Datum: 13.11.2007
Autor: Neuveden
Moderátor: Neuveden
Relace: Přidej se
Dnes vás zavedeme do jižního výběžku Českomoravské vysočiny, kde probíhá hlavní evropské rozvodí. Stačí otevřít obě výpusti, každou na jiném konci rybníka a voda si může vybrat, zda poteče do Dyje, nebo do Labe, tedy do Černého, nebo Severního moře. Jsme v kraji lesů, luk, remízků, malých rybníků, rašelinišť a zapomenutých lomů. Tomuto kraji vévodí na severu Javořice, která je nejvyšší horou celé českomoravské vysočiny. Se svými 837 metry je o necelý metr vyšší než nejvyšší bod Žďárských vrchů Devět skal. Rozlehlé lesy Javořice zadržují velké množství vody a v okolních depresích se zachovala řada mokřadů. Na vodní nádrži Karhov, byl nalezen evropský unikát - malá vodní kapradina.
Mgr. Ester Eckertová, botanička:
Míčovku jsme tady našli v srpnu letošního roku při průzkumu toho obnaženého dna, které vzniklo vlastně tím velkým suchem. Většinou u rybníků, které jsou čisté a mají přirozeně vyvinuté litreláty, tak mívají zajímavé druhy na obnažených dnech. Míčovka kulkonosná je kytka extrémně vzácná, a to v celé Evropě. Je to kytka atlantská, čili vyskytuje se hlavně v západní Evropě. U nás leží v podstatě na okraji svého areálu, výskytu a byla u nás udávána naposledy ve třicátých letech minulého století z Třeboňska. Takže míčovka kulkonosná patří do skupiny vodních kapradin. To, že je to kapradina, je jednoduché poznat podle toho spirálně zatočeného listu, který má i většina našich běžných lesních kapradin. Prostě v celé Evropě je to rostlina extrémně vzácná. Zajímavá je také tím, že bychom ji mohli označit za takovou živou fosílii.
Autor
Tento botanický unikát přežívá díky křišťálově čisté vodě. Karhov je vodárenskou nádrží pro Studenou a její okolí. V okolních mokřadních loukách je vyloučena jakákoli zemědělská činnost. Bohatý ekosystém se tady může vyvíjet nerušeně jako před staletími. Stejně čistou vodu najedeme i v národní přírodní rezervaci rybníka Zhejral, vyhlášené už v roce 1982. Předmětem ochrany jsou pobřežní rašeliniště, rašelinné a mokřadní louky. Je to významné refugium živočichů, zvláště hmyzu, obojživelníků a ptactva. Rybník je lovištěm čápa černého a řady vzácných dravců.
Mgr. Ester Eckertová, botanička:
Tady můžeme vidět typickou ukázku kyselého rašeliniště, kterých se tady v oblasti Javořické vrchoviny zachovalo ještě poměrně dost. I v rámci celé České republiky je takhle bohatý výskyt rašelinné vegetace nebo rašelinných luk poměrně unikátní. Jsou to taková ostřicovo-mechová společenstva s dominantním rašeliníkem a ploníkem a z takových atraktivních rostlin zde kvete třeba starček potoční, prstnatec májový nebo kozlík dvoudomý. Nedaleko odsud na vlastně podobných typech stanovišť můžeme najít třeba rosnatku okrouhlolistou, vachtu trojlistou anebo i nedaleko odsud najdeme velice jedovatou mrkev, rozpuk mízlivý, která je považována za jednu z nejjedovatějších rostlin Evropy a je vázaná právě na takové ty slatinné, bažinné půdy.
Ing. Jiří Müller, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice:
Rašelinné louky tohoto typu v historii sloužily převážně k výrobě steliva. Potom se socialistickým hospodařením se přestaly tyto louky udržovat a postupně došlo k jejich degradaci a zarůstání dřevinnou vegetací. Tuto louku udržujeme už čtyři roky. Když jsme sem přišli, byla zarostlá vrbou ušatou, olší, smrkem. Postupně jsme ji zbavovali křovin a uvolněné plochy jsme začali sekat. Bez této údržby by ten cenný biotop časem zanikl úplně.
