logo Silvarium tisk

Vladimír Krečmer

 

Běžící kůrovcovou gradaci v Národním parku Šumava, jenž má asi 86 procent lesních ekosystémů z kulturního smrku, nelze mít za souběh přírodních událostí.

Jde o nezbytný důsledek přenechání velkého rozsahu kulturních lesních ekosystémů bez zásahů asi tak podobně, jako by se šířila morová nebo cholerová epidemie v kulturní společnosti bez hygienické prevence. Rozsáhlou gradací jsou pak postiženy i zbytky lesních ekosystémů původních horských smrčin, mimochodem přísně chráněné zákonem 167/2008 Sb. jako evropsky vzácný biotop a přírodní zdroj; navíc Ptačí oblast pro ptactvo odkázané na doupné stromy, které na mnoho let mizejí. Rozsáhlá a dlouhodobá disturbance, reálně destrukce stromového patra smrkových ekosystémů, bohužel, nebyla zatím standardně posouzena jako obrovská změna životního prostředí v důsledku změn základních bilancí záření, tepla, vody, činitelů a prvků bioklimatu v měřítkách mikroklimatu a mezoklimatu, procesů půdních atd. Nemělo by smysl starat se o to, kdyby se jednalo o národní park v přírodních pustinách. NP Šumava byl však založen v kulturní krajině a vždy bude s ní souviset. Bylo by tedy účelné zajímat se o to, že destrukce stromového patra daných měřítek a času omezuje nebo vylučuje to, co zákony označují u lesů jako nenahraditelnou složku životního prostředí a významný krajinný prvek se stabilizační funkcí - obojí velmi důležité pro krajinu a její obyvatele i mimo hranice NP.

Z tohoto hlediska by bylo třeba nikoli rušit národní park, ale pro jeho koncepci i plány péče brát na vědomí důsledky bezzásahovosti jako možná rizika pro krajinu. Pokud nepatříte k lidem, jako můj někdejší kolega, ctihodný lesní ekolog: „Samozřejmě vím o rizicích, ale ta mne nezajímají. Mne zajímá jedině Příroda!” Měl to snadné, bydlel v Praze, v 5. patře paneláku. Pokud se týká sporu pošumavských starostů a Martina Bursíka, tři soudkyně rozhodly spor právně naprosto správně.

V době, kdy ministr rozhodoval o rozšíření bezzásahovosti, platila právní ustanovení, která to jednoznačně dovolovala. Existoval totiž výrazný rozpor mezi zákony o ochraně přírody a krajiny a životního prostředí. Od léta 2009 se prostor pro rozpor zúžil zrušením odstavce 4 v § 90 zákona 114/1992 Sb. Takže bezzásahovost lze prosadit buď specifickými právnickými elaboráty, anebo novým zákonem o NP Šumava, jestliže v něm nepřijde v úvahu hledisko životního prostředí okolní krajiny.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě