Vladimír Vácha
PROFESOR BRNĚNSKÉ MENDELOVY UNIVERZITY RADOMÍR MRKVA ŘEKL PRÁVU:
* Minulý týden jste se obrátil dopisem na starosty Svazu obcí Národního parku Šumava. Co vás k tomu vedlo?
Považuji za svou povinnost je varovat před fikcí a úžasným zjednodušením aktuálních šumavských problémů, kterou představuje dokument Vize 2020. Nepřesná je už jedna z jeho základních informací o výměře tzv. bezzásahového území. Hlavně jde ale o to, že současný stav lesa a výměra lesa, která je v tuto chvíli i „skrytě” kůrovcem napadená, je podstatně vyšší. Ponechání lesa tzv. samovolnému vývoji není již časovaná bomba, ale je to exploze.
* Expertní pracovní skupina II ve své souhrnné zprávě na tento fakt ale upozornila.
Samozřejmě popisuje a uvádí v ní příčiny, předpovídá postup gradace a navrhuje opatření. Podle ní lze v tomto roce očekávat, že množství tzv. kůrovcového dříví prudce naroste. Pokud se na bezzásahovém území v předchozím roce odhadlo 350 až 500 tis. m3 napadených stromů, můžeme letos očekávat že zde uhyne až 1,0 mil. m3 stromů i více. Pokud se vloni zpracovalo téměř 300 tis. m3 kůrovcových souší, pak letos, s ohledem na diletantský způsob provedení asanační těžby, bude nutné, jak vyplývá z informací Správy NPŠ, vytěžit nejméně 600 tisíc kubíků. Komise se ale domnívá, že bude třeba vytěžit do konce roku, a to s ohledem i na migraci brouků z bezzásahových zón, asi až 1,5 miliónu metrů krychlových dřeva.
* Co to podle vás znamená?
Především to, že se kůrovcová kalamita už rozvinula do katastrofálního stavu, který poznamená Šumavu, a nejen národní park. Za tohoto stavu není tak zásadní jednat o koncepcích a o tom, kolik procent území bude takových či onakých. Za těmito čísly se skrývá současná realita a ta je zcela jiná. Jde nyní o to, kde zůstane mrtvý les stát a kde budou holiny, které bude třeba zalesnit. Jen lesník ví, jak to bude obtížné, protože zde bude nutno vysazovat také choulostivé dřeviny. jako je buk, jedle, javor atd.
* Jaké vidíte řešení?
Především je třeba rychle jednat. Nejde o výměry bezzásahového lesa, ale o tlumení početnosti kůrovce. Platí axiom – kůrovce nelze nechat množit a zároveň ho úspěšně hubit, o což se nyní pokouší Správa NPŠ. S veškerou vážností upozorňuji zejména obce vlastnící na území NPŠ les, že jejich majetek není ohrožen, ale již z velké části znehodnocen. Nejde přitom o konečný stav, gradace kůrovce se bude dále šířit a při současném průběhu počasí i při excelentní obraně nelze očekávat, že by ji bylo možno do 5 let utlumit. Navíc by bylo velkým zjednodušením hovořit pouze o kůrovci a uhynulém lese. Existenčně jsou ohroženi významně chránění živočichové, jimž se zásadně mění biotop, a tím je také diskusní ochrana v rámci Natury, již má Správa NPŠ garantovat. Mění se parametry krajiny, její vodohospodářská, klimatická, rekreační a další funkce.
* Doporučujete tedy obcím Vizi 2010 nepodpisovat?
Varuji před jejím podepsáním, i když se mnohým zdá vhodným řešením problémů, s nimiž se NPŠ ve vztahu k obcím dlouhodobě potýká. Ostatně i z politického hlediska jsou spěch a usilování o dohodu od viníků za šumavskou tragédii průhledné. Po volbách ministerstvo životního prostředí se zřejmě vymaní z ekologistického a dogmatického přístupu k ochraně přírody, který byl v NPŠ politickou mocí uplatněn, podporován a udržován až do neslavného konce. Bylo by proto od obcí neprozíravé přistupovat nyní, za úplatek v podobě několika výhod, na dohodu, kterou by se staly spoluviníky. Budoucnost Šumavy a NPŠ bude třeba budovat na jiných základech a s jinými lidmi. Dosavadní směřování NPŠ bylo absurdním divadlem, provázeným odbornými omyly, nekompetentností a hlavně dogmatismem, neschopným diskuse, spolupráce a korekce stanovisek.
