadále vedením NPŠ klamána tím, že je kůrovec na Šumavě pod kontrolou. Čím déle bude veřejnost klamána, tím déle se bude kůrovec množit a tím déle se bude muset těžit v pufračních zónách.
Vedení klame
Nevládním ekologickým organizacím i řadě vědců, kteří posloužili jako beranidlo k cestě za dřevem, zbudou jen oči pro pláč.
Těžko se ubránit podezření, že ideologie bezzásahovosti mohla být součástí předem připraveného scénáře, ve kterém nešlo o „ochranu přírodních procesů”, ale jen a pouze o zisk.
