Jizerské hory/ Několik desítek dřevěných přehrážek na starých melioračních příkopech vybudují na podzim v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky ochránci přírody. Zásah, na kterém se budou podílet také členové Jizersko – ještědského horského spolku, má zabránit dalšímu vysychání této vzácné lokality.
„S úpravami, které povedou k udržení vodních poměrů v rezervaci, začneme na takzvané Klugeho louce. Rýhy v rašeliništích se totiž vlivem eroze v posledních letech prohloubily. Hladina spodní vody kvůli tomu klesá a tato místa pomalu vysychají,” řekla Deníku Lenka Zadrobilová ze Správy CHKO Jizerské hory.
Rašeliniště drží vodu v krajině
Ministerstvo každý rok vynakládá prostřednictvím Správy CHKO Jizerské hory nemalé prostředky na údržbu rašelinišť, která jsou chráněna v národních přírodních rezervacích.
Největší z nich, Rašeliniště Jizery, s rozlohou 202 hektarů se nachází podél hranice s Polskem. Jedná se o území, které vznikalo na neprostupném povrchu na němž se za přítomnosti vody usadil mech.
„Tato rostlina je tvořena buňkami, které umí pojmout velké množství vody. Některé druhy i dvacetinásobek své sušiny,” prozradila Lenka Zadrobilová.
Blíže se s touto krajinou mohou seznámit také turisté a milovníci přírody. Rezervací totiž prochází naučná stezka. „Význam mají ale i ta menší rašeliniště. Například známá a turisty vyhledávaná Čihadla nebo Klečové louky. Stejnou funkci zastávají i mokřady. Na první pohled nevzhledné plochy jsou rájem pro chráněné druhy rostlin i živočichů. Oboje si proto zaslouží naši ochranu,” podotkla Zadrobilová.
Například kosodřevina, neboli kleč, po níž jedno z rašelinišť získalo jméno, má na jizerskohorských rašeliništích nejsevernější stanoviště v Evropě. Jinak je tato dřevina typická pro alpské louky, které ležímnohemjižněji.
