Název: Klánovický les je poslední celistvou velkou lesní plochou na území Prahy
Zdroj: ČT 2
Datum: 05.06.2007
Relace: Nedej se
Moderátor
Klánovický les je poslední celistvou velkou lesní plochou na území Prahy a většina Klánovických si ho přeje zachovat v současné podobě. Jinou představu má firma Forest Golf Resort Praha, která chce v Klánovickém lese obnovit golfový areál zaniklý před zhruba 60 lety a vybudovat zde atraktivní lesopark. Cvičné plochy, které firma na svém pozemku u lesa nedávno zřídila, mají být ukázkou, jak by to v lese asi vypadalo.
doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a enviromentální, Česká zemědělská univerzita:
Já se domnívám, že to je nešťastný nápad Je potřeba si uvědomit, v jakém prostoru se pohybujeme. Klánovický les je největším lesním komplexem hlavního města Prahy. Celková rozloha je přes 900 hektarů. Jeho výjimečnost byla ohodnocena i řadou zákonných norem. Celý Klánovický les je funkční nadregionální biocentrum. Je v něm přírodní památka, přírodní rezervace. Výjimečnost ohodnotila i Natura 2000 jako evropskou významnou lokalitu na acidofilní doubravy. Přičemž je nutné si uvědomit, že chráněné druhy jsou jenom část a další část jsou druhy indikačně významné, které se uchovaly v Praze jen na několika málo místech. Takových zde najdeme desítky. Například před 980 druhů motýlů, kteří zde žijí, z nich 8 druhů patří mezi indikátory 1. stupně. To jsou ty nejcennější druhy, které v naší přírodě máme.
Ing. Ladislav Hrabal, CSc., starosta Klánovic:
Městská část Klánovice se nachází v této oblasti a je obklopena z východní i západní části rozsáhlým lesem. Výstavba golfu se předpokládá, ten záměr je v této oblasti. Přičemž zde to světlejší místo je oblast, kterou v současné době vlastní společnost Forest Golf Resort. My nejsme proti tomu, aby si tam provozovali středisko golfové, to bychom jenom podporovali, ale ne další rozšiřování na úkor lesa.
Autor
Poté, co projekt osmnáctijamkového hřiště na téměř 160 hektarech státního lesa Klánovičtí kategoricky odmítli, přichází investor s návrhem devítijamkového hřiště. Jenže místní v lese žádný golf nechtějí.
Ing. Ladislav Hrabal, CSc., starosta Klánovic:
Již minulé zastupitelstvo v roce 2005 se vyjádřilo výraznou většinou proti výstavbě golfu v Klánovickém lese. Toto stanovisko potvrdilo i nové zastupitelstvo na svém ustavujícím zasedání.
Monika Bažantová, místopředsedkyně představenstva Forest Golf Resort Praha, a. s.:
Nejdůležitějším argumentem pro realizaci a obnovu golfového hřiště v Klánovicích je fakt, že golfové hřiště zde bylo od roku 1938. Bylo osmnáctijamkové a rozkládalo se na území 86 hektarů. V té době bylo ve vlastnictví Golf Clubu Praha. Toto je letecký snímek z roku 1960. tedy těsně předtím, než došlo k zalesnění golfového hřiště z roku 1938. Poté, co byly v roce 1952 rozorány tyto dráhy, byly následně zalesněny monokulturami, takže jehličnatými stromy, borovicemi většinou a smrky. Celý záměr počítá s mýcením těchto nepůvodních porostů, těchto monokultur o objemu zhruba dva tisíce kubíků.
doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a enviromentální, Česká zemědělská univerzita:
Že tam bylo hřiště, je hezký, nicméně současný stav je z hlediska zájmu ochrany přírody docela zajímavý, protože sukcese zvládla plochy, na kterých dříve malé golfové hřiště bylo, docela dobře a podpořila věkovou strukturu tak, že dnes se zde nachází řada věkových kategorií stromů, včetně náletu, a to je pro řadu zvířat zcela zásadní.
Autor
Nezasvěcený dnes stěží pozná, že třeba právě tento ostrůvek mladého porostu mezi stoletými duby byl kdysi hrací plochou. Značná část bývalého hřiště dnes navíc leží v přírodní rezervaci a na území Natury.
doc. RNDr. Jaroslava Svobodová, CSc., Občanské sdružení za Klánovický les:
V roce 2005 se ale ukázalo, že i mimo toto vysoce chráněné území je vytipovaná nová lokalita, mokřad o rozloze asi dva hektary, který si zasluhuje mimořádnou pozornost. Je z toho patrno, že tento les je nevyčerpatelným bohatstvím do budoucnosti pro zachování velmi široké biodiverzity.
Autor
Zmiňovaný mokřad navržený do sítě maloplošných zvláště chráněných území se nachází právě uprostřed plánovaného osmnáctijamkového hřiště a je zde naznačeno čerpání vody. Také devítijamkové hřiště se mokřadu bezprostředně dotýká. V mokřadu byl mimo jiné prokázán výskyt vzácných a ohrožených druhů, jako je například modrásek bahenní. A podle sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny předpokladem smysluplné ochrany této lokality je nezasahování do hydrologických podmínek a do půdního pokryvu.
