Kontrolor inspekce zorganizoval petici proti ochraně přírody na Šumavě.
ČESKÉ BUDĚJOVICE Odpůrci současného způsobu ochrany přírody v Národním parku Šumava dostali krátce před volbami do rukou nečekaný „dárek”. Nově vzniklou petici za zastavení údajné ekologické katastrofy na Šumavě totiž jako první podepsali čtyři bývalí zaměstnanci a jeden současný zaměstnanec České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Na tom by nebylo nic divného, kdyby se nejednalo o zástupce organizace, která má ze zákona nestranně a nezávisle kontrolovat hospodaření v lesích, včetně těch šumavských. Ekologičtí aktivisté jsou proto přesvědčeni, že zaměstnanec českobudějovického inspektorátu ČIŽP Karel Simon, který je nejen signatářem, ale i členem přípravného výboru petice, princip nezávislosti kontrolora výrazně porušil. Začal se totiž angažovat veřejně ve prospěch jedné strany sporu. Simon ale tvrdí, že mu už nic jiného nezbývalo. Vedení inspekce totiž jde podle něj na ruku pouze zastáncům takzvaného bezzásahového režimu na Šumavě, a brání inspektorům dokonce provádět v parku kontrolu.
„V roce 2008 byly už kontroly na Šumavě zanesené do plánu kontrol, ale nakonec se alespoň ze strany českobudějovického inspektorátu neuskutečnila ani jedna. Já jsem měl loni sám také naplánovanou kontrolu, schválenou přímým vedoucím, ale nejvyšší vedení mi tuto prověrku znemožnilo,” řekl LN Karel Simon. Údajně není ani zdaleka sám ze zaměstnanců ČIŽP, komu se postoj této kontrolní organizace ke způsobu ochrany lesů na Šumavě nelíbí. Pod peticí jsou podepsáni další čtyři bývalí pracovníci inspekce, z nichž někteří údajně odešli právě kvůli nesouhlasu s politikou vedení, další se odejít chystají. „Existují například informace o tom, že v roce 2008 správa parku ponechala na místě i mimo takzvané bezzásahové zóny 60 000 kubíků kůrovcem napadeného dřeva, které měla ze zákona zlikvidovat. Ale nic se nestalo, zatímco kdejakého malého majitele lesa pokutujeme už třeba za deset nezpracovaných kubíků,” tvrdí Simon. Nesouhlasí ale ani s obecným principem ponechání části šumavské přírody svému osudu, tedy i bez lesnických zásahů proti kůrovci. Brouk se podle něj kvůli tomuto principu natolik rychle rozšiřuje i do sousedních lesů, že už dnes působí nevratnou přírodní katastrofu.
Vedení inspekce však odmítá, že by ochranáře přírody na Šumavě záměrně nekontrolovalo. „Loni tam proběhly dvě velké kontroly za účasti nejvyššího vedení inspektorátů v Plzni i Českých Budějovicích, inspektoři ale jezdí na Šumavu mnohem častěji,” řekla LN ředitelka ČIŽP Eva Tylová. Nikdo podle ní nemůže upírat Karlu Simonovi občanské právo podepsat se pod petici, inspektor ale údajně směšuje pravidla kontroly hospodaření v hospodářském lese s částečně jinými pravidly, platnými v národních parcích.
Podobný názor mají i ekologičtí aktivisté. „Pan Simon bohužel nikdy nepochopil, co je to vlastně národní park,” řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Inspektor ČIŽP ale podle něj svým veřejným vystupováním ve prospěch odpůrců současného režimu ochrany přírody na Šumavě porušuje princip nezávislosti kontrolora, který by ke své práci měl přistupovat nezaujatě. „Nabízí se ale také otázka, proč krátce před volbami vznikla další, speciální petice proti bezzásahovému režimu na Šumavě, tentokrát s podpisem pracovníka inspekce. Kdyby chtěl, mohl se přece Karel Simon podepsat pod podobnou petici, organizovanou třeba vedením Jihočeského kraje,” řekl Bláha.
