Olomouc – Jako tarzan po liánách se v olomouckých Smetanových sadech v těchto dnech prohání po stromech s motorovou pilou v ruce stromolezec Petr Doleček. Pracuje zde totiž na ošetření dřevin v historických parcích. Svému nebezpečnému a fyzicky náročnému povolání se věnuje přes sedm let.

            Překvapivě jej ke stromolezení nedovedla horolezecká průprava, ale zaměstnání. Začal pracovat ve firmě, která se zabývá ošetřením dřevin, provádí řezy alejových a parkových stromů a kácení z lana. „Sbíral jsem na zemi spadlé větve a štěpkoval jsem je. Pak jsem se rozhodl, že zkusím stromolezení, koupil jsem si vercajk, zalíbilo se mi to a už sedm let prořezávám stromy,” říká Doleček.

            Fyzicky velmi náročná a zároveň nebezpečná práce až ve čtyřicetimetrových výškách v mladém muži zvyšuje hladinu adrenalinu. Sám však přiznává, že mívá strach. „Bez něj to nejde. Kdo nemá strach, tak je blázen. Sem tam mi je opravdu úzko. Často musíme i přeskakovat z kmene na kmen jak tarzani. Kolikrát jsem se dostal na takové místo v koruně, že jsem nevěděl, jak se dostat dolů. Většinou se pak nějaká cesta najde. Jinak pak musíme zavolat hasiče,” popisuje své zkušenosti se smíchem Doleček. Jak dlouho vlastně stromolezci trvá dostat se až do koruny vysokého stromu? „Záleží na větvení, jak je strom vysoký a jak bohatou má korunu. Někdy jsem nahoře za chvíli, jindy mi to trvá i hodinu. Ořezat jeden větší strom může trvat až dva dny. Například na některých památných dřevinách dělá i skupina pěti chlapů,” vysvětluje Doleček.

            Výbava stromolezce je odlišná od horolezecké. Základní potřeby vyjdou tak na dvacet tisíc korun. Při práci je každý pracovník ověšený asi dvaceti kilogramy výbavy. „Normálně máme při sobě teleskopickou tyč, na jejímž konci je pilka, a malou motorovou pilu. Musíte mít hlavně dobré lano, karabiny a speciální sedák,” podotýká Doleček s tím, že i technika lezení je jiná než při zdolávání skalních stěn. „Nepoužíváme žádné skoby, ale uzel, kterému se říká prusík. Styl se také liší tím, že my po lanech lezeme, kdežto horolezci se jimi jen jistí,” uzavřel Doleček.

***

„Sbíral jsem na zemi spadlé větve a štěpkoval jsem je. Pak jsem se rozhodl, že zkusím stromolezení.” stromolezec Petr Doleček

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.