Tomáš ŠPONAR, moderátor
A jak už řečeno, s plameny bojují hasiči i v Portugalsku, Chorvatsku, na jihu Itálie nebo na kanárském ostrově La Palma. Požáry mají podle vědců mimo jiné společnou příčinu. Vedra, která by nenastala bez klimatické změny. Mezinárodní klimatologické sdružení World Weather Attribution navíc upozorňuje, že vlny veder se budou objevovat každé dva roky až pět let, pokud svět nezačne dodržovat Pařížskou klimatickou dohodu.
Veronika Chraščová, redaktorka
Mohutné plameny v portugalském přírodním parku. Hasiči se k nim hned nedostali. Proti ohni poháněném silným větrem se proto rozhodli v prvních okamžicích bojovat sami místní.
osoba, obyvatelka Cascais
Toto je nepřípustné! Jsme tu už déle než hodinu. Hasiči asi čekali, až se oheň víc rozhoří.
Miguel MEDEIROS, obyvatel Cascais
Hasiči dělají, co mohou. Všichni chtějí, aby byli zrovna v místě jejich bydliště. Je to těžké.
Veronika Chraščová, redaktorka
V Chorvatsku se zase plameny přiblížily až na 12 kilometrů k Dubrovníku. A další požár se snaží hasiči zvládnout u Splitu. Totožné záběry plné zoufalství a devastace přicházejí i z jihu Itálie nebo z Kanárských ostrovů. Rekordů teploty dosahují nejen v Evropě ale i v Číně a Spojených státech. Extrémní počasí, které by podle vědců bylo za normálních okolností extrémně vzácné, změny klimatu z něj ale činí novou každoroční realitu.
Izidine PINTO, vědec, Královský nizozemský meteorologický institu
Člověkem způsobená změna klimatu jednoznačně ovlivňuje vlny veder co do intenzity a frekvence výskytu. Co se týče Evropy a Střední Ameriky, tak je prakticky nemožné, aby k těmto jevům bez změny klimatu došlo.
Veronika Chraščová, redaktorka
Právě letošní rok by mohl být podle varování vědců nejteplejší v historii a nejen na souši. Rekordních teplot už dosáhlo Středozemní moře. Na některých místech naměřili až čtyři stupně víc oproti normálu. Vysoké teploty vody nejenže ohrožují mořské ekosystémy, ale i funkci životně důležitých oceánských proudů. K jejich kolapsu by za dosavadních podmínek mohlo dojít v rozmezí asi 70 let už po roce 2025.
Stefan RAHMSTORF, vědec, Postupimská univerzita, Německo /Zdroj: CNN/
Kde přesně se nachází bod zlomu atlantické meridionální cirkulace, je stále jedna velká neznámá. Ale nová studie přináší důkazy, že je to mnohem blíž, než jsme si mysleli. Může k tomu dojít už v příštím desetiletí nebo dvou.
Veronika Chraščová, redaktorka
Rozhodující bude, zda se zemím podaří omezit emise skleníkových plynů. A v sázce je hodně, úplné zastavení systému oceánských proudů by totiž mělo dlouhodobé katastrofální následky pro celý svět. Vážně by mimo jiné narušilo cyklus srážek, na kterých je závislá produkce potravin. Veronika Chraščová, Česká televize.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
A Aleš Farda z oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie České republiky. Dobrý večer, pane Fardo.
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Dobrý večer.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
Já vim, že ta otázka, kterou teď položím, bude znít téměř kacířsky. Tváří tvář tomu, kolik důkazů se vrší rok po roce nebo sezónu po sezóně ohledně klimatické změny a těchhle těch extrémních jevů, jako jsou lesní požáry nebo rozsáhlé lesní požáry. Ale není to taky tak, že je prostě vnímáme daleko silněji, protože zasahují v našem případě Středomoří. To znamená region, kam rádi cestujeme, nebo cestujeme téměř bez výjimky všichni každý rok. A proto to vnímáme zostřeně, prostě tuhle tu situaci máme teď před očima a prožíváme jí s velkou enormní silou.
