Jihočeské krajské zastupitelstvo schválilo podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů. Jedná se o zrušení sedmi nařízení, kterými Správa NP a CHKO Šumava stanovila na sedmi vybraných částech území parku takzvané klidové zóny.
Kraj je přesvědčen, že se jedná o takové prvky ochrany přírody, jejichž rozsah jde nad rámec samotného zákona o ochraně přírody a krajiny, a to bez zmocnění daného zákonem, které by Správu k tomu opravňovalo.
Nerespektují zákon o krajích
„Podáním návrhu Ústavnímu soudu se Jihočeský kraj nestaví proti ochraně přírody, ale proti způsobu, jakým byly klidové zóny vyhlášeny. Podle našeho názoru park nerespektoval zákon o krajích, podle kterého je kraj oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje. Správa národního parku Šumava ani Ministerstvo životního prostředí kraj k jednáním o klidových zónách nepřizvali," zdůraznil hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD - na snímku).
Ten také dodal, že park i ministerstvo dlouhodobě neberou krajskou samosprávu na vědomí, k důležitým jednáním její zástupce nezvou a případné připomínky samosprávy nepovažují za relevantní a ignorují je.
Hejtmanství nesouhlasí ani s formou, jakou byly klidové zóny vyhlášeny. Správou národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava bylo v roce 2009 vydáno sedm nařízení o omezení vstupu.
Chybí časové omezení
„Platnost nařízení, která nabyla účinnosti 1. května 2009, nebyla časově omezená. Přitom třeba například Krkonošský národní park také vydal nařízení o omezení vstupu do některých lokalit, ale na rozdíl od Šumavy zde byla po dobu platnosti tato nařízení uveřejněna na webových stránkách správy, byla časově omezená a obsahovala konkrétní důvody omezení vstupu. To v šumavském nařízení nenaleznete, a to je podle nás špatně. Nechceme nic jiného, než aby Správa národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí postupovali v souladu s platným právním řádem České republiky," dodal hejtman Zimola.
Představitelům kraje vadí i situace ohledně plánu péče o Šumavu na období let 2011-2020. Zde rovněž v rozporu se zákonem nebyl kraj ještě seznámen se stavem jeho dosavadních příprav a je mu jakákoli účast na přípravě plánu péče odpírána.
Proto je důležité jak Ústavní soud rozhodne, neboť v rozhodování o rušení nařízení o sedmi klidových oblastech se jistě soud vysloví obecně k postavení krajů i obcí při správě národního parku.
Pokud ministerstvo a Správa parku uznají argumenty a zajistí dodržování zákona a důstojné postavení krajů a obcí při přípravě a projednávání základních dokumentů a akceptování jejich oprávněných připomínek, nevylučuje hejtman dohodu a zpět vzetí ústavní stížnosti.
