František LUTONSKÝ, moderátor
Kůrovci na Šumavě má zabránit nově vznikající kalamitní štáb. Jmenoval ho ředitel správy národního parku a ten štáb by se měl scházet dvakrát měsíčně. Už loni na Šumavě se rozhořel vleklý spor mezi hejtmanem a správou parku. Jádrem hádky bylo, zda pustit těžkou techniku do bezzásahových zón a čas zřejmě dává za pravdu šéfové kraje.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Tak nejdříve pozdravíme do Plzně. Tam je František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava. Dobrý den.
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Dobrý den.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
A také do Českých Budějovic, kde je zase Josef Vovesný, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje. I vám dobrý den.
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Dobrý den přeji.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Pane Krejčí, jaké jsou vůbec letos odhady řádění toho kůrovce?
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Přesné odhady bych nerad zveřejňoval, protože velmi záleží na průběhu počasí, hlavně na průběhu počasí na jaře, v květnu a potom na průběhu počasí v létě, hlavně v srpnu.
František LUTONSKÝ, moderátor
Tak ale vzhledem k tomu, že svoláváte kalamitní štáb, tak už z toho asi lze něco vyvozovat, ne?
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Samozřejmě očekáváme, že to množství, které letos v té jarní a letní sezoně kůrovce napadne, bude buď stejné, nebo větší než loni, a proto nemůžeme čekat se složenými ruky, rukami v klíně a musíme připravit, musíme se připravit na všechny alternativy, které lze dneska odhadnout.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
A proto tedy ten kalamitní štáb. Vy jste ale přitom loni říkal, že je situace pod kontrolou. Tak proč najednou kalamitní štáb?
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Já jsem loni opravdu říkal, že máme, že tu situaci kontrolujeme, a na jaře loni právě vypadala ta situace úplně jinak, než jak se vyvinula v létě. Musím přiznat to, že jsme tak masivní nálet kůrovce nečekali, hlavně to letní rojení proběhlo s daleko větší intenzitou, než kterou jsme očekávali, ale protože letos už po zkušenostech z minulého roku, hlavně toho léta a podzimu, nechceme, říkám, nečinně přihlížet na to, jak se můžou někde dneska v zimě připravovat přezimovávat jednotliví brouci, tak proto se snažíme i teď v zimě vyhledávat napadené stromy a kácet je.
František LUTONSKÝ, moderátor
Pane Vovesný, kdo za tuhle situaci může?
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Ten jednak je tady faktor přírodní, který nastolil Kyrill, velká kalamita větrná, ale je tady mnoho vlivů. Já se musím trošičku vrátit ještě. Je tady, myslím, zásadní ideologický vliv. O Šumavě se hovoří, že je třeba nastolit stav divočiny, že příroda si pomůže sama. Ta Šumava je převážně kulturním lesem. Těm kritériím, řekněme, "divočiny" odpovídá zhruba asi 13 procent území. Ostatní území je převážně kulturní les. Ta ideologická, ty, ten ideologický přístup znamená v podstatě, že i praktické kroky z toho vycházejí. My musíme vycházet ze skutečnýho stavu. Na Šumavě není po Kyrillu kalamitu v letošním roce. Ta už je tam intenzivní třetí rok. Nám dávalo, dal strašný problém v loňském roce, abychom se dopracovali vůbec toho, že se ta situace bude tak charakterizovat. Neboli Šumava je dneska v naprosto kritickém stavu z více hledisek. Z hlediska ekosystému...
František LUTONSKÝ, moderátor
A, pardon, že vám do toho vstupuju. Zachránilo by ji v tuhle chvíli tedy to, kdyby se opravdu do těch bezzásahových zón pustila těžká technika?
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Nehovořme jenom o těžké technice, nemáme jenom těžkou techniku. Myslím si, že bylo nepřesně interpretováno to stanovisko hejtmana pana Zimoly. Tam nejde o těžkou techniku. Tam jde o to, jestli zasahujeme, zasahujeme v pravý čas a účinnými prostředky. To všecko se v potřebném rozsahu neděje. My nemusíme to dříví vyklizovat. My ho musíme pokácet, když je to napadeno kůrovcem, odkornit a můžeme ho nechat na místě. Neboli požadavek není na vyklizování a na těžkou techniku. Požadavek je tlumit kůrovce. Dnes je to rozjeto v takovém stavu, že prakticky je, jak pan hejtman říká, před rokem za 5 minut 12, dneska je po dvanácté. My tu, toho kůrovce můžeme jenom tlumit za cenu obrovských ztrát.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
A já se zeptám tedy, pane Vovesný, jde tlumit kůrovce bez těžké techniky? A jak teda v tom případě, jestli byste mi to mohl jako laikovi vysvětlit.