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ano, domnívám se, že do určité míry je to skutečně tak. Tady se sluší podotknout, že to středomořské klima je nějakým způsobem spojováno s těmi požáry i bez ohledu na změnu klimatu. Do určité míry část toho rostlinstva, vegetace je tam tomu přizpůsobena. Například borovice nebo dub kolkovník jsou stromy, které dokáží odolávat ve stavu dospělosti i požárům a vyvinuly se tak proto, že ty rostliny těm požárům historicky byly vystaveny. Nicméně ta situace samozřejmě jaká panuje nyní, je důkazem toho, že prostě těch požárů už je příliš. Je to z toho důvodu, že jsou příliš vysoké, příliš dlouhou dobu ty teploty. Ta krajina tam vyschla a nashromáždilo se spoustu toho zápalného materiálu, takže čelíme skutečně rozsáhlým požárům.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
Jaký bude další trend a je možné si představit dobu, kdy se tyto živelné pohromy posunou do jiných oblastí? Samozřejmě teď mám na mysli sever a střed Evropy.
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Tak samozřejmě vždycky i z hlediska těchto velkých požárů budou dobré roky a budou špatné roky. Bohužel těch špatných kroků bude přibývat. A tady bych jen zmínil to, že prostě takto velké požáry, které vznikají v proschlém terénu, ty už jsou právě doma i v mírných šířkách. Není to tak dlouho, co vlastně hořely lesy v Kanadě takovým způsobem, že se ten kouř dostával až do Evropy. V minulých letech hořely velké části Sibiře a i my tady máme zkušenosti s velkým požárama. Například tím, které spálil České Švýcarsko.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
Laik jako já může považovat za velmi znepokojivou zprávu o tom, že se mohou zastavit mořské proudy něco, co jsme si nedokázali vůbec představit. Za jak pravděpodobné lze považovat tenhle ten fenomén, tedy zastavení mořských proudů a kdy by podle vás mohl nastat? Je ten odhad nebo teď to varování, které přichází, že by mohlo být dřívější, než se původně předpokládalo reálné?
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Tak tady se sluší podotknout k tomu, že otázka interakce těch mořských proudů se změnou klimatu patří v klimatologii k těm nejsložitějším. A zejména v několika minulých letech vlastně ten názor v té odborné komunitě spíš se klonil k tomu, že ETA to zhroucení toho Golfského proudu, té cirkulace Severním Atlantiku je možné, ale spíš v dlouhodobém časovém výhledu. Teď se objevila studie, která na základě posledních pozorování a nových dat naznačuje opak, že v podstatě to zhroucení té cirkulace může být až nepříjemně blízko. Nicméně to není žádný pevný závěr. Tady bude probíhat ještě poměrně rozsáhlá vědecká diskuze a zkoumání toho problému. Co je ovšem velmi nepříjemné, že se dostáváme už do oblasti, kde si tím, vlastně tím stavem toho klimatického systému nemůžeme být jisti. Takže v podstatě začínáme nevědět, na čem jsme z hlediska těch cirkulační mechanismů okolo Evropy a toho klimatu v jakém žijeme.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
Pane Fardo, já vím, že odborníci, vědci nemají rádi spekulativní otázky, ale zeptám se i vás. Co by bylo kdyby, nebo co bude až se to mořské proudění pokud k tomu dojde zhroutí? Co to bude znamenat pro region Evropy, střední Evropu, Česko?
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Tak v podstatě Evropa, západní Evropa i střední Evropa patří, řekněme, k nejzelenějším částem světa. Aspoň v tom mírném pásmu. Máme tady bohaté zemědělství, máme tady bohatá lesy. Pokud by vypadl Golfský proud, tak to klima by neuvěřitelně nebo velmi výrazně zdrsnělo. Stalo by se takzvaně mnohem víc kontinentální. Čili teploty v létě by ještě měly tendenci vzrůstat. Ale naopak by se vrátila velmi tvrdá stepní zima. Tudíž začalo by se sem šířit něco, co bysme vlastně odhadovali klima, řekněme, někde z Ruska, z oblastí od Uralu, z oblasti mezi Kazachstánem, pohořím Ural a východní Ukrajinou.
Tomáš ŠPONAR, moderátor
Vize, která není příliš uspokojivá. Doufáme, že se jí podaří odvrátit a že se nestane skutečností. Aleš Farda z oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie České republiky. Děkuju za váš čas a za vaše hostování v Horizontu.
Aleš FARDA, oddělení klimatických služeb, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Hezký večer.
ČT 24
