Velké tendry státních lesů Sněmovna odmítla
Horkou otázkou posledních dní v oblasti státní lesnické politiky je problém velkých tendrů státního podniku Lesy ČR. Státní podnik vedený generálním ředitelem dosazeným bývalým ministrem zemědělství Gandalovičem bez výběrového řízení, zcela opustil směr nastavený za bývalého vedení podniku, který měl za cíl zvýšit hospodářskou soběstačnost a růst podniku. V současné době státní podnik získává příjmy pouze z prodeje a pronájmu majetku a omezování pracovních výhod zaměstnanců podniku, včetně jejich propouštění. Lesnická činnost je vykazována jako ztrátová! Naprostým odkloněním od dosavadní politiky hospodaření je pak pokus vedení podniku vypsat velký tendr na dodávky lesnických prací, pod kterým se skrývá velmi nevýhodný prodej dřeva při pni.
Tomuto problému se v pátek 16.4.2010 věnovala na svém jednání také poslanecká sněmovna. Výstup z jejího jednání byl jednoznačný. Odmítnutí velkého tendru a výzva vládě k přijetí zásadních opatření k oživení hospodaření státního podniku shrnutá do devíti bodů.
Proč je vlastně nutné princip velkých tendrů pro prodej dřeva při pni odmítnout? Důvodů je celá řada. Velký tendr je v prvé řadě skrytým pronájmem státního lesa. Jeho vypsáním se tak vedení státního podniku snaží obcházet zákon o lesích, který pronájem státního lesního majetku zakazuje. Prodej dřeva při pni (tedy přímý prodej firmě, která strom porazí) je pro státní podnik mimořádně ekonomicky nevýhodný, když zisk z prodeje dřeva plyne výlučně mimo státní podnik, který pak participuje pouze nízkými podíly z celkových prodejních částek. Velké tendry navíc podporují pouze několik či jedinou velkou firmu, což vede k likvidaci středních a malých firem - dodavatelů lesnických prací a zpracovatelů dřevní hmoty, zejména na venkově. Tento postup také zvyšuje nezaměstnanost v lesnických regionech, protože velká firma, která nepochází z místa nezaměstnává místní obyvatele.
Z výše uvedeného je zřejmé, že velké tendry státních lesů je nutné odmítnout. Zadávání lesnických prací státního podniku by mělo probíhat formou zakázek malého rozsahu, které by podporovaly místní střední a malé firmy, čímž by se podařilo udržet zaměstnanost v převážně lesnických regionech. Státní podnik by se pak měl podílet na obchodování s vytěženým dřevem, nebo minimálně zajistit prodej dřevní hmotu na skládkách, nikoliv při pni, což by zvýšilo zisky státního podniku z lesnické činnosti a umožnilo by další investice podniku do mimoprodukčních funkcí lesa, jako je rekreace, ochrana lesní půdy či lesnické vzdělávání.