Monika Bažantová, místopředsedkyně představenstva Forest Golf Resort Praha, a. s.:
Příprava projektu probíhala vždy v komunikaci a ve spolupráci s odborníky z ochrany přírody, autorizovanými osobami, ministerstvem životního prostředí. Investor je připraven respektovat závěry posudků a zákonné podmínky. Jednak ty, které byly dány v devadesátých letech, i závěry odborných posudků, které byly zpracovány. Je potřeba říci, že les bude dál průchodný pro širokou veřejnost. Naopak bude zkultivován. Předmět ochrany Natura stejně tak jako biologicky cenná a chráněná území budou investorem plně respektována. Naopak toto území může na této hodnotě získat.
doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a enviromentální, Česká zemědělská univerzita:
To je sice možné, nicméně ochranu přírody lze interpretovat i jako nejenom ochranu druhu či stanovišť, ale i biodiverzity. A srovnání biodiverzity stávajícího Klánovického lesa a třeba plochy, kde bude zelená tráva, každý asi pochopí, že to je úplně o jiném.
Autor
Mnoho věcí se navíc změnilo. Za první republiky jezdil do Klánovic vlak na páru a k údržbě golfového trávníku se nepoužívaly sekačky ani pesticidy. Díky pesticidům dochází na hřišti ke stejným efektům jako na polích s intenzivní chemizací. V minulých pořadech jsme ukázali, jak pesticidy spouštějí kaskádu procesů vedoucích k hromadnému vymírání půdních živočichů a totální degradaci půdy.
Prof. Josef Rusek, DrSc., Ústav půdní biologie AVČR:
Řada herbicidů má daleko obecnější toxický efekt, než se předpokládalo. To znamená, že nepůsobí jenom na rostliny, ale i na povrchu půdy, na rostlinstvu žijící živočichy a na všechny půdní organizmy. Ten účinek je mnohostranný a multifunkcionální.
Autor
K údržbě golfových trávníků se používají také insekticidy. Ty mohou ohrozit hmyzí populace i v okolí hřiště. A je prokázáno, že častý pohyb po umělém trávník může škodit i člověku.
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika:
Samozřejmě chodit v přírodě zdraví prospívá, ale chodit po golfovém hřišti může být rizikové povolání. Američtí vědci například zjistili, že lidé obsluhující na golfových hřištích hráče, mají mnohem vyšší riziko onemocnění rakovinou, a to ve čtyřech kategoriích. Rakovinou mozku, rakovinou krve čili leukémií, rakovinou tlustého střeva a ještě jedním zvláštní typem rakoviny. Čili, pohyb v přírodě je samozřejmě zdraví prospěšný, ovšem ne v prostředí, kde se intenzivně používají pesticidy. Podle dostupných studií v Severní Americe a v Evropě se používá na golfových hřištích více pesticidů než v zemědělství na intenzivně obhospodařovaných polích.
Autor
Potíže mohou nastat i s vodou. Hrozba globálního oteplování zároveň posouvá ochranu vod mezi priority.
MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant STUŽ pro ekologická a zdravotní rizika:
Hlavní žalobce státu New York považoval problém pesticidů z golfových hřišť za natolik závažný, že zadal zpracování studie, která hodnotila možnosti pronikání pesticidů z golfových hřišť do podzemních vod a navrhl celou řadu opatření, aby byly podzemní vody v New Yorku chráněny před zamořením pesticidy.
Autor
Ale vraťme se do Klánovic. Investor svůj záměr opírá o řadu rozhodnutí, které v devadesátých letech získalo bývalé sdružení Golf Club Praha.
Monika Bažantová, místopředsedkyně představenstva Forest Golf Resort Praha, a. s.:
V devadesátých letech byl vypracován projekt osmnáctijamkového hřiště. Na tento projekt bylo vydáno kladné hodnocení vlivů na životní prostředí a následně platné územní rozhodnutí. Projekt byl také zapracován do územního plánu z roku 1999, takže v devadesátých letech byly stanoveny podmínky i z hlediska ochrany přírody, za kterých je možné projekt realizovat.
Ing. Boris Procházka, Občanské sdružení za Klánovický les:
Ovšem pravda je poněkud jiná. To územní rozhodnutí již dávno neplatí. Můžu to doložit dopisem vedoucího stavebního oddělení, že územní rozhodnutí skončilo svou platnost dnem ukončení stavebního řízení, to znamená počátkem roku 1999. Podle ministerstva životního prostředí nemusí platit ani EIA z roku 1995 posuzující dopady osmnáctijamkového hřiště.
Jarmila Krebsová, tiskový odbor, Ministerstvo životního prostředí:
EIA se vydává vždycky jenom k určitému záměru. Pokud došlo ke změně projektu. je nutné minimálně učinit dotaz k ministerstvu životního prostředí, jestli nový projekt vyhovuje dosavadnímu posouzení, nebo je třeba učinit posouzení nové. Pokud je území v soustavě Natura, musí se posoudit, jestli předmětná činnost nebo záměr neohrozí, případně v jakém rozsahu předmět ochrany tohoto naturového území. Posouzení dělají naturoví specialisté v rámci posuzování EIA.
