Klatovsko – Po dvou měsících přijdete do svého lesa a zjistíte, že žádný les nemáte. Tak popsal následky současné kůrovcové kalamity Oldřich Jahn z Kadešic na Žihobecku, který má zhruba hektar lesa na svahu Sedla nedaleko Kadešic. S likvidací následků kalamity by měl podle něj drobným vlastníkům pomoci stát.
Napadené stromy musí vlastník lesa podle lesního zákona neprodleně vytěžit, aby se kůrovec dále nešířil. Jenže těžařské firmy nestíhají. „Přijdete po dvou měsících do lesa a zjistíte, že les je totálně napaden lýkožroutem smrkovým. A teď co s tím. Těžko se shání vůbec nějaká firma, která by provedla těžbu. Navíc dřeva je na trhu takový přebytek, že o ně není zájem. A majitel to vytěžení a asanaci lýkožrouta musí zaplatit, což není levné – bude to několik desítek tisíc korun, o kterých nevíte, jestli se vám vrátí," posteskl si Jahn.
POMŮŽE ODBORNÝ LESNÍ HOSPODÁŘ
Napadení kůrovcem by měl vlastníkovi lesa pomoci odhalit odborný lesní hospodář.
Je to státem placený pracovník, který je majitelům lesů do 50 ha přidělen ze zákona, pokud si jej sami nevyberou. Kontakt na něj by měl majitel získat od státní správy lesů, kterou vykonávají obce s rozšířenou působností. Kontrolovat lesy by měli majitelé ovšem především sami. „Odborní lesní hospodáři toho mají hodně, obvod působnosti revírníka není stavěn na tak mimořádné klimatické události spojené s rozšířením škůdců, jako jsou v posledních dvou třech letech," upozornil Jaromír Mára z odboru životního prostředí klatovské radnice.
Napadení lýkožroutem může podle něj poznat i laik. „Je třeba se dívat na kořenové náběhy stromů, jestli na nich nejsou drtinky, takový jemný prášek – vypadá to jako posypané kakaem.
Drtinky prozradí, že kůrovec někde nahoře kouše, i když ze země to třeba není vidět. Přívalové deště je vždy spláchnou, takže pokud se pod stromem najdou, byl napaden v období od posledního přívalového deště. Toto je asi nejspolehlivější znak napadení," poradil.
Problém bude podle Jahna i s opětovným zalesněním, které podle zákona musí majitel provést do dvou let. „Otázkou je, jestli bude vůbec možné sehnat vhodnou sadbu a co nasázet. Osázení je navíc další investice, další desítky tisíc korun," konstatoval Jahn. Právě se zalesňováním by mohl podle něj stát pomoci. „Někdo by se měl zamyslet, co s tím, jestli by nebylo jednodušší nechat to zatím neosázené, nechat to přírodě. Nebo pokud není v lidských silách zalesňovací povinnost dodržet, jestli by nebylo možné vypsat nějaké dotace," nastínil. „Zalesňovací povinnost je ze zákona dvouletá. Má-li však majitel lesa důvod, může před uplynutím lhůty požádat státní správu o udělení výjimky a prodloužení lhůty.
Ohledně materiálu zalesnění by měl poradit opět příslušný odborný lesní hospodář," informoval Mára.
Komentáře
Na Sedle přichází v úvahu buď LČR LS Železná ruda či Sušické městské - obojí "hospodaří" skrze "odborníky" z Jihozápadní dřevařské stylem co největší kůrovcové oko a harvestor - nechávají to vždy "dozrát" do oloupaného stavu, ze svého okna vidím rezaté souše už od května.
Takže tito odborníci budou radit co ?
Tak či onak když od dřeva odečtete těžbu, tak i při současných mizerných cenách na zalesnění zbude. Jen holt les nebude dojná kráva, jako před rokem 2014.
Aspoň vás to naučí, holoto nenažraná.
Mám tam na konci chechtací smajlík.
Soukromí vlastníci jsou tři druhy - hospodařící - ty to nezlomí, dědicové - deset i patnáct vlastníků půl hektaru po dědovi - ty jsou úplně v ..... a pak investoři většinou prachatý právníci z velkých měst - ty vůbec neví, že jim les uschnul.