Neutrálně se dnes vláda postavila k návrhu zmírnění pravidel nakládání se zemědělskými pozemky, které od státu bezplatně získaly nebo získají obce a kraje. O výsledku jednání o poslaneckém návrhu, pod který se podepsali zástupci všech klubů, Strakova akademie informovala na svém webu. Podle autorů je cílem návrhu zjednodušení rozvoje obcí. Předloha předpokládá také zkrácení doby, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky zejména pro využívání těchto pozemků, jak je stanoví smlouvy o převodu. Výhrady měla podle podkladů pro schůzi ministerstva financí a vnitra. Novelu nyní posoudí dolní parlamentní komora.
Obce a kraje mohou získat od úřadu například pozemky, které se nacházejí v zastavěném či zastavitelném území a které jsou určené pro veřejně prospěšnou stavbu nebo pro veřejnou zeleň. Podmínky nyní musejí samosprávy dodržovat deset let od data převodu, nejméně do konce října 2029, což pozemkový úřad pravidelně kontroluje. Pokud podmínky poruší, musejí pozemek vrátit nebo dát peněžitou náhradu. Novelou by se zkrátila lhůta na polovinu, tedy na pět let, a to i zpětně. V případě starších převodů by tedy s účinností předlohy zcela zanikla. Obce a kraje by navíc podmínky převodu neporušily podle novely ani v případě změny svých územněplánovacích dokumentů. Postačilo by také, aby účel, pro který pozemek získaly, byl jeho hlavním využitím.
Proti zkrácení lhůty na pět let se v připomínkovém řízení postavilo ministerstvo financí, podle kterého by pak bezplatný převod pozemku mohl představovat nedovolenou veřejnou podporu podle pravidel Evropské unie. Ministerstvo financí se jako jediné postavilo k poslanecké předloze záporně. Ministerstva pro místní rozvoj, zemědělství a životního prostředí ji naopak podpořila. Ministerstvo vnitra kriticky zhodnotilo zpětnou platnost zkrácení lhůty a k novele zaujalo neutrální postoj.
„Primární snahou je snížení možných překážek, které by brzdily rozvoj obcí a krajů,“ napsali předkladatelé navrhovaných změn v důvodové zprávě. Poukazují na to, že nynějším trendem v územním plánování je přechod od ploch s jediným účelem možného využití k jejich vícefunkčnímu využití, což lépe vyhovuje životu obyvatel. „Dalším nezanedbatelným přínosem navrhované úpravy je snížení administrativní zátěže Státního pozemkového úřadu při provádění pravidelných ročních kontrol,“ uvedli autoři ve zdůvodnění novely.
Obce poslaly do loňského července podle důvodové zprávy přes 17 100 žádostí o převod celkem 67 700 státních zemědělských pozemků. Dosud získaly více než 31 400 pozemků o celkové výměře téměř 9 170 hektarů. „Aktuálně je evidováno dalších zhruba 3 400 nevyřízených žádostí,“ stojí v podkladech.
ČTK