Publicistika
Prof. Ing Vilém Podrázský, CSc.
Prohlášení odboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd k očekávanému vývoji gradace kůrovce v NPŠ v roce 2010 a možným rizikům pro lesy, krajinu a obyvatelstvo v oblasti Šumavy.
V návaznosti na stanovisko ze dne 19. 2. 2009, s ohledem na vývoj gradace kůrovce a prognózu na rok 2010, obrací se odbor lesního hospodářství České akademie zemědělských věd na vládu ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, krajské úřady a další zainteresované orgány s naléhavou výzvou.
Se znepokojením konstatujeme, že diskuse o managementu ochrany přírody v Národním parku Šumava (NPŠ) se hlavně v médiích často prezentuje jako spor mezi vědeckými názory, které prosazuje ministerstvo životního prostředí (MŽP), správa NPŠ, nevládní neziskové organizace nebo blíže nedefinovaní vědci, a na druhé straně údajně vědecky nekompetentními lesníky, ne-li dřevařskou lobby. Chceme upozornit, že problémy ochrany přírody, poznatky ze studia přirozených lesních ekosystémů, jakož i praktické zásady provádění ochrany přírody byly a stále jsou bytostnou součástí tradičních lesnických vědeckých nauk a jako takové jsou téměř od počátku lesnictví celostně rozvíjeny. Očekávalo se proto, že protagonisté tzv. nového přístupu v ochraně přírody opírajícího se o ochranu přírodních procesů, nezasahování apod. budou ochotni diskutovat a hledat tolik proklamovanou vědeckou pravdu. Zvláště, když byla vznesena celá řada oprávněných námitek a varování, mimo jiné před postižením smrkových lesů gradací lýkožrouta smrkového a závažným ohrožením přírodního prostředí a krajiny Šumavy. Současný stav je takový, že množství vytěženého kůrovcového dříví se v minulém roce zvýšilo oproti roku 2007 podle správy NPŠ 20 až 40krát a dosáhlo 300 tisíc m3. Vzhledem k tomu, že se kůrovec na tzv. bezzásahovém území a v polomovém dříví dlouhodobě účinně nehubil, vznikl zde významný rezervoár a odhadem až 500 tisícm3 kůrovcem napadených stromů. To je hlavní důvod, proč početnost lýkožrouta bude také letos progresivně stoupat. Je reálné očekávat, že do konce roku uhyne více než jeden až 1,5 milionu m3 stromů a je otázkou, zda bude správa NPŠ vůbec schopna odhadované množství 400 tisíc m3 vytěžit.
Po těžbách vznikne letos celkem více než dva tisíce hektarů holin a spolu s dosud uhynulým lesem dosáhne jednolitá plocha bezlesí v NPŠ deseti až 15 tisíc hektarů. Navíc je reálné nebezpečí dalšího rozvrácení mozaikovitě hynoucího lesa větrem, sněhovými polomy apod.
Uvedený, pro krajinu kritický stav přesáhl hranici případného vědeckého experimentu a je názornou ukázkou selhání dogmaticky prosazované ideologie pod rouškou vědy. Za prokazatelně chybné lze označit spekulace o přirozených procesech v horských smrkových lesních ekosystémech, zejména to, že generační obměna nastává nutně po velkoplošném hynutí v důsledku napadení kůrovcem. Nepodložený byl rovněž předpoklad, že mohou existovat odolné stromy, které lýkožrout nenapadne, že gradace sama zanikne a že lze proti kůrovcům úspěšně aplikovat biologickou obranu. Zastánci disturbancí ve vývoji lesních ekosystémů si nejsou ochotni připustit, že v našich poměrech šlo obvykle o antropické intervence, čehož názorným příkladem je nakonec současný případ Šumavy. V úvahu se nevzaly také širší souvislosti, například ohrožení přirozené obnovy lesa okusem semenáčků přirozeně neregulovanou zvěří, ohrožení půdního prostředí interskeletovou erozí, změny hydrických poměrů a ovlivnění mikro a mezoklima. Závažné je také velkoplošné a drastické narušení biotopu chráněných živočichů na územích Natura. Je zcela reálné si představit, že se některá rekreačně významná střediska, například Horská Kvilda a další, ocitnou uprostřed mrtvého lesa nebo vykácených pasek či mladých smrkových porostů.
Situaci je možno bez nadsázky označit za krizovou, vyžadující krizový management. V prvé řadě je třeba ale upozornit na závažné selhání vědy, je-li ovlivněna ideologií a dogmaty.
O autorovi: Prof. Ing Vilém Podrázský, CSc. Odbor lesního hospodářství ČAZV
