Šumava/ Na území Národního parku Šumava od orkánu Kyrill do konce roku 2008 bylo napadeno pět set dvacet šest tisíc metrů krychlových dřeva kůrovcem.
Čtenáři, sledující dění kolem NPŠ, si jistě všimli, že v loňském roce se psalo mnoho o kůrovcové problematice, ale poslední údaje byly zveřejněny předčasně a poté už nic. Veřejnost se dodnes nedočkala oficiálního zhodnocení.
Otázka zní: Jak velká byla kůrovcová kalamita na území NP v lesích v majetku státu, v lesích měst a obcí a ostatních vlastníků? K vyjádření kalamity na území pod Správou NP slouží jednak číslo dvě stě třicet šest tisíc pět set čtyřicet tři kubických metrů, jako objem zpracovaného dřeva a evidovaných stromů napadených kůrovcem. K tomuto se přičítá hmota asi třicet čtyři metrů krychlových, kůrovcem napadená a vykázaná na polom ze zimního období 2007/2008.
To byly lapáky, které posloužily broukům již existujícím, namísto stojících zdravých stromů. Dále se přičítá sedm tisíc kubíků polomů padlých při letních bouřích v zásahových oblastech. Ty byly také napadeny namísto zdravých.
Při této příležitosti jistě padaly i stromy v lesích bezzásahových a protože se tam polomy nesledují, připočteme odhadem tři tisíce kubíků dřeva. Kůrovcem napadeného dřeva tedy celkem bylo dvě stě osmdesát tisíc kubických metrů.
Magická čísla
S číslem dvě stě tisíc metrů krychlových dřeva ponechaného bez zpracování však Správa NP přišla až v říjnu loňského roku, do té doby tvrdila, že to bylo jen 140 tisíc.
Nepasovalo jim to totiž na mediální klam o výsledku kůrovce 1:1. Mediální klam byl totiž založen na magických číslech, na něž média spolehlivě nalétla a jen se hemžily rozhovory o tom, jak jste to dokázali, že kůrovec sežral jen dvě stě tisíc kubíků dřeva.
S tiskovou zprávou si vimperská direkce přispěchala již 30. října, aby toho na Silvestra nebylo o třicet sedm tisíc více.
Vše bylo 1:1 a dobře se to rýmovalo. Ředitel Krejčí oslavně řekl: „Když v minulosti někdo nechal dřevo ležet napřesrok záměrně jako my, tak z toho bylo dvou až čtyřnásobně kůrovcových stromů.” To ano, ale tehdejší hospodáři disponovali s asi deseti procentními prostředky na ochranu lesa, které utratila Správa NP. Za desítky milionů veřejných financí do ochrany lesa by tehdejší lesníci měli kůrovce jistě mnohokrát méně.
To však není vše na území NPŠ. V parku jsou ještě další majitelé, kde si kůrovec také vzal své. Správa NP se samozřejmě nezabývala sčítáním a hodnocením kůrovce na celém území NP, to by se nemohla vejít do magického 1:1.