Autor
A teď vás pozveme do Ruska. Je to rašeliniště nedaleko Horního pole. Rašelinná louka připomíná Sibiř, a to nejen reliéfem, ale především díky kobercům klikvy bahenní, blízké příbuzné naší brusinky. Na této rašelinné louce žije mnoho druhů ohrožených živočichů, především čolek horský, rosnička zelená, vzácné druhy motýlů, můr a mokřadních střevlíků. Rašeliništěm prochází nové otevřená naučná stezka ze Studené, nazvaná Kraj pod Javořicí. Tato lokalita by v budoucnu mohla být ohrožena velkým lomem. Okolí Javořice tvoří kvalitní žula a v okolí najdeme také desítky malých, zaniklých lomů. Nový lom by měl být vybudován v lese na ploše okolo dvou hektarů. Odval je navržen na louku sousedící s rašeliništěm. Jámou dolů by bylo zničeno unikátní kamenné moře se zachovalým smíšeným lesem. V tomto lese, který vznikl na obecním pastvišti, žije řada velice vzácných bezobratlých živočichů. Podobné lokality jsou v sousedním kraji Vysočina vyhlášeny jako přírodní rezervace nebo jako přírodní památky.
Mgr. Aleš Jelínek, Odbor životního prostředí, Městský úřad Dačice:
Tato lokalita se nazývá rašeliniště Radlice. Jedná se o komplex tří čistých lesních rybníčků a mezi nimi vzniklo přechodové rašeliniště se zachovalými společenstvy. Zejména je tady významný bohatý výskyt rosnatky okrouhlolisté. Co se týče živočichů, tak na tento typ vegetace jsou vázána poměrně vzácná společenstva bezobratlých, a to jak epigejtských, to znamená střevlíkovití brouci, pavouci, tak i hmyzu létajícího. Zejména se jedná o vážky. Tato lokalita je význačná bohatou populací vážky jasnoskvrnné, která je naturovým druhem, a z toho důvodu se jedná o evropsky významnou lokalitu. V této oblasti Českomoravské vrchoviny, kudy prochází hlavní evropské rozvodí, byla v minulosti četná rašeliniště, rašelinné louky a podobné mokřadní biotopy. Ovšem díky první a druhé vlně intenzifikace v minulosti byla drtivá většina z nich zničena. Zachovaly se pouze fragmenty v místech, které nebyly příliš dostupné jako například toto rašeliniště Radlice, které se nachází v lesním komplexu, nebo kde už se to hospodářsky nevyplatilo.
Autor
To, že byl kraj pod Javořicí zalesněn a že je velmi chladný, vypovídají i místní názvy - Studená, Světlá, Sumrakov. Vědci ho dlouho opomíjeli a dnes zjišťují, že se tady v tvrdých klimatických podmínkách zachovala řada cenných lokalit, které si vyžádají vyšší stupeň ochrany.
Ing. Jiří Müller, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice:
Nacházíme se v Sumrakově na původním pastvišti, kde se dochovaly původní jalovce. Jalovec ke svém rozmnožování potřebuje pastvu skotu. Bez něj se rozmnožuje pouze vegetačně, a to rozmnožování není moc úspěšné. Taková místa, už se jich moc nedochovalo, se snažíme vyhledávat a přesvědčit místní lidi, aby se o tato místa starali. Tady v Sumrakově se to povedlo. Jedna místní rodina si toto místo vzala na starost. Dnes ho udržuje, vyřezává zde křoví, prosvětluje to, aby jalovec měl dostatek prostoru a neuhynul.
