Konzultace
Jana Hlaváčová
Krkonoše jsou unikátním územím, kde se intenzivně rozvíjí turistika a lyžařský sport. Krkonošský národní park stojí před obtížným úkolem skloubit nové podnikatelské projekty s ochranou přírody. V roce 2007 vypracoval Svazek měst a obcí Krkonoše Generel rozvojového potenciálu Krkonoš, v němž navrhuje rozšíření stávajících lyžařských areálů.
Protože se v ochranném pásmu Krkonošského národního parku vyskytují chránění živočichové, patřící do evropské soustavy chráněných území Nátura 2000, a některé významné lesní a rostlinné porosty, jmenoval ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka v dubnu 2008 expertní skupinu, která posoudila 66 návrhů na stavbu nových vleků, lanovek a rekreačních zařízení z hlediska ochrany přírody zákona o ochraně přírody a krajiny a zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Expertní skupina, která ukončila svoji práci v listopadu, posuzovala maximální možnou hranici dalšího potenciálního rozvoje sjezdového lyžování v našem nejstarším národním parku, kde by ulehčení dopravy mohlo přinést například propojení některých lyžařských středisek vleky a lanovkami. Skupina pěti renomovaných odborníků (předseda Otakar Schwarz z KRNAP, prof. Josef Fanta, bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Štursa, Pavel Klimeš a vedoucí Správy CHKO Jizerské hory Jiří Hušek) doporučila 21 projektů zamítnout, 14 návrhů modifikovat a 31 návrhů realizovat. Dalších čtrnáct menších projektů nebo návrhů dodaných dodatečně experti neposuzovali a v případě potřeby se k nim mohou vrátit. Důkladnou práci expertní skupiny, která probíhala i přímo v terénu, ocenil ministr životního prostředí Martin Buršík.
Doporučení expertní skupiny vytyčilo nepřekročitelné limity, s nimiž bude KRNAP vstupovat do správního řízení. Příkladem střetu mezi rozvojem lyžovania ochranou přírody může být návrh na vybudování nových sjezdových tratí ve skiareálu Špindlerův Mlýn - Horní Mísečky, které zasahují do ochranné zóny národního parku se vzácnými dřevinami, rostlinami i ptáky a jejichž výstavba předpokládá vykácení několika desítek hektarů lesa. Kompromis, který bere v úvahu ochranu přírody i zájmy provozovatelů sportovního areálu, navrhují experti také v případě návrhu na propojení lyžařských středisek Harrachov a Rokytnice nad Jizerou.
V našich geografických podmínkách není provozování lyžařských areálů jednoduchou záležitostí, o čemž svědčí i komplikace s přípravou světového šampionátu v Liberci. Žádné středisko zimních sportů se neobejde bez výroby umělého sněhu, která je náročná na spotřebu elektrické energie a vody. Umělé zasněžování však odborníci nedoporučují ve výškách nad 1000 metrů, protože má negativní vliv na lesní porosty. A ty se dostaly v Krkonoších do krizového stavu již před více než dvaceti lety.
Negativní dopad na dnešní tvář Krkonoš má také intenzivní stavební činnost rekreačních objektů, které jsou využívány pouze sezónně, ale pro obce znamenají velký nápor na rozvoj infrastruktury. Architektura těchto staveb většinou nepatří zrovna k tomu nejlepšímu, co by mohlo zdobit horskou krajinu. Profesor Josef Fanta konstatoval, že Krkonoše mají své limity a nelze je dále rozšiřovat, protože jde o malé, nicméně intenzivně využívané území.
Rozvoj turisticky využívaného regionu neodpovídá celkovému podfinancování obcí, které zodpovídají za rozvoj svého území. Majitelé sportovních areálů totiž většinou mají sídla svých firem v Praze nebo jiných velkých městech a daňové výnosy z podnikání nezůstávají tam, kde byly vytvořeny a kde by mohly být efektivně využity. Jiný problém spojený s rozvojem Krkonoš spočívá v tom, že tato oblast se nachází na území dvou různých krajů a jejich samosprávy se nemusí vždy shodnout na prioritách rozvoje regionu. To se může projevit kromě územního plánování také v údržbě a výstavbě dopravních komunikací.
Doporučení expertní skupiny ve věci zajištění souladu rozvoje sjezdového lyžování na území KRNAP a jeho ochranného pásma se zájmy ochrany přírody jsou zveřejněny na stránkách www.krnap.cz.
