Lesníci očekávají, že za čtrnáct dní začne jarní rojení brouka. Proto nyní v Národním parku Šumava rozmisťují skoro 30 tisíc různých návnad, které pomáhají zničit nebezpečného škůdce. Takto chycený kůrovec pak často končí jako strava pro prasata a další domácí zvířata.
ŠUMAVA Národní park Šumava se chystá na blížící se útok kůrovce. Zaměstnanci proto v lesích rozmisťují feromonové lapače a také ležící stromy, jež slouží jako návnada, do které se zavrtají tisíce brouků, a park pak celý napadený kmen odstraní. Práce jsou zhruba v polovině, ale lesníci tvrdí, že do jarního rojení vše stihnou připravit.
„Přes deset tisíc lapačů a lapáků užmáme po parku rozmístěno, celkově jich bude 27 tisíc. Jarní rojení kůrovce začne zhruba za čtrnáct dnů podle současného počasí,” předpovídá Petr Kahuda, specialista správy šumavského parku na ochranu lesa a šéf kalamitního týmu.
Kůrovcová kalamita - mimo jiné důsledek orkánu Kyrill, který udeřil v lednu 2007 - se blíží mílovými kroky. Práce v lesích proto jedou naplno. Dřevorubci v zimě pokáceli zhruba 11 tisíc kubíků napadeného dřeva, podle plánu jim zbývá ještě zhruba tisícovka. Pak přijde rojení a brouci nalétnou do dalších stromů. A vše se bude odehrávat nanovo - porazit bude potřeba další tisíce stromů.
Pro představu, když dřevorubci porazí jeden strom napadený kůrovcem, uchrání tak pět až deset zdravých v okolí, do kterých by se brouk také mohl zavrtat.
Kahuda se nyní nezastaví: hlídá, zda těžaři v lesích pracují na plné obrátky a zda lesníci oranžovými spreji vyznačují další napadené stromy. K tomu diriguje i rozmisťování feromonových lapačů a stromůlapáků.
„Lapáky jsou pro brouky mnohem zajímavější než stojící stromy. Brouci cítí jejich vůni a nalétnou do nich. Po rojení je pak z lesů odvezeme ke zpracování na pily,” vysvětloval včera Kahuda přímo v lesích blízko Bučiny nad Kvildou na Prachaticku.
Dokonale však fungují i černé plastové feromonové lapače. Každý z tisíců kusů v parku naláká za sezonu v průměru 15 tisíc škůdců. Pro srovnání: k naplnění klasického kovového desetilitrového kbelíku se vejde obsah zhruba dvacítky lapačů.
Brouky, které zařízení nachytá, pak správa parku ekologicky zlikviduje. V praxi to znamená, že je například opaří vodou a skončí na kompostech nebo je využijí šumavští zemědělci.
Jak? Třeba jako stravu pro svá prasata a další zvířata, která chovají. „V praxi je potřeba kůrovce spařit, nechat v pytlíku třeba dva dny a pak jej lze nasypat slepicím nebo kachnám. Ty to sezobou bez problémů,” řekl hajný Jaroslav Holý z Nýrska na Klatovsku.
Loni bylo na Šumavě vytěženo rekordních 299 tisíc metrů kubických dřeva napadeného kůrovcem. Letos se správci chystají ve druhých zónách parku vykácet až půl milionu kubíků.
