Jak včera dodal starosta Horní Plané Jiří Hůlka a další starostové regionu na pomezí mezi Českokrumlovskem a Prachatickem: „Současné rozmnožení kůrovce je skutečně pandemií a my se obáváme škod na sousedních lesích nejen na české, ale i rakouské straně.”
Svaz obcí jednoznačně vyjádřil podporu postoje a požadavků jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly a obou krajů na vytvoření krizové komise, která by začala pracovat na vytvoření krizového plánu péče o lesní ekosystémy v Národním parku Šumava tak, aby se zastavilo množení kůrovce.
Svaz obcí versus Ministerstvo
V prohlášení hejtmana se mimo jiné píše něco jiného. „Mám připraveno rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí a záleží nyní na ministerstvu a Správě parku, zda budu nucen použít okamžitá opatření a tuto situaci tak řešit velmi radikálně,” uvedl na mimořádné tiskové konferenci hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
V expertní zprávě, o kterou se hejtman opírá, se pak mimo jiné píše, že: Šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 a především po vzniku kalamity Kyrill.
Dále zpráva uvádí, že současná aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce. Současné metody jsou podle odborníků sestavujících tuto zprávu neúčinné.
Chceme zelenou, nebo sežranou Šumavu?
O těžení nemluví ani starostové obcí, jichž se problém týká. „Toto je triviální zjednodušení na otázku kácet či nekácet v národním parku. Ale takto otázka nestojí,” potvrzuje například starosta Hůlka.
„Otázka zní: Chceme zelenou Šumavu nebo sežranou Šumavu? Kácení je jen jeden ze způsobů zásahu proti kůrovci. Nikdo teď neříká o tom, že by se mělo kácet, všichni mluvíme o tom, že chceme zasáhnout, že chceme razantně zasáhnout proti kůrovci. Jinak hrozí kalamita rozměru, který tady ještě nikdy nebyl!”
Holiny na šumavských kopcích opravdu vznikají a to i přímo ve výhledu z Horní Plané. Podle mnohých místních obyvatel je pohled na Plechý dokladem smutné a tragické události. Stejně tak pohled na vznikající kůrovcová kola na Smrčině.
„Chci vyzvat všechny, kdo se nechtějí nechat masírovat placenou P.R. reklamou národního parku, ať se sem přijedou podívat a bude jim to stačit,” shrnul starosta Jiří Hůlka.
Ekologové jdou na exkurzi
„Lidé poznají, jak vypadá nový, samovolně vzniklý les pět, deset nebo pětadvacet let po napadení kůrovcem. Je fascinující sledovat, jak se u lidí úlek z děsivého prvního pohledu na uschlé stromy v dálce po příchodu dovnitř mění v úžas nad bohatstvím nově vznikajícího přírodního lesa plného života. Na vykácených holinách nic takového vidět není. Proto obnovující se prales na německé straně přitahuje tolik turistů. Předchozí ročníky poznávacího pochodu měly u veřejnosti mimořádný úspěch. Účastníci byli doslova nadšeni,” uvádí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Lesníci míní, že je třeba se starat
„Člověk změnil charakter lesa,” míní Bedřich Navrátil, ředitel Lesů Český Krumlov. „Vysázelo se spousta smrkových monokultur a tak je potřeba se o ně starat, aby kůrovec lesy nezlikvidoval. Vždycky, když člověk něco zasadil, musel se o to starat, ať už je to proti plísním, houbám, nebo broukům.”
„Příroda si pomůže sama, to je pravda. Záleží na následcích, které poté z toho plynou,” uvedl včera Radek Kalkuš, předseda místní organizace Strany Zelených v Českém Krumlově. „V hospodářských lesích je nutný nějaký zásah, ale v Národním parku Šumava by si příroda měla poradit sama. Jak zachráním les, když porazím napadené stromy? Výsledek bude stejný, padnou tak jako tak. Ale z padlých stromů vyrostou nové, odolnější smrčky.”"
