Severní Čechy - Kácení kůrovcem napadených stromů na Šumavě se dotýká také severočeských lesů. Vysoká těžba dříví na jihu Čech, ale i jinde, totiž plní trh se dřevem víc, než je zdrávo. Výsledkem jsou jeho nízké ceny, za které musejí prodávat i majitelé porostů v Ústeckém kraji. Na obnovu lesů pak chybí dostatek peněz.
„Zčásti je samozřejmě dostatek dříví na trhu ovlivněn několikaletým nárůstem kůrovcových těžeb. Lesy ČR ovšem podléhají tlaku podnikatelské lobby a pouštějí dříví na trh i v okamžicích, kdy by jeho objem mohly omezit a licitovat o vyšší ceně,” míní Pavel Filip, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) v Ústeckém kraji.
Ceny spadly v celé Evropě Že tento problém existuje, potvrzuje také bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. „To je problém v celé Evropě, souvisí to s kalamitami. Ceny dřeva šly dolů, krachují pily. To je ale plošný problém, netýká se to jen Krušných hor,” říká k tomu šéf Strany zelených.
Těžba dříví je hlavním příjmem majitele lesa. Ceny dříví jsou výsledkem nabídky a poptávky, přičemž rozhodující pro výsledek jsou velcí hráči na trhu. Na straně dodavatelů jsou to Lesy ČR, které například v severních Čechách mají zhruba dvě třetiny ploch. Na druhé straně velké zpracovatelské firmy jako Stora Enso nebo Wood Paper.
Podřadné dřevo na otop Špatně prodejné dříví je jen jednou z komplikací, které stojí před majiteli lesů. Další je například nízká kvalita krušnohorských stromů. V jednom z největších obecních lesů v kraji hospodaří Městské lesy Chomutov. Situace je tak špatná, že až 80 procent dříví prodávají jako vhodné jen na otop.
V Krušných horách byly kvůli naprosté devastaci lesů, za které mohou imise z elektráren, v 80. letech minulého století vysázeny miliony sazenic smrku ztepilého, prý odolnějšího než původní jedle a listnaté druhy. Jednou z nevýhod smrkového dřeva je, že má mnoho suků. Nehodí se proto pro řadu výrobků ze dřeva. Podle Filipa jsou lesy na severu Čech nejméně výnosné v celém Česku.
Katastrofa ano, či ne?
Podle studie, kterou pro Ústecký kraj vypracoval Výzkumní lesnický ústav v Jablonci, je před současnými krušnohorskými lesy mizivá perspektiva. Kvůli kyselé půdě odcházejí kořeny stromů, hrozí prý celoplošná ekologická katastrofa. Stromy se nemohou dožít alespoň 80 let, což je jinak normální stav. Bude potřeba 4 až 10 miliard korun k masivní obnově lesů, tentokrát s původními druhy dřevin.
Podle severočeského poslance Přemysla Rabase (SZ) se ale nelze na hromadné sázení smrků a bříz před desítkami let dívat jako na chybu. „Současné dřeviny splnily a plní to, co bylo smyslem jejich sázení - zalesnit hory na přechodné období, než bude nalezeno jiné řešení. Počítalo se s jejich kratší životností,” míní Rabas. Předpovídat katastrofu není podle něj na místě. „Devastace se nemůže opakovat v tom samém měřítku, aby lesy plošně odešly. Ale budou se hledat cesty, jak lesy zkvalitnit. Jestli se to udělá lokálně a budou se vybírat nejvíce postižená místa, nebo se bude hledat plošné řešení pro Krušné hory, o tom se musíme bavit s odborníky,” dodává poslanec.
Co s lesy udělat je jedna věc, peníze druhá. Podle bývalého ministra zemědělství Petra Gandaloviče dotují Lesy ČR obnovu porostů v Ústeckém kraji z výnosů v jiných lokalitách. Ročně jde o desítky milionů korun. Města a obce ale takové zdroje nemají. Jsou odkázány na státní a krajské dotace, jejichž výše je nyní kvůli nejisté politické situaci a škrtům v krajských rozpočtech velmi nejistá.