Autor
Takové posouzení už investor má na osmnáctijamkové hřiště. Autor posudku dospívá k závěru, že realizace hřiště při dodržení navržených doporučení nebude mít významný vliv na lokalitu Natury. O jaká doporučení jde, jsme se nedozvěděli. Investor odmítl celý posudek zpřístupnit.
prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta lesnická a enviromentální, Česká zemědělská univerzita:
Zcela určitě je potřeba s takovým posudkem počítat, ale v tom celém procesu to není konečná, protože při dokumentaci je vydáno stanovisko autorizované osoby, ale to musí být další autorizovanou osobou posouzeno.
Autor
Nejistý je i pronájem lesa. Nájemní smlouva s Lesy České republiky byla zrušena. Nájem, který obnášel 5 haléřů za metr čtvereční lesa a dvacetník za odlesněné plochy, byl pro stát značně nevýhodný.
Ing. Boris Procházka, Občanské sdružení za Klánovický les:
Bylo to v roce 1993 - 1994, kdy tehdejší lesní správce ze Zbraslavi zřejmě o své vůli pronajal 160 hektarů lesa. A těchto 160 hektarů pronajal na 99 let. Tento nájem nebyl potvrzen žádným nadřízeným orgánem.
Autor
Zajímavé srovnání nabízí vědecká expertní studie z brněnské univerzity, podle níž by realizace golfového hřiště v Klánovickém lese znamenala celkovou újmu na celospolečenských funkcích lesa zhruba ve výši 5 milionů korun na hektar. Ukázalo se, že bez vědomí místních byla vydána i jiná rozhodnutí a Klánovice teď usilují o jejich zrušení.
Ing. Ladislav Hrabal, CSc., starosta Klánovic:
Městská číst vydala podnět ke zrušení rozhodnutí ve výroku, který uděluje výjimku z ochranných podmínek přírodní rezervace Klánovický les, a souhlas s výjimkou ze stávající uzávěry v přírodním parku Klánovice - Čihadla. Takže to by dále mělo podpořit, aby ten náš Klánovický les zůstal celistvý a nenastala tady tato výstavba, která by byla na druhé straně vyloženě raritou i v rámci Evropy - na úkor lesa stavět golf.
Autor
Rozsáhlá změna územního plánu umožňující realizaci golfového areálu uprostřed lesa byla provedena šest let před první veřejnou prezentací záměru.
Ing. Boris Procházka, Občanské sdružení za Klánovický les:
Celý ten způsob projednávání od toho územního rozhodnutí byl poněkud podivný. Samozřejmě ty doklady většinou už chybí, aby se dopátralo to, kdo to tam vůbec udělal, kdo to tam podporoval, ale je zajímavé, že úřední rozhodnutí bylo vydáno v období, kdy územní plán toto vůbec nepředpokládal.
Autor
Když Klánovičtí zjistili, co se na úřadech za více než deset let v tichosti upeklo, vzniklo sdružení a petice Na ochranu lesa. Přímo v Klánovicích podepsalo 840 voličů a další se připojovali i z ostatních částí, to znamená z Újezda. Úvaly dělaly samostatnou petici. Celkem tyto petice obnášely asi tři tisíce lidí.
Autor
Přívrženci golfu v lese také založili sdružení a investor se odvolává na podpůrná stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny, Českého svazu ochránců přírody a souhlas Lesů ČR. Jenže od stejných organizací existují i vyjádření ve prospěch lesa.
Ivan Karlín, o. s. Pro-GOLF 2005:
Založili jsme sdružení Pro-GOLF. Je nás zhruba asi 150 členů. Jsou to lidé, kteří mají zájem, aby golf tady byl obnoven. Je to určitá protiváha proti odpůrcům. Takže uvidíme, jak to všechno dopadne.
Autor
Vůle místních se jasně projevila v komunálních volbách, kdy zvítězila Koalice pro les.
Ing. Ladislav Hrabal, CSc., starosta Klánovic:
My nyní jsme požádali, aby byl povolen převod územního plánu z SO2 na LR, což jsou lesní porosty, což by zaručilo zachování Klánovického lesa v celistvé podobě.
Autor
Navrženou změnu územního plánu budou pražští zastupitelé schvalovat už brzy, a to ve dvou etapách. V současné době se bude řešit takzvané zadání změny.
Jiří Wolf, tiskový mluvčí, Magistrát hl. m. Prahy:
Pokud to zadání Zastupitelstvo hlavního města Prahy schválí, tak pak se bude řešit teprve vlastní návrh změny. Ta stanoviska v převážné většině jsou kladná, takže teoreticky ke změně územního plánu dojde.
Autor
Z hlediska dalšího vývoje jde o klíčové rozhodnutí. Odhlasují-li zastupitelé navrhovanou změnu a území se vrátí zpět do kategorie lesních porostů, půjde o pozemky určené k plnění funkcí lesa. A podle sdělení generálního ředitele Lesy České republiky tyto pozemky nehodlají prodat ani pronajmout.
