Jihočeský kraj i Národní park Šumava se potýkají s kalamitou
Šumava – Aby Národní park Šumava zůstal stále zelený a ne šedivý. I to je jeden z důvodů, kterým apelují na rychlou změnu současného stavu jihočeští zastupitelé a milovníci šumavské přírody.
„Letos se více než zdvojnásobila kůrovcová těžba oproti loňskému roku,” říká jihočeský hejtman Jiří Zimola a dodává, že ani letošních 281 tisíc kubíků není konečných.
Koncem srpna hejtman oznámil, že pokud stát nezačně řešit kůrovcovou kalamitu, vyhlásí na území parku stav nebezpečí. Skupina expertů z Jihočeského i Plzeňského kraje označila kůrovcovou kalamitu na Šumavě za pandemii. Teorii netěžení a variantu, že si les pomůže sám, označili za utopii. Hejtmanovo upozornění pak ozdravilo spolupráci s ministerstvem životního prostředí i s vedením národního parku.
„Předchozích sto dní ukázalo, že s kůrovcem je možné vést boj a jsme připraveni v něm pokračovat.” Důležité je ale podle něj bojovat s živým kůrovcem v živém lese, a ne jenom těžit mrtvé dřevo, které již kůrovec opustil.
Koncem léta a na podzim se těžilo mnohem víc kůrovcem postiženého dřeva než za prvních osm měsíců roku. V září denně vyjíždělo z šumavského parku až 85 nákladních souprav plných dřeva. „Uvědomujeme si, že tenhle stav zatěžuje obyvatele parku i turisty,” přiznává Zimola.
„Letní rojení kůrovce bylo totiž mohem masivnější než jarní,” vysvětluje ředitel parku František Krejčí.
Do srpna se vytěžilo celkem 139 000 kubíků dřeva, zatímco od září do poloviny listopadu 142 000 kubíků. Díky příznivému počasí bude těžba dřeva pokračovat až do konce roku. Hejtman dodává, že kromě likvidace zasažených stromů je nutné myslet na jaro, kdy se zimující lýkrožrout smrkový opět probudí. „Gradace kůrovce bude pokračovat.”
Park Šumava již vypsal výběrové řízení na těžbu v zásahových oblastech. „Na jaře pak začne také výsadba nových stromků,” pokračuje Zimola. „Obnova poškozených lesů potrvá desítky let, ale je nutné začít co nejdříve.”
Zatímco některá místa parku jsou bezzásahová, jinde se poškozené dřevo těžit může. V bezzásahových oblastech leží tři sta tisíc kubíků dřeva. „Jenže kůrovec neví, kde jsou hranice,” poukazuje na problém Jiří Hůlka, starosta Horní Plané a předseda Svazu obcí Národního parku Šumava. „Je proto potřeba urychleně zasáhnout, aby Šumava nepřišla o tradiční smrkový porost. Chceme Šumavu zelenou, a ne šedivou,” dodává Jiří Hůlka.
Fotografický apel
Na současný neutěšený stav Šumavy poukázali i publicista Zdeněk Roučka a fotograf Milan Váchal v nové knize Šumava kouzelná a umírající (vydal Apollon Plzeň 2009).
„Šumava umírá a lesnické povolání je dnes potlačeno ekologickými aktivitami a neodpovědnými pokusy vyzkoušet, jak si příroda poradí sama,” říká Zdeněk Roučka. „Je lepší mít včas vytěžené jednotlivé stromy, nebo obrovská zničená území, kde nezbylo nic? To, co zbylo z proklamované zelené střechy Evropy, dává jasné vysvědčení těm, kteří se o Šumavu mají starat a rozhodují o ní. Co pozitivního přinesl šumavským lesům management ekologických expertů?” ptá se Zdeněk Roučka, spoluautor působivé fotografické publikace Šumava kouzelná a umírající.
