6.7.2008bej
Až pět procent lesů v Národním parku Šumava může během následujících tří let uschnout kvůli kůrovci. Odhaduje to správa parku. Na vině jsou hlavně polomy po orkánu Kyrill, vichřici Emma a extrémně teplé zimy v uplynulých letech. Ředitel parku František Krejčí ČTK řekl, že jde ale o předběžné odhady a nejhorší scénář vývoje kalamity. Dosud je podle něj likvidace stromů pomalejší.
"Ty odhady po Kyrillu jsou v řádu jednotek procent a jsou skutečně předběžné. Každý rok je budeme upřesňovat," zdůraznil Krejčí. Kůrovcová situace by se však podle něj neměla zveličovat. "Současná celková situace po jarním rojení kůrovce dopadla nad očekávání dobře a nijak svým rozsahem nevybočila z průměru z minulých let před Kyrillem. Není však důvod k předčasné radosti, je nutné počkat na letní rozvoj lýkožrouta," dodal ředitel parku.
Správci Šumavy chtějí do celého problému zapojit i veřejnost. Na webu proto spustili informační kanál o vývoji populace lýkožrouta v této letní sezoně. Každý týden tam lidé najdou aktuální informace o počtu napadených stromů a rychlosti jejich odstraňování. Kůrovec je přitom v poslední době i politickým tématem. Po zprávě, že už usychají stromy v okolí Pramenů Vltavy, se proti politice ministerstva životního prostředí vzbouřila část vrcholných politiků.
Dvacítka senátorů, mezi nimi i dva ministři, předala koncem týdne otevřený dopis premiérovi Mirku Topolánkovi. Senátorům se nelíbí, jak si dosud počíná ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle nich úřad v čele s šéfem zelených Martinem Bursíkem nedostatečně bojuje s kůrovcem, a Šumavu tím ohrožuje. Chtějí, aby vláda stanovila jasnou koncepci hospodaření na Šumavě. Požadavek má podporu i u tamních starostů. Ti se svojí výzvou přišli už v květnu. Jde prý o logický požadavek, když vláda park v roce 1991 vyhlásila.
MŽP ale uvedlo, že není důvod, aby problematiku řešila vláda, jak žádá i jihočeský hejtman Jan Zahradník. Nejde o hospodářské lesy a dosavadní činnost v parku není v rozporu s jeho posláním.
Národní park Šumava má rozlohu přes 68.000 hektarů. Je tak největším národním parkem v republice. Zahrnuje nejcennější partie Šumavy. Rozkládá se podél státní hranice s Německem a Rakouskem od Železné Rudy po Zvonkovou u přehradní nádrže Lipno.
