Zdroj: Vysočina
Datum: 26.01.2007
Podtitulek: Jediným vysočinským úsekem, kde značky stojí, jsou Žďárské vrchy
Autor: EVA DRDLOVÁ
Rubrika: Vysočina
Vysočina - Kamiony uvízlé v půli prudkého stoupání. To je častý obrázek na silnicích Vysočiny. Jako by většina řidičů ani neznala sněhové řetězy.
Nepoužívají je dokonce ani tam, kde je to nařízené. Značku u vozovky vedoucí Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy míjejí bez povšimnutí.
Vozidla delší 12 metrů
Celkem pět silničních úseků na Žďársku si kvůli reliéfu terénu vyžádalo speciální značení. "To upozorňuje řidiče vozidel delších více než dvanáct metrů na povinnost nasadit při sněhové pokrývce řetězy. Značky jsou v místech, kde mají šoféři dostatek prostoru buď na nasazení řetězů, nebo na otočení," uvedl Zdeněk Kubík z Dopravního inspektorátu Policie ČR ve Žďáře nad Sázavou.
Řidiči však značku nerespektují a vyjedou do vyšších nadmořských výšek bez povinné výbavy. V chráněné oblasti je zakázáno ošetřovat silnice solí. "Používá se pouze drť, která je při spadu neúčinná. Kamiony nemohou vyjet kopec, uvíznou a způsobují problémy v dopravě," vysvětlil Kubík.
Začátek zimy bývá nejhorší. "Šoféři jedou do kopce, uvíznou v jeho půli, a teprve se pustí do nasazování řetězů. Ale už se nerozjedou. Často se pak vymlouvají na neudržovanou silnici," popsal Zdeněk Vacek, šéf Správy a údržby silnic (SUS) Žďár nad Sázavou.
Na vyprošťování nákladních aut nemá SUS příslušnou techniku, a volá proto speciální odtahovou službu. S tím souvisí i omezení dopravy v daném místě.
Řidiči osobních aut své kolegy v kamionech proklínají. "Když uvíznou pod každým kopcem, tak se nedivte. Kdyby měli aspoň všichni řetězy a pytle s pískem, ale někteří jezdí dokonce na letničkách," zlobil se motorista Petr Trápek ze Žďáru.
Jiní ale piloty velkých kolosů chápou. "Musí to být deptající jezdit v zimě. Ani na zimních gumách nemáte jistotu, že ten kopec vyjedete. Osobně bych jezdil snad jen na letní úvazek," komentoval šofér Jiří Demla.
Pokuta až dva tisíce korun
Neukázněným řidičům hrozí až dvoutisícová pokuta. "Za nerespektování dopravní značky ukládáme blokovou pokutu tisíc korun těm, kteří do úseku vjedou bez řetězů. Řidič, který navíc zablokuje dopravu, zaplatí dva tisíce korun," upozornil Zdeněk Kubík.
V úterý, ve středu ani včera policisté ze Žďárska za nenasazené řetězy žádné pokuty na vymezených úsecích nerozdávali. "Naše hlídky mají spoustu práce s dopravními nehodami. Na kontrolní dohled jsme se ještě nedostali," vysvětlil.
EVA DRDLOVÁ
Foto - Dopravní značka upozorňuje řidiče vozidel delších 12 metrů na povinnost nasadit při sněhové pokrývce sněhové řetězy. S nimi je cesta mnohem bezpečnější.
Foto Eva Drdlová a Josef Němec
ÚSEKY, KAM SE NESMÍ BEZ SNĚHOVÝCH ŘETĚZŮ:
Jihlavsko/Pelhřimovsko/Třebíčsko
Povinnost nasadit sněhové řetězy nemají řidiči kamionů na žádném úseku na Jihlavsku, Pelhřimovsku ani Třebíčsku.
Havlíčkobrodsko
V okrese Havlíčkův Brod byly ještě loni v zimě povinné sněhové řetězy na silnici III/3505 - kilometrový úsek ve stoupání v Havlíčkově Borové a vozovka byla udržována pouze inertními materiály. Letos je už vozovka v obcí ošetřována solením, vzhledem k dopravní důležitosti ve směru na Přibyslav. Používání sněhových řetězů je zrušeno. V žádném jiném úseku na Havlíčkobrodsku dopravní značka nenařizuje nasadit sněhové řetězy.
Žďársko
Silnice II/353: Sněžné - Žďár nad Sázavou (délka úseku 18,686 kilometru)
Silnice II/354: Sněžné - Nové Město na Moravě (délka úseku 11,106 kilometru), Ostrov nad Oslavou - Kochánov (délka úseku 14,771 kilometru)
Silnice II/360: Jimramov - Nové Město na Moravě (délka úseku 14,058 kilometru)
Silnice II/362: hranice Jihomoravského kraje - Nyklovice - hranice Pardubického kraje (délka úseku 5,507 kilometru)
Vyšlo také v: Havlíčskobrodský deník, Jihlavský deník, Pelhřimovský deník, Třebíčský deník, Žďárský deník
Název: Dřeva je najednou hodně a je často znehodnocené
Zdroj: Písecký deník
Datum: 26.01.2007
Autor: Pavel Hubka
Rubrika: Moje písecko
Písecko - Orkán, který se přehnal přes naši republiku v minulých dnech, nezpůsobil obrovské škody jen velkým majitelům lesů, ale rovněž obcím, které menší či větší plochy lesa vlastní. Les je pro ně mnohdy zajímavým zdrojem příjmů.
V Albrechticích nad Vltavou například zaznamenali polom kolem pěti set kubíků už při prvním větrném varování počátkem minulého týdne. "Dalších asi pět stovek kubíků padlo při nedávné vichřici, a když pominu narušení porostů, velkým problémem bude prodejnost dřeva. Stromy jsou totiž rozlámané, pokroucené a hodně dřeva skončí v nehodnotném palivu," řekl hajný Miloslav Lidinský. Dřeva je navíc vzhledem k polomům všude nadbytek a toho jistě využijí zpracovatelé ke stlačování jeho ceny. Roztroušené polomy jsou pak finančně náročné na zpracování, vzhledem k přesouvání pracovníků a hlavně techniky. Vrásky na čele přidělala větrná smršť také starostce Vrcovic Markétě Nepodalové. "Podle našeho hajného Pavla Zborníka padlo asi 400 kubíků dřeva. Něco ve stráních nad řekou mezi Pískem a plynovou lávkou, kde se kmeny velmi těžko zpracovávají a ještě hůře odvážejí. Zcela zákonitě tu vzniknou více náklady, které výrazně sníží možný zisk z prodeje. Navíc je hodně kmenů znehodnoceno tím, že jsou rozštípané a takto poškozené části jsou vhodné jen na palivo," řekla starostka Vrcovic. Hajný Pavel Zborník, který spravuje rovněž lesy obce Vojníkov upřesnil, že v lokalitách této obce vichřice vyvrátila zhruba o dvě stovky kubíků dřeva více, než ve Vrcovicích. Problémy se zpracováním jsou stejné. Na pětašedesáti hektarech lesů Drhovle padlo zhruba 400 kubíků. "Polomy jsou velmi roztroušené, největší, odhadem asi tři sta klubíků, je u Pamětic," uvedla starostka Božena Havlíková.
Pavel Hubka