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Bez těžké techniky, já už jsem to, prosím, řekl, já to zopakuji tedy, to znamená, strom pokácet, strom napadený kůrovcem ve fázi, než je dokončený vývoj, musím tedy pokácet, odkornit. Zkouší se jiné metody, abychom nemuseli kácet. Často se veřejnost mylně informuje Šumava kácet nekácet. Ne, ten problém je, že musím zvolit účinnou metodu. Je jediná známá metoda dneska, to znamená, napadený strom položit, odkornit. Metody, které se používají...
František LUTONSKÝ, moderátor
Tak se ptáme, s dovolením, pane Vovesný, pana ředitele Správy národního parku Šumava, jak se dívá na tohle řešení. Pane Krejčí?
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Tak území Národního parku Šumava je z 30, takřka z 30 procent v režimu, kterému říkáme samovolný vývoj, cirka 70 procent území Národního parku Šumava je v takzvaném zásahovém režimu, to je ta oblast lesů Národního parku, které opravdu v minulosti byly přeměněny na kulturní smrčiny, a tyto smrčiny postupně chceme přetrvávat na smíšený horský les, což je jedno z hlavních poslání národního parku. A v těchto částech národního parku opravdu používáme více technologií, jak bráníme gradaci kůrovce. Samozřejmě že v současné situaci je nejúčinnější včasné vyhledávání, pokácení a případně odkornění těch stromů, které kůrovec napadl. Samozřejmě že loni byla nasazená i tato těžká technika, a to bylo právě v těch oblastech, kde to množství bylo takové, že by kapacity lesních dělníků nestačily na to, aby jednotlivé stromy jednotliví dělníci pokáceli, odkornili a nechali ležet na zemi, protože to množství a kapacity, které jsou k dispozici právě na tento ruční způsob asanace kůrovce, byly v rozporu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
To znamená ale, pane Krejčí, že ten kalamitní štáb může ale říct, že jediné řešení je kácení.
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Samozřejmě že i tato alternativa ve většině případech pravděpodobně zase letos nastane. Ale protože jsme na území Národního parku Šumava, tak je potřeba i tuto technologii připravit tak, aby měla co nejmenší vliv na předmět ochrany přírody, to znamená na veškeré složky lesního ekosystému.
František LUTONSKÝ, moderátor
Takže naberete lesní dělníky s pilami, jestli tomu dobře rozumím.
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Prosím.
František LUTONSKÝ, moderátor
Že naberete lesní dělníky s pilami na Šumavu.
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Ano, už teď, už teď vlastně proběhlo nebo minulý týden proběhlo hodnocení nabídek, budeme pravděpodobně příští týden podepisovat smlouvy s 210 firmami, v těchto 210 subjektech jsou i místní živnostníci, místní, když to tak řeknu, dělníci s pilou, kteří umí právě včas být nasazeni do těch našich šumavských podmínek.
František LUTONSKÝ, moderátor
Jinými slovy tedy došlo, pane Vovesný, na slova hejtmana Jihočeského kraje pana Zimoly?
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Já si myslím, že beze zbytku vyhodnocení naší skupiny, který bylo zpochybňováno, zpochybňováno ministrem, nakonec i došlo ke zpochybnění premiérem, vlastně nepřímo. Samozřejmě premiér řekl, jasně, my jsme velice pozorně sledovali, jak se premiér vyjádřil. On se vyjádřil, ano, já mám podklady na základě hodnocení ministerstva životního prostředí, že žádné škody masivní nehrozí a že věc je v pořádku. Ale samozřejmě, jestliže ministerstvo životního prostředí má veškeré pravomoci v naší republice společně se správou parku, prakticky neexistuje žádná kritická zóna, žádná skupina, která může v době, kdy se věci tvoří, je ovlivnit, tak jsme u výsledku, který, který je. A pan hejtman Zimola měl jednoznačně ve svém přístupu pravdu.
Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Pánové, obou moc děkujeme. Na shledanou.
Josef VOVESNÝ, koordinátor expertní skupiny hejtmana Jihočeského kraje
Na shledanou.
František KREJČÍ, ředitel NP Šumava
Na shledanou.