Autor
S původními jalovci se také můžeme setkat nedaleko Studené. Meze jakoby zázrakem unikly scelování polí a nedávno byly vyhlášeny jako významný krajinný prvek. Osamělé jalovce a stromy jsou ukázkou toho, jak kdysi vypadaly meze a kamenice v podhorských oblastech.
Mgr. Ester Eckertová, botanička:
Tady je luční prameniště. To jsou v současnosti velice vzácná stanoviště, která osídlují specifické druhy rostlin. Tady například můžeme vidět zdrojovku potoční, což je taková drobná zelená, poměrně tučnolistá rostlina, která právě potřebuje tyto otevřené vodní plochy v loukách, kde je hodně světlo. V současnosti je tato rostlina velmi vzácná, protože kvůli melioracím a zarůstání luk se tato stanoviště ztrácejí. Charakteristická je pro takové mělké odkopové kanálky, které dříve odvodňovaly extrémně zavodněné louky, aby je lidi mohli lépe obhospodařovat.
Autor
Čistá voda v krajině je vzácností. O to větší hodnotu mají prameniště a zatopené lomy. A pak to hlavní. V okolí Javořice si krajina a vesnice v ní zachovaly svůj ráz, který neruší továrny, satelitní města ani osamělá milionářská sídla. Proto byl před několika lety v nejcennější oblasti na jih od Javořice vyhlášen přírodní park.
Ing. Jiří Müller, vedoucí Odboru životního prostředí, Městský úřad Dačice:
Přírodní park Javořická vrchovina byl vyhlášen nařízením Rady Jihočeského kraje z desátého měsíce 2004 s účinností od 1.1.2005. Vyhlášení parku inicioval Odbor životního prostředí Městského úřadu v Dačicích. Přírodní park by vyhlášen z důvodu toho, že je zde velice cenná krajina. Ta krajina se vyznačuje zachovaným vztahem člověka a přírody. Tento vztah zde nebyl nějakým způsobem narušen. Nevyskytují se tady žádné stavby ve volné krajině a krajina je v pohledech bez rušivých antropogenních vlivů. Přírodní park v žádném případě neovlivňuje podnikání v zemědělství, v lesnictví ani v rybářství. Snaží se jenom o to, aby byla zachována cennost volné krajiny a unikátnost této volné krajiny. Je to doopravdy spíše takové deklaratorní ustanovení o tom, že tady je velice cenné území.
Autor
Mezi rodinné stříbro Přírodního parku Javořická vrchovina patří vrch Hradisko s mrazovým srubem. Tato žulová skála se v průběhu ledových dob rozpadala a vytvořila tak kamenné moře. Dnes tady roste suťový les, kterému se vyhnula výsadba smrkových monokultur. Díky rozpadu minerálů je poměrně bohatý na živiny a blíží se tak původním porostům. Naznačuje, jak si mohlo Hradisko vypadat v době, kdy pod Javořici přišli první osadníci.
MgA. Josef Ptáček, fotoGraf -
Ta krajina tady má jeden obrovský půvab, protože nemá chuť ani tendenci cokoliv předstírat. Je to krajina, která naprosto logicky se vyvinula z potřeb lidí a z potřeb společnosti, z toho jakým způsobem si ji lidi naformovali sami. Poněvadž tady to je krajina, ať se podíváte všude, tak je to uměle vytvořená krajina. To není náhoda. To jsou lesy, pole, polní cesty, boží muka. To všechno je jakoby dílo člověka. A tím, že se tady moc nestaví, žádné průmyslové stavby tady nejsou, tak ta krajina ve své nostalgii a přirozenosti vlastně působí velmi přátelsky.
Autor
Vyhlášení parku by mělo do budoucna především ochránit zachovalý krajinný ráz. Přírodní park tak částečně nahrazuje to, co ochrana přírody plánovala po sametové revoluci - vyhlásit Chráněnou krajinnou oblast Javořická vrchovina, která měla zahrnout i oblast České Kanady. Čas ukáže, jestli bude přírodní park dostatečnou ochranou proti expanzi nenasytné civilizace.