Kůrovcová situace na Šumavě není podle zástupců Národního parku Šumava (NPŠ) i ministerstva životního prostředí tak katastrofická, jak zaznívá z úst vrcholných představitelů kraje.
Jak Právu sdělil mluvčí NPŠ Radovan Holub, je třeba uznat, že na Šumavě vznikla dost netypická situace, kterou způsobily nejen větrné a kůrovcové kalamity, ale i změny managementů parku a střídání jejich vizí v oblasti ochrany šumavských lesů.
Jeho slova potvrdil i Aleš Kučera ze sekce výzkumu a ochrany přírody NPŠ. „Samovolné procesy, ať způsobené větrem či následným přemnožením kůrovce, jsou v přírodních horských smrkových lesích přirozeným vývojovým stadiem vedoucím k dorůstání nové generace lesa,” vysvětlil Kučera.
„Chránit přirozenou horskou smrčinu neznamená chránit za každou cenu stromy před kůrovci. Předmětem ochrany je zde celý ekosystém,” řekl ještě Kučera.
„Na osmdesáti procentech rozlohy parku dochází k razantnímu postupu proti kůrovcem napadeným stromům,” uvedl Fait.
Ke 14. srpnu bylo v parku rozmístěno 17 000 aktivních obranných opatření.