(mik)
Lesy na Chomutovsku a v celých zdejších horách ohrožuje houba. Nebývale se rozšířila a hrozí, že zahubí mnoho stromů. Jak informuje Chomutovský deník, místo smrkového lesa by pak zely holé pláně.
Podle Zbyňka Šobra, šéfa klášterecké Lesní správy, pod kterou spadá většina lesů na Chomutovsku, ohrožuje jehličnany kloubnatka smrková. „Týká se to smrku pichlavého, smrkům ztepilým houba problém nedělá,“ podotýká Šobr. Hrozí i scénář, že by během tří až pěti let mohly smrky uschnout. „Na Chomutovsku
jsou zhruba dva tisíce hektarů smrků pichlavého, ale jsou prosázené i jinými dřevinami. Zatím se zdá, že u nás je výrazně menší poškození než třeba na Mostecku či Litvínovsku, “ míní Šobr s tím, že pokud by se však kloubnatka dále rozšiřovala, nastal by velký problém.
„Museli bychom les vytěžit, vznikly by holiny. V otevřených prostorech by bylo narušeno mikroklima,
“ obává se. Podle Šobra proti tomu není obrana a ani v Evropě s tím nejsou zkušenosti. „Výzkumníci
zatím nedokázali říct, proč se houba tak rozmnožila,“ dodává Šobr. Krušné hory patří mezi jednu z mála oblastí, kde jsou smrky pichlavé vysázené jako lesní porosty, uvádí Chomutovský deník.
Nezájem některých vrcholových politiků
Senátor za KSČM Václav Homolka se podle svých slov již dlouhodobě zajímá o otázky Doupovských a Krušných hor, s cílem vytvořit Chráněnou krajinnou oblast (CHKO). „Když jsem se zúčastnil posledního jednání ZÚK, zazněla zde ojedinělá kritika špatného financování lesů a ochrany přírody jako takové. Proto jsem rád přijal pozvání na společnou schůzi Komise životního prostředí Rady Ústeckého kraje a Výboru pro zemědělství, životní prostředí a venkov Ústeckého kraje, kde vystoupili odborníci k této problematice. I zde byla patrná tvrdá kritika vůči nezájmu vrcholných politiků o tuto oblast, především pro jejich nesoulad mezi sliby a činy,“ uvedl Homolka pro Haló noviny. Podle něj je třeba se Krušným horám více věnovat už proto, že na rozdíl od německých sousedů je problematika ochrany krajiny u nás stále podceňována. A konkrétní problém s kloubnatkou smrkovou je jeden z dalších, který nyní nastává.
„Nemohu se smířit s tvrzením, že s tím nikde v Evropě
nejsou zkušenosti a že se s tím nedá nic dělat. Myslím, že investice do výzkumu tímto směrem se nám mohou jen vyplatit,“ je přesvědčen Homolka.
Tomu se nezamlouvá ani další názor, že smrk pichlavý není tradiční dřevinou, a proto by bylo dobré ho nechat uschnout. „Protože však nejsem odborník, moje úloha spočívá spíše v tom, aby veřejnost byla více informována, a aby se tato problematika diskutovala, což by například mohlo zlepšit financování této oblasti. Proto jsem na již výše uvedené společné schůzi, nabídl svou pomoc k lepší koordinaci při řešení těchto problémů, včetně spolupráce s poslanci Evropského parlamentu, protože Krušné hory jsou významnou evropskou destinací,“ upozorňuje Homolka a dodává, že vznikla odborná skupina Ústeckého kraje, která se problémem bude zabývat, což by se mělo odrazit v lepším přístupu k řešení situace.
