logo Silvarium tisk

Statisíce kubíků dřeva napadených kůrovcem byly vytěženy NA ŠUMAVĚ V ROCE 2010. Vrcholilo sporné čištění lesů po orkánu Kyrill.

Padlé kmeny a šeď sice stojících, ale mrtvých stromů. Pohled na Šumavu v roce 2010 byl truchlivý. S tím se pojila otázka, jakou mají zdejší lesy šanci na obnovu košatosti.

Ničivý orkán Kyrill se v noci z 18. na 19. ledna 2007 Evropou prohnal rychlostí až 250 km/hod. Stromy lámal obrovskou silou, vyvracel je z kořenů včetně dubů a buků, obvykle proti vichřicím odolných. Jen ve státních lesích za sebou Kyrillovo několikahodinové běsnění zanechalo na 6 milionů kubíků poničeného dřeva. Z toho milion právě na Šumavě.
O další problémy se postaral lýkožrout smrkový, řečený kůrovec, který si v oslabených lesích začal dopřávat hostinu. A souběžně s tím se rozhořel už tradiční spor: kácet, nebo nekácet v napadeném území? Je třeba žravého broučka razantně zastavit? Nebo si příroda pomůže sama a má se nechat všechno samovolnému vývoji?

Hlavně nekácejte!

Pro druhou verzi hlasovala nejen část lesáků, ale zejména ekologické organizace, které pozornost zaměřily hlavně na Šumavu.
Právě v roce 2010 se jmenovitě Hnutí Duha ostře postavilo proti kácení v Královském hvozdu, ležícím v chráněné krajinné oblasti na západě Šumavy. Lesy ČR obvinilo, že používaná těžká technika devastuje půdu.

Rok nato Hnutí Duha protestovalo proti kácení horského lesa v oblasti Ptačího potoka na Modravsku. A to s argumentem, že správa Národního parku Šumava tu dřevo těží bez náležitého povolení čili ilegálně, přestože lokalita patří k vysoce chráněným. Členové hnutí se dokonce snažili těžbu blokovat, přesněji řečeno, ke stromům se připoutávali. Proti protestujícím tehdy dost razantně zasáhla policie, což rozbouřilo další emoce a spory. V roce 2013 správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připustily, že kůrovcová kalamita v podstatě končí a těžba se vrací k normálu. V létě 2018 dokonce vedení národního parku oznámilo, že vývoj potvrdil sílu přírody pomoci si bez lidí. Lesy se přirozeně zmlazují, navíc se v nich množí druhy ptáků, brouků i hub.
Přesto spor, jestli se kůrovci bránit kácením a chemickým postřikem, či nechat lesy, ať si poradí samy, neskončil.

Lesů přibývá

Ne že bychom museli bojovat o každý strom ze zoufalství, že jich snad máme málo.
Lesy zaujímají 34% republiky a v Evropě nás tak řadí na 5. místo. Jejich plochy od konce 18. století, kdy představovaly necelé 2 miliony hektarů, vzrostly do dnešních dnů na víc než 2,6 milionu hektarů.
Lesní porosty ovšem tvoří příliš významnou část našeho přírodního bohatství a kůrovcové problémy po řádění Kyrilla upozornily na jejich možnou zranitelnost. Historicky to navíc nebyla zkušenost jediná, vichřice umějí v lesích nadělat paseku poměrně často - udeří zhruba jednou za 10 let.
Šumavu kupříkladu zasáhla jedna z ničivých v říjnu 1870 a vyvolala legendární „broučkovou kalamitu". Čtenáři Karla Klostermanna o ní dobře věděli.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě