Podíl buků, dubů, jedlí a javorů má v nové výsadbě činit 40 procent. Je to příliš málo, namítají odborníci. Za sázení listnáčů dostanou jejich vlastníci víc peněz.
Podobu českých lesů ovlivní vyhláška, jejíž vydání ministerstvo zemědělství plánuje na říjen. Na jejím základě se budou zalesňovat holiny vzniklé po vykácení porostů zasažených kůrovcem, hlavně smrkových monokultur.
Ochránci přírody i odborníci se bojí, že lesníci budou mít nadále možnost vysazovat choulostivé smrky ve větší míře, než je pro zdejší klima vhodné.
Přirozené prostředí mají ve výškách nad 900 metrů.
Masivní výsadba v nižších polohách tak může být prvním krokem k příští kalamitě.
„Je zarážející, že ministerstvo trvá na dominantním podílu smrku v polohách středních a nižších, kde nyní dochází k plošnému rozpadu jeho porostů," řekl lesnický analytik Aleš Erber.
Podíly druhů na výsadbě vyhláška přímo nestanoví. Určí je navazující plány rozvoje lesů, z nichž vlastníci vycházejí.
„Vyhláška doporučuje minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, který v novém návrhu navyšuje až na průměrných 40 procent," řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Jsou to hlavně buk, dub, jedle, lípa, javor či jasan, za něž dostanou vlastníci vyšší příspěvek.
„Jde o velmi efektivní a fungující způsob," pochvaluje si Bílý. Podíl listnáčů a jedle na obnově lesů tak podle něj činí již 62 procent.
I podle ekologů se smrků v našich lesích sází příliš mnoho. Vědci čekají, že za pár desítek let je už nebude možné v Česku pěstovat jinde než na vrcholových partiích hor.
„Hospodářství orientované na bezprostřední zisk tak jako dnes v českých lesích nebude do budoucna možné," dodal Jan Skalík z Hnutí Duha.
Komentáře
Že tyto holiny vznikly jen proto, že kdysi kdosi vysázel kamsi naprosto nevhodnou dřevinnou skladbu, že kdysi kdosi vnutil lokalitám středoevropského smíšeného lesa charakter boreálu, už samozřejmě nezmíní.
Jak říkáte, na tak obrovských plochách může lesní prostředí jako takové zaniknout na desítky let. Do dvou let tam bude třtina, ve které neporoste ani ta bříza.
Kdo tam ale takové prostředí svou hloupostí vytvořil? Kdo vytvořil podmínky pro pozdější vznik stohektarových holin? Kdo dodnes přeměňuje listnaté a smíšené porosty na smrčiny, protože mu to umožňuje platný LHP?
Duha?
Spíše se usmívám závěru "lesnického analytika" o jasanu, který plošně decimuje Chalara fraxinea a na který ministerští "odborníci" vypisují vyšší příspěvek.
Na všetko nám treba špecialistov, Kefalín...
Vítejte v ČEZku.
Podobné případy jsem zaznamenal letos i já, smrky u potůčků v jindy podmáčené půdě odcházely nejdříve.
Smrk umí skvěle mást. Přežije uprostřed olivovníkových hájů střední Itálie, rozmáchle osidluje opuštěné louky ve 4.LVS - jenže nevydrží. Je to dřevina naprogramovaná na plošnou obnovu a plošný rozpad (minimálně stromového patra), tedy ryzí boreál či strom patřící pod horní hranici lesa. My ovšem nejsme severní Skandinávie ani Nízké Tatry. Jeďte se podívat na jihovýchodní Vysočinu, jak si kůrovec dokáže vyhledat a zničit i sebemenší skupinky smrku v porostech borovice nebo dubu - stovky metrů od sebe...
Osijeme břízou??? Hahaha, bříza sama poroste jen tam, kde bude sama chtít. Kam jí vysejeme, tam se jí nechce
Jedli letos v dubnu sázel soused, oplocenka čtvrt hektaru, ujalo se mu 70-75% sazenic.
Další soused, takový nepříliš bystrý tlouštík (tak nějak si představuju Hrocha), sázel hektar smrku, ujala se mu necelá polovina.
Já jsem letos ještě nesázel nic, ale loni v říjnu jsem sázel buk, ujalo se mi 90%.
Ale řeknu Vám sladké tajemství. V ujímavosti do suché půdy je je celkem jedno, jestli sázíte mělce kořenící smrk nebo hluboko kořenící jedli, když oba stromy mají max 20 cm hluboký kořínek a půda je vyschlá jak na Sicílii.
Bříza se vysévá nejlépe na sníh a pak vyklíčí všude. Přežije ovšem jen tam, kde není její extrémně mělký kořenový systém zabitý suchem.
Jen pokračujte v blamáži, daří se Vám výborně. Měli jsme na střední jednoho takového kamaráda, pořád si namlouval nějaké holky, které se líbily i nám ostatním - prostě lezl nám do zelí. Nejdřív jsme na něho měli vztek, ale když jsme pak zjistili, že jde o totální motovidlo, tak jsme začali být rádi - protože když jsme pak nastoupili "do akce" po něm, vypadali i ti nejprůměrnější z nás jako mistři světa:-)
Pohádka o vzešlé bříze na podušce sněhu jsou Tvoje zbožná přání, která bříza pravidelně ignoruje.
Ono totiž sázet jedličku do malého koutíčku je něco jiného, než zalesňovat stohektarové holiny, za které může více než lesnická parta to Tvoje bratrstvo "Uctívačů Brouka"!
Řeknu ti další sladké tajemství. Buk se na stohektarove holiny nevysazuje. Co ty na to? Ze ti nic jiného nezbyva? Souhlasím, nezbyva. A proč? Protoze tví lesnictví guruove hospodařili v minulých generacích tak idiotsky, ze tu dnes ty holiny mas.
Ale ty namísto toho, abys o tom aspoň přemýšlel, tyto své Nozicky jeste velebis. Jsi jako senilní dědeček, jemuž nekdo zapálil dum, ale on nenadava tomu zhari, co jeste běhá kolem s prázdným kanystrem od benzinu, ale hasičům, ze používají špatne hasivo.
Co to je? Deficit intelektu? Neschopnost sebereflexe? Těžko rict. Jiste je jen jedno: kdejaký redaktor České televize je dnes blíž pochopeni toho, co se skutecne v lesích odehrává, nez tri čtvrtiny Hrochu, Klewaru a dalších ropaku.
Raději vše dám do země na podzim a trochu později, protože je mnohem větší pravděpodobnost, že v zimě napadne pár cm sněhu anebo bude teplá zima s deštěm, než spoléhat na milostivé deštivé jaro a kalkulovat s technokratickými termíny výsadeb do konce května.
Zalesňuji od roku 2000 pouze na podzim s úspěšností 98-100%.
Umělé výsadbě jedle se po zkušenostech spíš směji. Raději volím ochranu přirozené obnovy.
Využít smrk jako přípravnou dřevinu? Proč ne, když jsme jej téměř geneticky zplundrovali a udělali z něj skoro pionýra.
Bříza je kapitola sama pro sebe, o ní zase příště
Příklad z praxe. Holina, na ní dva řádky smrku střídané vždy řádkem buku. Výsledek po 15 letech: smrk v nadúrovni, buk zcela potlačený, takže odejde buďto sám, nebo je vyřezáván.
Ovšem při výsadbě byl minimální podíl MZD krásně splněn, tak co tady vlastně vůbec řeším, že?
Pouze pár nadšenců bude využívat smrk jako přípravnou dřevinu, Ostatní pojedou, jak jsou zvyklí, jinak to ani neumí.
A nezapomeňte mé příspěvky zase mínusovat. Zbabělci, kteří se bojí vést diskusi v argumentační rovině. Ubožáčci, kteří jedno mínus pošlou z mobilu bez přihlášení, druhé z mobilu po přihlášení třetí z jednoho počítače, čtvrté z dalšího počítače - aby to vypadalo, že je jich hodně.