logo Silvarium tisk

Lucie Strašíková

Prachatice - Přes 400 let starý, téměř 60metrový smrk - chlouba Boubínského pralesa. To byl Král smrků nebo-li Král Šumavy - obdivován četnými návštěvníky, kteří k němu přicházeli stezkou vedoucí do středu pralesa. Stál ve výšce 1000 metrů nad mořem – měřený obvod kmene 508 cm při průměru 162 cm, výška 57,6 m a objem necelých 30 m?, ve špici koruny byl vychýlen od osy o 11 metrů (pro srovnání výška Petřínské rozhledny je 60 metrů). Konec tohoto velikána zapříčinila vichřice ze 4. prosince 1970. Při pádu se vrchol natřikrát přerazil. Pád Krále smrků přispěl k uzavření jádra pralesa před veřejností. Tehdy už byl suchý – uschl v roce 1970. Ke stáří byl napaden václavkou a hniloba byla příčinou rozšíření kmene u paty.

Pozůstatky velikána je možné vidět na naučné stezce, která prochází národní přírodní rezervací Boubínský prales - samotný padlý rozkládající se kmen ale není ze stezky vidět, protože leží uvnitř uzavřené části a je obrostlý vegetací. Výřezy najdete v informačním středisku Lesů ČR v Zátoni, výřez z výšky 12 m pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Za života stromu byly odebrány rouby a roste tak několik desítek jeho potomků.

Národní přírodní rezervace Boubínský prales je nejznámějším chráněným územím v Česku. Patří k nejstarším lesním rezervacím v Evropě. Neleží sice v šumavském národním parku, ale patří k nejnavštěvovanějším místům. V hlavní sezoně na vrchol Boubína vystoupá až 1 000 turistů za den. Láká je unikátní a lidmi nedotčená příroda.

Kolonizace započatá již ve 13. století spolu s rozvojem sklářství a dalším a dalším osídlováním, zejména v 17. - 18. stol., měla za následek postupnou přeměnu smíšených lesů na uměle zakládané smrkové porosty. Zbytky původních přirozených smíšených porostů a nepřístupných pralesů se zachovaly na úbočích Boubína a hřebene Pažení, ani tyto nebyly tehdy vhodné pro těžbu dřeva. V roce 1858 bylo v oblasti Boubína (vimperské panství) asi 3 500 ha pralesovitých lesů.

Národní rezervace Boubínský prales se rozkládá na jihovýchodním úpatí hory Boubín (1362 m) a vyhlášená byla již v roce 1858, nicméně oficiálního požehnání se jí dostalo až 31. prosince 1933. Hlavní zásluhu na tom má schwarzenberský hajný Josef John z Vimperka, který již v roce 1851 vybral a označil osm lesních ploch, kde byly nejlépe zachovány porosty původních hraničních hvozdů. Potom začal jednat s majitelem panství Johannem Adolfem II. Schwarzenbergem o možnosti zachovat původní stav porostů. Johann Adolf později opravdu zřídil jakousi soukromou přírodní rezervaci, jejíž výměra činila přibližně 150 hektarů.

V roce 1870 však silná vichřice zničila velkou část pralesa a zachováno zůstalo jen 47 hektarů z původní plochy. Postavení státní přírodní rezervace získal Boubínský prales v roce 1933 a v roce 1958 u příležitosti 100. výročí ochrany Boubína se plocha chráněného území rozšířila přibližně na současný stav, což činí více než 600 hektarů.

Boubínský prales leží v nadmořské výšce mezi 920 až 1110 metry a dnešní přesná rozloha se uvádí jako 666,41 ha. Po obvodu pralesa vede naučná stezka, měřící 4 km, s 8 zastávkami, kde lze získat informace o floře, fauně, podnebí či zvěři.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě