IVAN TRUHLIČKA
Správci Krkonošského národního parku chtějí letos rozšířit dvě nejpřísněji chráněné zóny parku. Ke změnám dojde převážně v lesích, horských středisek se mají dotknout jen výjimečně.
Krkonoše - Správci Krkonošského národního parku chtějí v průběhu letošního roku zpřísnit ochranu přírody v našich nejvyšších horách.
Udělají to tak, že nejpřísněji chráněnou první zónu parku rozšíří téměř na celou plochu dnešní mírnější druhé zóny a tu na značnou část třetí zóny.
Změny uskuteční převážně v lesích, horských středisek se dotknou jen výjimečně.
Obce přijímají záměry ochranářů s rozpaky
Přesto třeba ve Špindlerově Mlýně přijímají záměry ochranářů s rozpaky. Tamní radnice se obává, že by navržená změna zonace národního parku mohla ohrozit další rozvoj nejznámějšího krkonošského lyžařského střediska.
„Už delší dobu usilujeme o nové silniční propojení s Polskem u Špindlerovy boudy, protože na druhé straně hranice je spousta potenciálních hostů. Správci parku však chtějí okolí Špindlerovky zahrnout do ještě přísněji chráněné zóny než dnes, a to by mohlo naše plány vážně ohrozit, ne-li úplně zhatit,” upozornil starosta Špindlerova Mlýna Bohumír Zeman.
Špindlerovská radnice chce proto ochranáře přesvědčit, aby od svého záměru ustoupili. Bude to však mít nesmírně těžké.
„Automobilové propojení s Polskem u Špindlerovy boudy je pro nás bez ohledu na zonaci nepřijatelné. Pokud by se tam povolil režim třeba jako na Pomezních Boudách, tak by středem Krkonoš a nejcennějšími částmi dvou národních parků běžně jezdila auta. To podle nás rozhodně není nejšťastnější nápad,” uvedl náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jiří Flousek.
Problematický je i vrchol Medvědína
Špindlerovská radnice má výhrady i k zamýšlenému zahrnutí horní části sjezdovky Stoh ve Svatém Petru do druhé zóny národního parku, nebo ke změně druhé zóny u horní stanice lanovky na Medvědíně dokonce v nejpřísněji chráněné území. „Na Medvědíně je hlavní problém v tom, že dnes se na vrcholu stýká ochranné pásmo, kde se smí téměř všechno, s druhou zónou, kde je chování lidí poměrně přísně regulováno. A po změnách by se mělo na Medvědíně ochranné pásmo dokonce stýkat s nejpřísnější první zónou. Takové řešení nemá žádnou logiku a je potřeba to změnit,” míní Jiří Čermák ze špindlerovského Skiareálu.
„Správa národního parku by měla chránit hřebenové partie, kde je nejcennější příroda. Tam ať se přísněji chráněná území klidně rozšíří. Ale horským obcím musí nechat nějaký prostor pro jejich další rozvoj,” dodal špindlerovský starosta Zeman.
Rokytnice by chtěla lanovku do druhé zóny
Další složitá jednání s ochranáři čekají i radní v Rokytnici nad Jizerou. Ti už několik let usilují o přeřazení okolí horní stanice lanové dráhy na Lysé hoře z první zóny národního parku do druhé. Změna zonace je podle nich ideální příležitostí ke kýžené změně.
„Stále to řešíme. Teď jsou horní stanice lanovky i vrchní partie sjezdovek v první zóně, a to v celých Krkonoších nemá obdobu. První zóna by měla být územím s nejpřísnější ochranou. Z tohoto pohledu nemá logiku, aby v ní byly sjezdovky a horní stanice lanovky,” vysvětlil rokytnický starosta Petr Matyáš.
Současný stav podle něj způsobuje komplikace při provozu lanovky i celého rokytnického skiareálu.
„Na druhé straně kopce jezdí autobusy z Horních Míseček do první zóny na Zlatém návrší, a to nikomu nevadí,” zdůraznil starosta.
Obyvatelé Rokytnice nad Jizerou i místní podnikatelé by rovněž přivítali, kdyby správci parku souhlasili i s letním provozem lanovky na Lysou horu, kterému se zatím kvůli ochraně přírody brání.
„My jsme kdysi souhlasili s lanovkou až na vrchol s podmínkou, že nebude jezdit v létě. Snahou místních je dát vrchol do druhé zóny a letní provoz povolit. Tam jsou ale přírodní hodnoty tak velké, že na to nechceme přistoupit. Zůstává to zatím stále otevřené,” uvedl náměstek Flousek.
Podle něj budou intenzivní jednání mezi ochranáři a obcemi probíhat i v příštích měsících: „Byli bychom rádi, kdyby se všechna sporná místa podařilo vyřešit nejpozději do poloviny letošního roku.”
* Zóny KRNAP Území Krkonošského národního parku je podle kvality a zachovalosti životního prostředí rozděleno do čtyř kategorií: I. zóna – přísná přírodní (4 503 ha) II. zóna – řízená přírodní (3 416 ha) III. zóna – okrajová/nárazová (28 408 ha) Ochranné pásmo – (18 642 ha)
I. zóna Nacházejí se v ní nejvzácnější přírodní hodnoty a jevy v Krkonoších. Patří do ní například Luční, Labská, Vrbatova a Rýchorská bouda, Výrovka nebo Česká poštovna na Sněžce. Stavební činnost je v ní možná jen na výjimku ze zákona.
II. zóna Území s významnými přírodními hodnotami. Je v ní značné množství bud – například Vosecká, Martinovka, Petrovka, Klínovky, Rennerovky, Lyžařská, Pardubické boudy nebo boudy v Modrém a Zeleném dole. Nepovoluje se výstavba nových objektů, u stávajících pouze údržba a rekonstrukce bez zvyšování kapacity.
III. zóna Zbývající území národního parku intenzivně využívané rekreačně a turisticky. Doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích.
Ochranné pásmo
Není vlastní součástí národního parku, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku před rušivými vlivy. Patří do něj hlavní rekreační a sportovní centra jako Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou či Velká Úpa. Navržené změny I. zóna - dnes 4 503 ha (12,4 % území parku)/ návrh 6 985 ha (19,2 % území parku) II. zóna - dnes 3 416 ha (9,4 % území parku)/ návrh 10 083 ha (27,8 % území parku) III. zóna a ochranné pásmo zůstávají bez větších změn.
