Jižní Morava - Ochránci přírody připouštějí, že některé stromy u silnic mohou být nebezpečné. Přesto by podle nich z krajiny neměly mizet celé aleje.
Důvodů, proč je zachovat, je více. Zabraňují půdní a větrné erozi, méně se díky nim práší a poskytují i životní prostor broukům a dalším živočichům. A jsou také pěkné, obzvlášť na jaře, když kolem silnic rozkvetou jabloně.
„Stromy a keře jsou také schopny odfiltrovat část škodlivin, které způsobuje provoz automobilů. Kdyby u silnic nebyly, pole v okolí by byla ještě více znečištěná,” říká vedoucí brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.
Stromy podél cest se začaly podle některých pramenů vysazovat za Marie Terezie. Aby vojákům vracejícím se z války poskytovaly stín a mohli se občerstvit jejich plody. „Později tyto aleje začaly hojně vysazovat i okrašlovací spolky,” říká Vladana Procházková z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Potíž je však v tom, že aleje vznikaly v době, kdy provoz na silnicích nebyl zdaleka tak velký jako dnes. Ideální by bylo při jejich obnově vysazovat stromy opodál, ale často to naráží na vlastnické vztahy. A obnova starých alejí je někdy problematická kvůli tomu, že v nich žijí zvláště chráněné druhy živočichů.
„Asi bychom se však shodli, že na vnitřní straně některých zatáček by stromy neměly být. V těchto případech by se mělo upřednostnit bezpečnostní hledisko,” uvedla Procházková. Hodně záleží i na druhu stromů, které rostou podél cest. „Ovocné se nyní hodně nahrazují okrasnými, ale u méně frekventovaných silnic podle mne mají stále své místo. A často se zapomíná i na to, že stromy určené do aleje se musí k tomuto účelu připravit již ve školce. Musí být vyvětvené tak, aby měly podjezdovou výšku. Na výchovný řez stromku se často zapomíná a pak silničáři odřezávají mohutné větve. Vznikají tak velké řezné rány, kterými do stromů vstupují různé patogeny, a pak brzy odcházejí,” dodala.
