Loňské rekordní požáry v Kanadě vyprodukovaly za jednu sezonu téměř tolik emisí skleníkových plynů, kolik by se očekávalo za deset let požárů za normálních okolností. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na údaje ze studie publikované v odborném časopise Earth System Science Data (ESSD), podle níž plameny loni v Kanadě znamenaly přibližně dvě miliardy tun oxidu uhličitého.
Oxid uhličitý z lesních požárů je celosvětově rostoucím zdrojem emisí skleníkových plynů, které loni dosáhly přibližně 8,6 miliardy tun, což je podstatně více než 4,8 miliardy ročních emisí USA ze všech zdrojů.
Škody způsobené sílícími požáry se budou nadále zvyšovat, pokud se světu nepodaří snížit emise skleníkových plynů, varoval Matthew Jones, výzkumný pracovník Tyndallova centra pro výzkum klimatických změn na Východoanglické univerzitě a hlavní autor zprávy.
Lesní požáry nejenže zabíjejí lidi, volně žijící a hospodářská zvířata a ničí stromy a další krajinu, ale mohou způsobit i rozsáhlé a nebezpečné znečištění ovzduší. Svými emisemi skleníkových plynů a ničením uhlíku uloženého ve vegetaci a půdě také stále významněji přispívají ke klimatické krizi. „Tyto požáry by nás měly všechny znepokojovat,“ řekl Jones. „Plné následky loňských požárů se projeví až za dlouhou dobu,“ dodal výzkumník.
Samostatné údaje World Resources Institute (Ústav pro výzkum zdrojů) ukázaly, že v roce 2023 shořelo v důsledku lesních požárů téměř 12 milionů hektarů, což je plocha zhruba o velikosti Nikaraguy, což bylo asi o čtvrtinu více než předchozí rekord z roku 2016. Mezi lety 2001 a 2023 se vypálená plocha zvětšila přibližně o 5,4 procenta ročně, takže lesní požáry nyní způsobují ztrátu téměř šest milionů hektarů stromového porostu ročně, což je plocha zhruba o velikosti Chorvatska.
Snížení emisí skleníkových plynů musí být podle autorů největší prioritou, aby se v budoucnu zabránilo většímu počtu požárů, ale pomoci by mohlo i lepší hospodaření s půdou a systémy včasného varování. Důležité je také zakázat lidem zakládat požáry, vytvářet protipožární zábrany a hranice a hospodařit v zemědělských a lesních oblastech tak, aby se snížilo množství suchého porostu, který poskytuje palivo pro požáry.
Přestože se lesní požáry v mnoha horkých oblastech světa vyskytují přirozeně, vliv klimatické krize na jejich četnost a intenzitu je nyní podle zprávy zřejmý. Změny klimatu způsobené člověkem podle studie způsobily, že v Kanadě je pravděpodobnost vzniku požárů třikrát vyšší, v západní Amazonii dvacetkrát vyšší a v Řecku dvakrát vyšší.
ČTK
