Hradec Králové - Kůrovcová kalamita,která v současnosti řádí na Šumavě, v Královéhradeckém kraji nehrozí. Vědecky dokázaný dolet kůrovce je maximálně 500 set metrů. Navíc šumavský kůrovec je v kleštích integrované ochrany lesa, prováděné Správou Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Obavy z rozšíření tohoto škůdce do regionu jsou proto liché.
„Z Šumavy k nám brouk nepřiletí. Existuje jenom teoretická možnost, že by k nám byl tento škdůdce přivezen na dřevu, které není proti kůrovci ošetřené,” řekl vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky Ladislav Půlpán. Podle něho ale není v našem regionu velké množství pil, které toto dřevo zpracovávají.
Lesníci v kraji přesto s kůrovcem bojují. „Za červenec jsme zpracovali zhruba dva a půl tisíce kubíků kůrovcového dřeva. V srpnu předpokládáme jen mírné navýšení,” doplnil Půlpán s tím, že největší kalamitu zažil kraj v loňském roce.
Tehdy ve stejném období lesníci zpracovali přes 10 tisíc kubíků napadeného dřeva. I přes letošní slibná čísla lesníci dále instalují zařízení proti těmto škůdcům. Jen letos rozmístili přes tisíc feromonových lapačů kůrovce - umělohmotných krabic s návnadou.
Dalším způsobem likvidace kůrovce jsou takzvané lapáky. „Jsou to položené kmeny zpravidla přikryté větvemi. Kácí se obvykle na pokraji porostu v místě kůrovcových ohnisek. Kůrovec se tímto způsobem nezahubí, ale odchytí,” vysvětlil Půlpán tuto dvě stě let starou techniku. Těchto „pohozených” stromů je v současnosti v lesích přes 30 tisíc.
Poté, co atrapa poničeného stromu na sebe přiláká co nejvíc škůdců, musí se odvézt z lesa a kůra, do které se kůrovec schoval, odstranit. Napadené dřevo je ale pro další zpracování nepoužitelné. Problémy lesníkům ale nedělá jen kůrovec.