Kůrovcová kalamita na majetcích Lesů města Brna (LMB) se zdá být podle ředitele Jiřího Neshyby minulostí. Lesníci dosud vysadili šest milionů sazenic na 700 hektarech kalamitních holin a Neshyba předpokládá, že nejpozději do konce příštího roku bude jejich zalesnění dokončené. V posledních letech je velmi příznivé počasí pro obnovu lesa zejména díky nadprůměrným srážkám, které přišly po delším období suchého a extrémně teplého počasí, řekl Neshyba v rozhovoru s ČTK. Daří se sázet les pestrý, který by měl lépe odolávat škůdcům, suchu či větru.
Ředitel také předpokládá, že letos se už lesníci vrátí ke standardní péči o les. „Nyní dotěžujeme již jen zbytkové souše na méně přístupných místech. Prioritní je pro nás bezpečnost návštěvníků lesa, a proto se budeme nyní soustředit především na suché a poškozené stromy okolo naučných stezek a lesních cest,“ uvedl Neshyba.
Brněnské lesy jsou největšími obecními lesy v Česku a zaujímají plochu 8 500 hektarů, částečně i za hranicemi Jihomoravského kraje. A zatímco před rokem 2018 byl nejčetnějším stromem smrk, který tvořil třetinu všech stromů, po ataku kůrovce se skladba dřevin změnila. „Nyní máme v lese nejvíce dubu, a to 26 procent, dále 18 procent smrku, 16 procent buku, borovice tvoří 13 procent, modřín osm procent a ostatních dřevin je do pěti procent. Při obnově lesa se snažíme, aby na ploše bylo tři až pět druhů dřevin, a pak při vylepšování pestrost druhů ještě rozšiřujeme. Nedaleko lesních školek na Babím lomu jsme vybudovali naučnou stezku s 36 druhy stromů, které na majetcích LMB máme. Celkem jsme v lesích vytvořili již deset naučných stezek a pro zadržování vody v krajině jsme vybudovali zatím 12 retenčních nádrží a připravujeme projekty na další,“ řekl Neshyba.
LMB měly proti řadě jiných vlastníků lesů výhodu, že si dlouhodobě samy zajišťují sadební materiál. Běžně vypěstují ve svých lesních školkách jeden milion sazenic ročně. Při kalamitě dokázaly zvýšit roční produkci až na 1,5 milionu sazenic z osiva, které je nasbírané v tzv. uznaných porostech na vlastních majetcích.
Před kalamitou těžila městská společnost ročně v průměru 50 000 metrů krychlových dřeva. Toto množství odpovídalo ročnímu přírůstku, ale kvůli zpracování kůrovcové kalamity se těžba dostala až na trojnásobek. „Za čtyři roky jsme byli nuceni vytěžit půl milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva,“ řekl Neshyba.
Od roku 2022 má společnost schválený nový lesní hospodářský plán, podle kterého bude hospodařit v dalších deseti letech. „Z něho také vyplynuly naše těžební možnosti, které budou výrazně nižší, a pěstební náklady na péči o nově založené porosty v příštích letech budou naopak velmi vysoké,“ uvedl Neshyba.
Loni se také zdálo, že se stabilizoval trh se surovým dřívím, který kalamita extrémně vychýlila. „V době zpracování kalamity bylo těžké dřevo obchodovat. Jeho cena se blížila k výrobním nákladům. V průběhu loňského roku se trh se surovým dřevem stabilizoval. V letošním roce opět dochází k velkým poklesům ceny suroviny a problémům s jejím odbytem,“ řekl Neshyba. Společnost však neprodává pouze surové dřevo, které tvoří zhruba 40 procent jejího obratu, ale finalizuje výrobu ve svých dřevařských provozech, kde vytváří přidanou hodnotu. Zákazníkům nabízí například stavební či truhlářské řezivo, palivové dříví a ve stolařské dílně dělá i mobiliář pro zahrady, parky či hřiště.
„I přesto, že jsme prošli velmi těžkým obdobím, v němž se spojila kůrovcová kalamita s covidovými omezeními a které bylo završené válkou na Ukrajině, zůstáváme i nadále soběstačnou společností s řadou plánů do budoucna,“ dodal Neshyba.
ČTK
