Marek KerlesPrezident na „Živitelce” – Václav Klaus podpořil jihočeského hejtmana v boji proti kalamitě na Šumavě
Prezident Václav Klaus včera podepsal petici proti kůrovci. Podpořil tak jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu, který chce v Národním parku Šumava vyhlásí stav nebezpečí.
ČESKÉ BUDĚJOVICE Šest milimetrů dlouhý brouček lýkožrout smrkový mění v Česku politické dějiny. Právě kůrovec totiž dokázal přesvědčit prezidenta Václava Klause, aby zřejmě vůbec poprvé v životě podepsal petici. Ačkoliv podobné aktivity Klaus dosud vždy odmítal, včera před zahájením výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích připojil svůj podpis pod text petice s názvem Pro zdravou Šumavu, žádající účinnější zásahy proti kůrovci v šumavském národním parku. Boj s kůrovcem je pro něj údajně tak důležitý, že s podpisem ani okamžik neváhal. Podobně angažovaně se prezident zachoval snad jen jednou, a to když před dvěma roky pohrozil, že se v případě výstavby Kaplického knihovny na pražské Letné přiváže řetězem k bagru.
„Nejsem jen na straně Jihočeského a Plzeňského kraje, ale hlavně na straně zdravého rozumu, protože to, co nám předvádějí naši Zelení a jejich spřátelená ministerstva, je pro mne nepřijatelné, hloupé, nerozumné,” řekl Klaus k situaci na Šumavě.
Úkolem jakéhokoli rozumného člověka je podle něj se proti takovému postoji Zelených postavit. „Já v této souvislosti považuji za zajímavou a inspirativní myšlenku vyhlášení kalamitního stavu na Šumavě, což by umožnilo udělat nějaké zásahy, které považuji za potřebné,” dodal Klaus. Jednoznačně tak podpořil jihočeského hejtmana za ČSSD Jiřího Zimolu, který pohrozil, že v Národním parku Šumava vyhlásí stav nebezpečí. To by údajně znamenalo, že kraj by mohl bez ohledu na mínění ochranářů začít likvidovat kůrovce podle svého uvážení. Klausův postoj k řešení kůrovcové kalamity na Šumavě přitom včera kritizoval jeho bývalý stranický kolega a stínový ministr životního prostředí ODS Bedřich Moldan. „S Václavem Klausem se známe 25 let a nikdy jsme se v této věci neshodli. Jeho názory na ochranu přírody považuji za jakousi profesionální úchylku,” popsal Moldan. Na rozdíl od Klause se domnívá, že ministerstvo životního prostředí postupovalo správně, když v šumavském parku vyčlenilo zejména v pásmu horských smrčin takzvané bezzásahové zóny, v nichž se příroda ponechává samovolnému vývoji, tedy i bez zásahů proti kůrovci. „Ve druhých zónách se ale zasahuje, a to podle mého názoru důkladněji než v mnohých hospodářských lesích,” vysvětlil Moldan. Přemnožený kůrovec dnes masivně ničí lesy například na severní Moravě, v průměru celé republiky je dnes brouk oproti normálnímu stavu zhruba osmkrát přemnožen.
Vedení Jihočeského kraje ale nadále tvrdí, že hlavní spor spočívá v tom, zda ochranáři dostatečně brání přeletu kůrovce z bezzásahových zón do širokého okolí. Kraj nechal dvanáctičlennou komisi lesníků zpracovat expertizu, která údajně potvrdila, že správci parku postupují proti rozšíření brouka ve druhých zónách neúčinně a ohrožují tak i sousední hospodářské porosty.
„Obviňují nás, že jen chceme kácet, to ale není pravda. Existuje celá řada jiných opatření v boji s lýkožroutem, třeba instalace dalších lapáků, i když v některých případech už je brouk tak rozšířen, že nezbývá nic jiného než kácení,” řekl hejtman Zimola. Podle ministra životního prostředí Ladislava Mika je ale kůrovec v parku pod kontrolou. Miko považuje hrozbu vyhlášení stavu nebezpečí na Šumavě jen za součást předvolebního boje, který má voliče jen vystrašit a pak je nalákat na iluzi rychlého řešení.
