ROSTISLAV HÁNYŠ
Ochranáři po sporech s lesníky vykácí kosodřeviny. Podle nich ohrožují chráněné rostliny a živočichy
Jeseníky - Čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, Keprník, na jaře překvapí turisty. Bude totiž bez kleče. Do vykácení této borovice na více než hektaru plochy se po letech sporů s lesníky pustí jeseničtí ochranáři. Podle nich tato kosodřevina ohrožuje vysokohorský ekosystém a tedy chráněné rostliny a živočichy. A do hor původně nepatří.
Zakrslá borovice tu roste až od devatenáctého století. Spor vedli ochranáři s lesníky, kteří berou borovici kleč jako ostatní lesy. A například její vykácení v místech, kde hrozí půdní eroze, považují za nevhodné. „Kleč je sice typický horský porost a pokrývá poměrně velkou plochu ve vrcholových partiích Jeseníků, do hor ale nepatří. Je nepůvodním porostem a stále víc ohrožuje chráněné rostliny a živočichy. Právě Keprník patří k nejohroženějším místům,” řekl Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.
Loni dokonce vznikla studie, která navrhla odstranit co nejdříve deset procent porostů kleče z nejcennějších partií Jeseníků a během několika let dalších padesát procent. „Pro nás byla tato studie, zpracovaná špičkovými odborníky, velmi důležitá. Pomohla nám při jednání s Lesy České republiky, které jako správci všech státních lesů, tedy i porostů kleče, nebyly kácení nakloněny,” uvedl Chlapek.
Lesníci se nemohli dlouho s ochranáři dohodnout. Dívají se totiž na kosodřevinu stejně jako na klasický lesní porost. „Kácení jsme s připomínkami vzali na vědomí. Současně jsme ale zadali průzkum na vyhodnocení možných negativních dopadů na vykácených pozemcích. Výsledky budou k dispozici koncem roku 2011. Do té doby Lesy České republiky nebudou proti redukci kleče nic podnikat,” sdělil ředitel krajské pobočky Pavel Indra. Podle něj má kleč svůj význam. „Nejsme v žádném případě proti dohodě. V místech, kde může dojít k půdní erozi, ale nepovažujeme kácení kleče za rozumné,” podotkl Indra.
Vyřezávání porostů kleče na Keprníku připravuje Správa CHKO Jeseníky na druhou polovinu října. Odkryje se tak přes jeden hektar plochy na jeho vrcholu. „S omezeními musejí hlavně na vrcholu Keprníku počítat i turisté. Vykácené větve navíc budeme muset z místa odvážet,” sdělil Chlapek. Podzimní období zvolili ochranáři jako nejméně rizikové právě z pohledu možného střetu s návštěvníky, rušení ptactva a dalších živočichů.
Kosodřevinu vysazovali lidé v Jeseníkách od konce 19. století s cílem zamezit padání lavin v extrémně svažitých místech, kde se v zimě hromadí velké masy sněhu. „Z Alp dovezená borovice kleč do té doby v Jeseníkách nerostla. Rychle se však aklimatizovala. Jen za posledních třicet let se tu její plocha zvýšila o šedesát procent,” vysvětlil Chlapek.
„V místech, kde může dojít k půdní erozi, nepovažujeme kácení kleče za rozumné.” Pavel Indra, Lesy ČR
